Zobrazení zdroje stránky FORMÁNEK Emanuel 7.10.1869-2.4.1929

{{Infobox - osoba
| jméno = Emanuel FORMÁNEK
| obrázek = Formanek Emanuel portret.jpg
| datum narození = 7.10.1869
| místo narození = Litomyšl
| datum úmrtí = 2.4.1929
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 15- Lékaři<br />3- Chemik nebo alchymista<br />16- Farmakolog nebo farmaceut

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 310
}}
'''FORMÁNEK, Emanuel''', ''* 7. 10. 1869 Litomyšl, † 2. 4. 1929 Praha, lékařský chemik, toxikolog, pedagog''

Pocházel z rodiny městského lékaře Emanuela F. a Aloisie, roz.
Peřinové. Po maturitě na gymnáziu v Roudnici nad Labem
(1887) studoval medicínu nejprve ve Vídni a posléze na české
univerzitě v Praze, kde 1893 promoval. Již v době studií byl
demonstrátorem Chemického ústavu české lékařské fakulty
(1891–93), poté jeho asistentem (1894–97). Roku 1897 působil
krátce jako městský chemik v Praze (během té doby
podnikl studijní cestu do Německa a Francie), 1897–1918
jako vrchní inspektor Všeobecného ústavu ke zkoumání potravin
při české univerzitě. 1898 se na české lékařské fakultě
habilitoval z užité lékařské chemie a 1902 mu byla venia legendi
rozšířena o toxikologii. 1903 byl jmenován mimořádným
profesorem, 1913 získal titul a charakter řádného profesora
a 1918 byl jmenován skutečným řádným profesorem.
1917–28 byl přednostou Ústavu lékařské chemie a od 1926
do konce života též zastupujícím přednostou Farmakologicko-
-farmakognostického ústavu. Velký důraz kladl na spolupráci
ústavu lékařské chemie s klinickými pracovišti. 1923/24 byl
děkanem lékařské fakulty. Od 1910 působil též jako docent
fyziologické chemie a toxikologie na ČVUT. Mimořádný člen
ČAVU (1924).

Na počátku vědecké kariéry pokračoval v linii svého učitele
prof. J. Horbaczewského ve výzkumech kyseliny močové, později
se věnoval též problémům vnitřní sekrece, chemie krevního
barviva a resorpce bílkovin. Řadu prací zaměřil na toxikologii
a farmakologii. Preferoval originální experimentální práce
před kompilačními a úvahovými publikacemi. Napsal více než
dvě desítky příspěvků publikovaných časopisecky. Věnoval se
též potravinářské a soudní chemii.

1911–18 zasedal jako poslanec říšské rady ve Vídni za národně
sociální stranu, kde se věnoval mj. otázkám vysokých škol.
Zastával významné postavení v organizaci českého a československého
zdravotnictví (člen zemské, po 1918 státní zdravotní
rady, přednosta státního ústavu pro zkoumání léčiv, předseda
kuratoria Státního zdravotního ústavu).

'''L:''' OSN 28, s. 430–431; OSND 2/1, s. 618; BSPLF 1, s. 194–195; AČL,
s. 65 (s bibliografií); Universita Karlova v Praze v roce 1928–1929, 1929,
s. 27–28; nekrology, in: Praktický lékař 9, 1929, s. 298–302 (bibliografie);
ČLČ 68, 1929, s. 537–545 (bibliografie); tamtéž 98, 1959, s. 1244;
Farmakoterapeutické zprávy 21, 1975, s. 52–59, 136–142; B. Večerek – J. Taizich,
Výuka chemie na lékařské fakultě pražské university, in: Chemické
listy 70, 1976, s. 1008–1009; ČAVU, s. 107; R. Luft, Parlamentarische
Führungsgruppen und politische Strukturen in der tschechischen Gesellschaft
2, München 2012, s. A 103–105 (s bibliografií a další literaturou).

'''P:''' Archiv UK, Praha, fond LF UK 1883–1953, osobní spis (bibliografie);
fond Matriky UK, Matrika I. (1882–1900), p. 263.

Petr Svobodný
         
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]]
[[Kategorie:16- Farmakolog nebo farmaceut]]

[[Kategorie:1869]]
[[Kategorie:Litomyšl]]
[[Kategorie:1929]]
[[Kategorie:Praha]]