Zobrazení zdroje stránky HAŠKOVEC Vladimír 13.6.1903-9.4.1970

{{Infobox - osoba
| jméno = Vladimír HAŠKOVEC
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 13.6.1903
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 9.4.1970
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 15- Lékaři

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 291
}}
'''HAŠKOVEC, Vladimír''', ''* 13. 6. 1903 Praha, † 9. 4. 1970 Praha, lékař psychiatr, pedagog''

Syn neurologa Ladislava H. (1866–1944). Po maturitě na reálném gymnáziu v  Praze (1922) absolvoval Lékařskou fakultu UK (MUDr. 1927). Nastoupil jako asistent Patologicko-anatomického ústavu LF UK, 1928–41 pracoval jako asistent 
psychiatrické kliniky. 1929 podnikl studijní cestu do SSSR, 
1934 se habilitoval z psychiatrie a neuropatologie. 1936–48 
vykonával soukromou praxi, 1938–46 působil (kromě doby 
uvěznění) jako přednosta oddělení nervových chorob Vinohradské nemocnice v Praze; 1939–41 byl vedoucím lékařem 
nervového sanatoria v  Praze-Veleslavíně. 1943–45 vězněn 
nacisty. 1946 byl jmenován mimořádným profesorem neurohistologie, 1946–52 stál jako přednosta v čele Ústavu pro výzkum mozku při I. patologicko-anatomickém ústavu LF UK, 1951/52 vykonával funkci prorektora univerzity. Vstoupil do 
KSČ a stal se osobním lékařem prezidenta Klementa Gottwalda. Po uvěznění Rudolfa Slánského byl v květnu 1952 zatčen
a  vyšetřován StB, která ho obvinila z  toho, že prezidenta 
úmyslně chybně léčil a snažil se tím zkrátit jeho život. V dubnu 1954 byl v politickém procesu odsouzen k šesti letům vězení; 1955 amnestován a 1960 soudně rehabilitován. Po propuštění pracoval jako sekundář Psychiatrické kliniky Fakulty 
všeobecného lékařství UK, od 1959 jako vědecký pracovník 
tamtéž. 1961 byl pověřen vybudováním experimentální morfologické a  histochemické laboratoře Výzkumného ústavu 
psychiatrického (VÚP). 1969 se stal řádným profesorem psychiatrie a neurologie. Přijal členství v řadě českých i zahraničních vědeckých společností. Publikoval práce z  klinické 
psychiatrie, neurologie a neurohistopatologie; redigoval vydání souborného díla I. P. Pavlova. Vybudoval moderní pracoviště na lékařské fakultě i v rámci VÚP.

'''L:''' ČBS, s. 194; BSPLF 1, s. 211–212; Tomeš 1, s. 423; Praktický lékař 50, 
1970, s. 700; V. Vondráček, Lékař dále vzpomíná, 1977, rejstřík; týž, Konec 
vzpomínání, 1988, rejstřík; L. Hanzlíček, Psychiatrická encyklopedie. Část 
jmenná 1 (A–H), 1977, s. 258; K. Kaplan, K politickým procesům v Československu 1948–1954. Dokumentace komise ÚV KSČ pro rehabilitaci, 1994, 
rejstřík; J. Charvát, Můj labyrint světa. Vzpomínky, zápisky z  deníků, 
2005, rejstřík; LF UK 1945–2008, 1, s. 89; K. Kaplan, Kronika komunistického Československa. Klement Gottwald a Rudolf Slánský, 2009, rejstřík.

'''P:''' Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, i. č. 6, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity VI., s.  2886; fond LF UK 1883–1953, os. spis, 
i. č. 358.

Petr Svobodný

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]

[[Kategorie:1903]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1970]]
[[Kategorie:Praha]]