Zobrazení zdroje stránky FISCHER Georg 15.12.1768-9.10.1828

{{Infobox - osoba
| jméno = Georg FISCHER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 15.12.1768
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
| datum úmrtí = 9.10.1828
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 74- Architekt<br />61- Pedagog

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 217
}}

'''FISCHER, Georg''' ''(též Jiří), * 15. 12. 1768 Vídeň (Rakousko), † 9. 10. 1828 Praha, architekt, pedagog''

Otec Joseph Vincenc F. (1729–1810) pocházel z Bavorska, působil
ve Vídni jako profesor architektury na Akademii výtvarných
umění (obor ornamentika, optika a perspektiva). Tuto
školu vystudoval i F. Patřil k nadaným žákům, již během studií
prý suploval za otce lekce o architektuře. 1785 nastoupil jako
kreslič u generálního dvorního stavebního ředitelství, 1788 se
po reorganizaci správy stal účetním důstojníkem při stavebním
ředitelství v Innsbrucku. 1792 sloužil opět ve Vídni a od 1796
na nově zřízeném stavebním ředitelství v Praze. 1800 a znovu
1803 se v Praze zúčastnil konkursu na místo profesora pozemního
stavitelství a architektury na nedlouho předtím ustavené inženýrské
stavovské škole (polytechnice) a byl přijat. Titul profesor
získal dvorním dekretem již 1803, na škole však přednášel až
od 1806. Mezi jeho žáky na pražské polytechnice patřila řada
významných klasicistních architektů. 1813 byl jmenován i stavebním
ředitelem a 1817 inspektorem stavebního ředitelství.
1819 obdržel titul císařského rady. Oženil se s Terezií, roz. Meckelovou,
a 1806 se jim narodil syn Jan Nepomuk.

F. je považován za zakladatele a představitele vrcholného klasicismu
v architektuře. Z titulu své funkce ovlivňoval všechny
státní zakázky, v českých zemích tak udával ráz celé architektonické
produkce. Soudí se, že byl hlavním autorem romantické
novogotické obnovy letohrádku čp. 56 v Královské oboře (Praha-
Bubeneč), kterou 1804–06 prováděli architekti Ignác Alois
Palliardi a Johann Philip Joendl. Údajně obstál v konkurenci
s vídeňským stavebním radou Louisem Montoyerem v soutěži
na projekt přestavby bývalé celnice U Hybernů (čp. 3 a 1037/II)
na Novém Městě pražském. (Vlastní stavbu prováděl 1808–13
architekt Johann Zobel.) Úprava tohoto původně františkánského
kostela byla inspirována dnes již zaniklou budovou Staré
mincovny od H. Gentze v Berlíně. F. je pokládán za tvůrce urbanistické
koncepce pražského Karlína (1816). Přiznává se mu
také rozhodující podíl na urbanistickém řešení Mariánských
Lázní, které 1818–20 vypracoval se zahradníkem Václavem
Skalníkem. Žádný F. původní plán jím datovaný a signovaný se
však nezachoval.

'''D:''' Staré Město pražské: přestavba Svatováclavského semináře (čp. 240/I)
v Husově ul. (obnovu uskutečnil F. Zelinka, 1804–05); Kačina: podíl na výstavbě
zámku Chotků (podle projektu Ch. F. Schurichta, 1802–07); Karlovy
Vary: pravděpodobný návrh zastřešení pramene Hygie, 1817; Nové Město
pražské: podíl na výstavbě kostela sv. Kříže Na Příkopě (stavbu vedl H. Hausknecht,
1819–23).

'''L:''' A. V. Velflík, Dějiny technického učení v Praze 1, 1906, s. 99, 213;
A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách,
in: PA 28, 1916, s. 96; Z. Wirth – A. Matějček, Česká architektura
1800–1920, 1922, s. 14; Toman 1, s. 223; A. Kubiček, Adaptace kláštera
Hybernů na celnici, in: Umění 3, 1955, s. 41; týž, Architekt českých lázní,
in: tamtéž 6, 1958, s. 297; ČVUT 1, s. 234–235; Umělecké památky Čech 2,
1978, s. 10; Praha národního obrození, 1980, s. 60, 61, 64–65, 73, 76;
M. Benešová, Česká architektura v proměnách dvou století, 1984, s. 76, 95–102;
NEČVU, s. 180; Umělecké památky Prahy, Staré Město a Josefov, 1996,
s. 228; Umělecké památky Prahy, Nové Město, 1998, s. 189, 547; P. Vlček,
Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 2001, s. 294, 370, 527; Saur 40,
s. 335; Architekti, s. 175.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/189782 Bibliografie dějin Českých zemí]

Pavel Vlček

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]

[[Kategorie:1768]]
[[Kategorie:Vídeň]]
[[Kategorie:1828]]
[[Kategorie:Praha]]

<gallery>
Fischer Georg Kacina.jpg|Zámek Kačina na dobové fotografii
</gallery>