Zobrazení zdroje stránky GAUČ Vilém 27.10.1816-6.9.1866

{{Infobox - osoba
| jméno = Vilém GAUČ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 27.10.1816
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 6.9.1866
| místo úmrtí = Unhošť
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />68- Redaktor nebo žurnalista

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 577-578
}}

'''GAUČ, Vilém''' ''(též GAUTSCH, Wilhelm), * 27. 10. 1816 Praha, † 6. 9. 1866 Unhošť, žurnalista, politik''

Pocházel z úřednické rodiny; vzdělání získal v Praze, právnická
studia nedokončil. Pracoval jako písař u pražských advokátů.
Oženil se s Marií, roz. Kabeláčovou, s níž měl dvě dcery.
Od mládí působil v českém národním hnutí, v němž zastával
radikálně demokratické pozice. Na jaře 1848, ještě před vypuknutím
revoluce, stál u zrodu tajného spolku český Repeal,
který se odkazoval na irské bojovníky proti britské nadvládě.
Do popředí politického dění v českých zemích G. vstoupil zejména
za revoluce 1848–49 jako autor ''Provolání k Pražanům'',
které zvalo na schůzi ve Svatováclavských lázních 11. března.
V době bojů na barikádách za červnového povstání v Praze byl
G. poručíkem Národní gardy. Vojenská porážka a stav obležení
vyhlášený nad Prahou generálem A. Windischgrätzem ho
od další revoluční aktivity neodradily. Už od jara se podílel
na činnosti legálních i tajných organizací. Působil ve spolku
Svornost; byl členem šestičlenné deputace, která spolek zastupovala
při jednání s L. Thunem ve Vídni. Dále v průběhu revoluce
pracoval ve spolku Lípa slovanská (původně prosazoval
název Slovanská orlice) a snažil se činnost výrazně radikalizovat.
Stal se jeho jednatelem; funkce se pro neshody s vlivnými
členy vedení na jaře 1849 vzdal. Současně se podílel na přípravách
tzv. májového spiknutí, které mělo (pod vlivem anarchistických
zásad a za přímé účasti M. A. Bakunina) násilně
zvrátit nepříznivý vývoj revoluce. Po plánovaném převratu měl
G. jako jeden z kandidátů zasednout v revoluční vládě. V noci
z 9. na 10. května však byl, podobně jako většina spiklenců,
zatčen, předán vojenskému tribunálu na Hradčanech a 1853
odsouzen k smrti. Trest mu byl zmírněn na mnohaletý těžký
žalář. Vězněn byl v Brně na Špilberku, 1857 amnestován a propuštěn.
Nadále ovšem žil pod policejním dohledem, který mu
spolu s celkovou politickou situací v éře tzv. neoabsolutismu
bránil ve veřejné činnosti.

Po návratu z vězení se věnoval národohospodářství a praktickým
pokynům k fungování obecní samosprávy. Práce k těmto otázkám publikoval v posledních letech života. Naposledy žil
jako vdovec v Unhošti (u Prahy), kam odešel z existenčních
důvodů. Získal tam místo notářského koncipienta. Zemřel
na choleru, která vypukla v českých zemích za prusko-rakouské
války. Kvůli nepřehledné situaci v té době bývá uváděno jako
datum G. úmrtí také 5. nebo 11. září. Pohřben byl v Unhošti.

'''D:''' Jednací řád a stručný výklad působnosti okresních zastupitelstev v království
Českém, 1865; Stručná statistika země a obyvatelstva království
Českého (česky a německy) 1865; Důvěrenské úřady obecní, 1866.

'''L:''' OSN 28, s. 466; Národní noviny 11. 5. 1848; E. Trmal z Toušic,
Vzpomínky na český Repeal, 1900, passim; J. V. Frič, Paměti 1–2, 1957,
1960, rejstřík; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, rejstřík;
I. Veverková, Osobnosti roku 1848 a náš region, in: Listy z Unhošťska, 1998,
č. 17–18, s. 29–32.

Pavla Vošahlíková 

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]

[[Kategorie:1816]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1866]]
[[Kategorie:Unhošť]]