Zobrazení zdroje stránky FALL Leo 2.2.1873-16.9.1925

{{Infobox - osoba
| jméno = Leo FALL
| obrázek = Fall Leo portret.jpg
| datum narození = 2.2.1873
| místo narození = Olomouc
| datum úmrtí = 16.9.1925
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 77- Hudební skladatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 57-58
}}

'''FALL, Leo,''' ''* 2. 2. 1873 Olomouc, † 16. 9. 1925 Vídeň (Rakousko), hudební skladatel''

Pocházel z rodiny hudebníků. Otec '''Moritz F.''' (* 5. 4. 1848
Holešov, † 20. 7. 1922 Vídeň, Rakousko) byl kadetem a hrál
ve vojenské kapele v Olomouci a ve Lvově. 1888 opustil vojenskou
službu, 1893 se přestěhoval s rodinou do Berlína
a našel tam obživu jako učitel hudby a kavárenský hráč. Též
komponoval orchestrální a komorní skladby a výpravné hry
pro divadlo. Se svou ženou Florou, roz. Brüllovou, která pocházela
z Jevíčka, měl tři syny, ti se rovněž stali hudebníky.
'''Siegfried F.''' (* 30. 11. 1877 Olomouc, † 10. 4. 1943 Terezín)
studoval kompozici ve Vídni a od 1926 žil v Berlíně.
V lednu 1943 byl v rámci likvidace židovského obyvatelstva
během druhé světové války deportován do Terezína, kde zemřel.
'''Richard F.''' (* 3. 4. 1882 Jevíčko, † po 20. 11. 1943 asi
Osvětim, Polsko) byl skladatelem filmové hudby v Berlíně, ve
Vídni a v Hollywoodu. 1938 emigroval z Vídně do Francie.
V listopadu 1943 byl zadržen v (tehdy italské) Nice. Napsal
řadu populárních operet, revuí a šlágrů.

F. patřil k nejúspěšnějším operetním skladatelům své doby.
Základní hudební vzdělání získal v rodině. Vystudoval gymnázium
ve Lvově a nedokončil studium na konzervatoři ve Vídni
(housle, klavír, kompozice). 1883–98 byl ve Vídni členem
vojenského orchestru, který vedl F. Lehár. 1893 odešel s rodinou
do Berlína a zaměřil se na hudební divadlo. S provozní
praxí a režií se seznámil v Hamburku (1897/98) a Kolíně nad
Rýnem, na přelomu století se vrátil do Berlína. Dirigoval na
velkých operetních scénách (Zentral-Theater, Metropol-Theater),
komponoval pro kabarety a revue. Od 1905 se postupně
etabloval jako autor umělecky náročnější hudby operetních
žánrů, jež získávala publikum zejména originálními melodiemi.
Uplatnily se hlavně ve Vídni, kde po 1905 trvale žil,
premiéry se uskutečnily i v Berlíně, Mannheimu, Drážďanech
a na jiných předních scénách. V průběhu času pracoval s řadou
různých libretistů (R. Bernauer, V. Léon, L. Stein, A. M. Willner
ad.). Napsal více než třicet operet a her se zpěvy, neúspěšně
se pokusil i o opery, komponoval písně, komorní díla a sbory.
V českých zemích byly jeho operety od 1910 trvale na repertoáru českých i německých scén. Hrály se v desítkách repríz až do zákazu provozování hudby židovských skladatelů v období
protektorátu. Česká divadla soupeřila v získávání prvních
českých provedení, pořizovala si i vlastní překlady. Na repertoáru
byly zejména: ''Die Dollarprinzessin'' (''Dolarové princezny'',
Praha, Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1908,
105 repríz), ''Der fidele Bauer'' (''Sedlák filuta'', v Brně, s tit. ''Veselý Matúško'', 1909), ''Die geschiedene Frau'' (''Rozvedená paní'', Městské
divadlo na Královských Vinohradech, 1909), ''Brüderlein fein'' (''Bratříčku můj'', Městské divadlo na Královských Vinohradech,
1911), ''Die schöne Risette'' (''Krásná Risetta'' Městské
divadlo na Královských Vinohradech, 1911), ''Das Puppenmädel'' (''Holčička s panenkou'', Městské divadlo v Brně, 1911), 
''Die Kaiserin'' nebo ''Fürstenliebe'' (''Královská láska'', Městské divadlo
na Královských Vinohradech, 1917), ''Stará Praha'' nebo 
''V tichém domě na Kampě'' (Emilián Starý a F., Aréna na Smíchově,
1917), ''Die Strassensängerin'' (''Pouliční zpěvačka'', Vinohradská
zpěvohra, 1922), ''Madame Pompadour'' (Městské divadlo, Plzeň,
1922), ''Rosen aus Florida'' (''Růže z Floridy'', Vinohradská
zpěvohra, 1929) ad.

'''D:''' soupis díla a starší literatury in: LDM 1, s. 348–351.

'''L:''' M. Šulc, Česká operetní kronika 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002 (se
soupisem českých premiér); L. Pacák, Opereta. Dějiny pražských operetních
divadel, 1946, rejstřík; Pazdírek, s. 246 (s chybnými informacemi u Moritze
F.); W. Hader, L. F., in: Lebensbilder zur Geschichte der Böhmischen Länder
1, München 1974, K. Bosl (ed.), s. 265–292 (se soupisem díla a literatury);
OSND 2/1, s. 502; ÖBL 1, s. 285; MGG 6 (2001), s. 680–687 (u Moritze
uvádí * 5. 8. 1848); BHDE 2, s. 281 (Richard F.); Oesterreichisches Musiklexikon
1, R. Flotzinger (ed.), Wien 2001, hesla.

Jitka Ludvová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
[[Kategorie:1873]]
[[Kategorie:Olomouc]]
[[Kategorie:1925]]
[[Kategorie:Vídeň]]