BĚLČÍK Bruno 14.1.1924-10.3.1990

Z Personal
Bruno BĚLČÍK
Narození 14.1.1924
Místo narození Karviná
Úmrtí 10.3.1990
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 350
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40767

BĚLČÍK, Bruno, * 14. 1. 1924 Karviná, † 10. 3. 1990 Praha, houslista

Po soukromém studiu houslové hry u Julia Remeše působil v rozhlasovém a divadelním orchestru v Ostravě. Jako osmnáctiletý se stal žákem Norberta Kubáta na pražské konzervatoři (1942–44). Už jako žák na konzervatoři měl 15. 11. 1943 první samostatný koncert. Rovněž u Kubáta studoval ještě rok na pražské AMU (1946/47). V té době již byl koncertním mistrem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Během vojenské prezenční služby 1947–49 hrál ve smyčcovém kvartetu při Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého (spolu s Oldřichem Samlíkem – 2. housle, Rudolfem Šrubařem – viola a Františkem Tannenbergerem – violoncello). 1957–73 byl spolu s Františkem Rauchem (klavír) a Františkem Smetanou, resp. Milošem Sádlem (violoncello), členem Pražského tria. 1. 12. 1961 nastoupil jako koncertní mistr České filharmonie, u níž setrval až do odchodu do důchodu 1987. Stal se uznávaným sólistou širokého repertoáru, který vedle kmenových skladeb houslové literatury (A. Dvořák: Koncert a moll, J. Suk: Fantazie pro housle a orchestr, J. B. Foerster: Koncert c moll, M. Karlowicz, K. Szymanowski, P. I. Čajkovskij ad.) soustavně prováděl soudobou tvorbu (Lubomír Železný: Koncert pro housle). Všestranně se uplatnil v různých komorních formacích (nahrávky komorního díla Johannesa Brahmse, jazzových skladeb Bohuslava Martinů aj.). 1982 byl vyznamenán titulem zasloužilý umělec.

L: HS 1, s. 71; Slezsko 3, s. 15; Tomeš 1, s. 71; Fr. M. Hradil, Hudebníci a pěvci v kraji L. Janáčka, 1982, s. 192; Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945, 1984, s. 109; Čeští koncertní umělci 1, nedatováno, s. 23n.

P: materiály v Městské knihovně v Praze.

Vlasta Reittererová