Zobrazení zdroje stránky FOERSTER Antonín 20.12.1837-17.4.1926

{{Infobox - osoba
| jméno = Antonín FOERSTER
| obrázek = Foerster Antonin portret.jpg
| datum narození = 20.12.1837
| místo narození = Osenice (u Jičína)
| datum úmrtí = 17.4.1926
| místo úmrtí = Novo mesto (Slovinsko)
| povolání = 77- Hudební skladatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 281-282
}}
'''FOERSTER, Antonín''' ''(pův. jm. Förster, též Anton), * 20. 12. 1837 Osenice (u Jičína), † 17. 4. 1926 Novo mesto (Slovinsko), hudební skladatel, varhaník, klavírista, zpěvák, dirigent, pedagog''

Syn Josefa Förstera (1804–1892), bratr Josefa Förstera (1833
až 1907). Od deseti let v kostele zpíval a hrál na varhany, během
gymnazijních studií v Mladé Boleslavi řídil studentský
sbor a v Českých Budějovicích byl učitelem zpěvu ve škole
Josefa Eila. Po absolutoriu (1858) vstoupil na jedenáct měsíců
jako novic do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě, kde
se seznámil s gregoriánským chorálem a zdokonalil se ve hře
na varhany. 1859–63 studoval práva v Praze, současně byl žákem
B. Smetany. Spřátelil se s hudebníky Karlem Bendlem
a Janem Ludevítem Procházkou, začal psát do hudebního
časopisu Dalibor a komponovat. Krátce působil jako soukromý
učitel hudby, poté na doporučení J. L. Procházky hrál
1865–67 jako katedrální varhaník v chorvatské Senji, kde též
komponoval skladby na glagolské texty. Aby pozvedl úroveň
tamního hudebního života, založil hudební školu, pěvecký
sbor, orchestr a hudební společnost. Odtud, opět na Procházkovo
doporučení, 1867 odešel s výborným vysvědčením
do Lublaně, kde mohl více uplatnit své schopnosti. (Navázal
tam mj. na působení českého dirigenta Filharmonické společnosti,
pedagoga lublaňských škol a skladatele Antonína
Nedvěda.) 1867–70 vedl sbor při lublaňské knihovně (Čitalnica
či Narodna čitalnica) a zároveň byl kapelníkem divadelní
společnosti (Dramatično društvo), která uváděla hry se zpěvy,
operety či úryvky oper. Brzy vydal první slovinskou učebnici
zpěvu, která pomohla zvýšit interpretační úroveň. V Lublani
1868–1909 působil jako katedrální varhaník, současně vyučoval zpěv na středních školách a v bohosloveckém semináři, založil a řídil hudební přílohu časopisu ''Cerkveni glasbenik''
(1878–1908). Církevní skladby uveřejňoval též ve sbornících
''Cecilija'' (1883, 1884) a ''Cantica sacra'' (1890, 1903, 1913).
Je uznáván jako dovršitel slovinské verze ceciliánské reformy,
jež chtěla chrámovou hudbu oprostit od některých světských
prvků (např. od prvků italské opery). 1877 se stal spoluzakladatelem
Ceciliánské společnosti (Cecilijino društvo), varhanické
školy, kterou 1877–1908 také řídil. 1872 pomáhal
založit slovinské nakladatelství Hudební matice (Glasbena
matica). Vyučoval i soukromě a organizoval slovinský hudební
život. Veřejné aktivity ukončil 1909. Od 1917 žil v Novem
mestu. Pohřben byl v Lublani.

Jeho dílo v romantickém slohu zahrnuje na tři sta církevních
a dvě stě světských skladeb, v nichž dovršil snahy domácích
skladatelů (Benjamin Ipavec a Fran Gerbič) o vytvoření slovinské
národní hudby. Neproslulejší F. skladbou se stal ''Gorenjski''
''slavček'', první zpěvohra o dvou jednáních s mluvenými dialogy
na slovinský text. (Pojednává o mladé pěvkyni a připomíná
''Prodanou nevěstu'' B. Smetany; ten jako člen soutěžní poroty
F. operu doporučil k provedení.) Premiéra první verze (na libreto
Luizy Pesjakové) se v Lublani hrála 1872, premiéra verze
druhé o třech jednáních (se zpívanými dialogy na libreto
Emanuela Züngela) 1896. Hlavním vydavatelem F. skladeb se
stala Glasbena matica. V několika učebnicích (např. učebnice
zpěvu z roku 1874 vyšla v dalších pěti vydáních) položil základy
slovinského hudebního názvosloví. Za zásluhy o reformu
církevní hudby, v níž patřil ve Slovinsku k předním osobnostem,
a za církevní hudbu mu 1907 udělil papež Vítězný kříž
řádu sv. Silvestra.

Jeho syn Antonín (1867–1915) byl klavírním virtuosem, profesorem
konzervatoře v Berlíně a poté pedagogem v Chicagu.
Hudbu provozovali i Antonínovi mladší bratři Vladimír a Jaroslav.

'''D:''' výběr: církevní hudba: Missa solemnis, 1882; Slovenska maša v čest sv.
Cecilije, 1899–1902; Glagolska maša. Světská hudba, orchestrální: Kranjska
slavnostna kočarnica, 1893; Slovanska suita, 1907; Marcia funebre, 1918.
Opery: Dom in rod, 1923. Kantáty: Venec vodnikovih, 1882; Domovini,
1883; Turki na Slevici, 1900. Klavírní skladby: Zagorska, 1890; Slovanska
sonata, 1914–1916. Mužské sbory: Samo, 1867; Milica, 1874–1876;
Spak, 1900–1910; Umrl je mož – mož živi, 1907. Učebnice: Kratek navod
na poduk v petji 1–2, Ljubljana 1867, 1869; Teoretično-praktična pevska
škola, tamtéž 1874; Nauk o harmonii in kontrapunktu, tamtéž 1878–1880
(1904 jako Harmonija in kontrapunkt); Teoretično-praktična klavirska šola,
tamtéž 1886–1890.

'''L:''' ODS, s. 857 (s chybným datem a místem úmrtí); Pazdírek 1, s. 276 až
277; HS 1, s. 341–342; ÖBL 1, s. 332; Muzička enciklopedija 1, Zagreb
1971, s. 590; Enciklopedija Jugoslavije 4, tamtéž 1986, s. 194; Enciklopedija
Slovenije 3, Ljubljana 1989, s. 129; Osebnosti, tamtéž 2008, s. 254; MGG
6, sl. 1383–1384; Grove (2001) 9, s. 51; http://www.oxfordmusiconline.com (stav k 11. 11. 2014); www.musiklexikon.ac.at (stav k 15. 1. 2015);
J. B. Foerster, Poutník 1–2, 1942, passim; D. Cvetko, Zgodovina glasbene
umetnosti na Slovenskem III, Ljubljana 1960, passim; S. Trobina, Slovenski
cerkevni skladatelji, Maribor 1972, passim; D. Cvetko, Musikgeschichte
der Südslawen, Kassel 1975, s. 160–161; týž, Slovenska glasba v evropskom prostoru, Ljubljana 1991, passim; Foersterjev zbornik (soupis skladeb A. F.), tamtéž 1998; D. Koter, Slovenska glasba, tamtéž 2012, passim;
F. Jirásek, Obrana reformy církevní hudby, in: Cyril 32, 1905, č. 1–2, s. 2–7;
Vl. Foerster, A. F., in: Hudební revue 2, 1909, č. 10, s. 501–503; J. Křička,
A. F. [jun.], in: tamtéž, s. 503–505; F. Marolt, A. F., in: Cerkveni glasbenik
60, 1937, s. 137–143; F. Kimovec, F. in njegov pomen za slovensko glasbo,
in: tamtéž 61, 1938, s. 72–75; http://www.slovenska-biografija.si/ (stav
k 5. 1. 2015); J. Weiss, Češki glasbeniki v 19. in na začátku 20. stoletja na
Slovenskem, Maribor 2012, passim.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/301771 Bibliografie dějin Českých zemí]

Mojmír Sobotka

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]

[[Kategorie:1837]]
[[Kategorie:Osenice]]
[[Kategorie:1926]]
[[Kategorie:Novo mesto]]