Zobrazení zdroje stránky HANSGIRG Antonín 20.5.1806-1.9.1877

{{Infobox - osoba
| jméno = Antonín HANSGIRG
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 20.5.1806
| místo narození = Hradec Králové
| datum úmrtí = 1.9.1877
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel<br />61- Pedagog<br />64- Překladatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 195
}}
'''HANSGIRG, Antonín''', ''* 20. 5. 1806 Hradec Králové, † 1. 9. 1877 Praha, překladatel, bibliograf, pedagog''

Pocházel z německé rodiny apelačního rady Ignáce H. (* 1777
Hradec Králové), příslušníka první buditelské generace. Otec
podnítil jeho  zájem o  český jazyk a  dějiny. 1824 absolvoval
pražské novoměstské gymnázium, s  přáteli J. P. Koubkem,
F. J. Vackem Kamenickým, F. Tandlerem a J. Wenzigem, kterého získal pro studium češtiny, studoval do 1829 filozofii
a práva na pražské univerzitě. Stýkal se s rodinou J. Jungmanna, F. L. Čelakovského a P. J. Šafaříka, s V. Hankou, J. Fričem
a J. Malým. Od slovanských učenců, kteří navštívili Prahu, získal dobrou znalost ruštiny a polštiny. S J. Frantou Šumavským
excerpoval podklady pro Jungmannův Slovník česko-německý.
Od 1830 byl gymnazijním profesorem klasické filologie, buditelský význam mělo jeho působení v německých Litoměřicích
(1841–50), kde vyučoval nepovinnou češtinu a založil Besedu
českou. Na Akademickém gymnáziu v  Praze učil 1851–73,
1873 odešel do výslužby.

Publikačně činný byl zejména v době předbřeznové, v pražském německém  časopisu ''Ost und West'' uveřejňoval referáty
o české literatuře, do němčiny překládal informativní články
z českých, ruských a polských periodik. Časopisecky otiskoval
překlady povídek z ruské a polské literatury (A. A. Bestužev-Marlinskij, F. V. Bulgarin, N. A. Polevoj, M. Czajkowski).
Knižně publikoval Bulgarinův spis ''Slované čili Osvobození Arkony'' (1837) a satiru ''Příhody francouzského vychovatele v Rusích''
s  vlastní předmluvou (1840), román J. I. Kraszewského ''Na východě'' (1872) a z francouzštiny prózy F. R. Chateaubrianda
''Poslední Abencerag'' (1837), A. R. Lesage ''Kulhavý ďábel'' (1873)
a  O. Feuilleta ''Novověký rozervanec'' (1875). Svými posledními překlady se vřadil do pozdně romantického literárního
proudu. Nejvýznamnějším H. dílem byl bibliografický soupis ''Katalog českých knih od léta 1774 až do konce roku 1839''
(1840), míněný jako příručka pro správce obecních knihoven.
Předmluva obsahovala metodické pokyny pro jejich zakládání. Jeho bratrancem byl Karl Viktor H. (1823–1877). Oženil
se s  '''Františkou''', roz. Hájkovou (*  13. 2. 1823 Litoměřice,
† 23. 6. 1871 Praha), z rodiny magistrátního úředníka, která
se po sňatku přiklonila k českému národnímu hnutí a 1864
vydala kromě známé kuchařky pro české hospodyně (''Nová česká kuchařka, aneb, Navedení ku připravování všelikých pokrmů…'') i  další hospodyňské příručky. Syn '''Jaroslav H.'''
(* 18. 12. 1849 Litoměřice, † 19. 4. 1912 Litoměřice) byl litoměřický advokát a český menšinový pracovník, Antonín H.
mladší (1854–1917) botanik.

'''L:''' Wurzbach 7, s. 332; AČP, s. 122; OSN 10, s. 864; BL 1, s. 531; LČL 2/1,
s.  63–64; J. Benýšková  – F. Vích, Literární Hradec Králové, 1994, s.  44;
O. Kotyza a kol., Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 399. Františka H.: Národní album, s. 308.

'''P:''' NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 159, obr. 836; SOA, Litoměřice, Sbírka matrik, sig. 98/42, N, I-N, 1845–1852, Litoměřice, pag. 283.

Martin Kučera



[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]

[[Kategorie:1806]]
[[Kategorie:Hradec Králové]]
[[Kategorie:1877]]
[[Kategorie:Praha]]