GHEGA Carl 10.1.1802-14.3.1860

Z Personal
Carl GHEGA
Narození 10.1.1802
Místo narození Benátky (Itálie)
Úmrtí 14.3.1860
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 37- Doprava, pošty, spoje
28- Strojař nebo elektrotechnik
29- Stavař
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 622
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46430

GHEGA, Carl (pův. jm. Carlo), * 10. 1. 1802 Benátky (Itálie), † 14. 3. 1860 Vídeň (Rakousko), železniční stavitel

Syn námořního důstojníka s albánskými kořeny Antona G., který 1814 vstoupil do rakouských služeb. G. absolvoval 1814–17 vojenské kolegium v Benátkách a 1817–19 matematiku na univerzitě v Padově, kde už jako sedmnáctiletý obhájil titul doktora matematických věd. Poté nastoupil do služeb zemského stavebního ředitelství v Benátkách, pro které vybudoval mj. horskou silnici z Trevisa do Cortiny d’Ampezzo. 1836 byl povolán do Vídně a pověřen výstavbou první rakouské železnice, kterou financoval baron S. Rothschild a jeho akciová společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda. G. pobýval nejdříve na Rothschildovy náklady 1836–37 na zkušené v Anglii a v Belgii. Po návratu ze studijních cest byl pověřen výstavbou dráhy z Brna do Břeclavi. Zkušební jízda z Brna do Rajhradu s několika vozy pro prominentní hosty se konala 11. listopadu 1838. Lokomotivu Moravia řídil sám G. Železnice z Vídně do Brna slavnostně zahájila provoz pro veřejnost 7. července 1839. Jednalo se první parostrojní železnici v habsburské monarchii.

1841 se výstavby železnic ujal rakouský stát a G. přešel do jeho služeb. 1842 odcestoval na státní náklady do Spojených států amerických, kde studoval výstavbu horských drah, zvláště budování tunelů a metody zpevňování železničního svršku v nestabilním geologickém prostředí. Po návratu předložil několik memorand o možnostech zlepšení výstavby rakouských železnic. Ředitelství státních drah ho 1844 pověřilo výstavbou úseku ze Štýrského Hradce do Mürzzuschlagu a posléze i ze Štýrského Hradce do Lublaně a dále do Terstu. Celá Jižní státní dráha byla uvedena do provozu 1858. Zásadním a do té doby neřešitelným technickým problémem bylo překonání dolnorakouského průsmyku u Semmeringu v nadmořské výšce 895 m při sklonu až 28 ‰. Nejtěžší úseky stavěla moravská firma bratři Kleinové. G. se podílel i na projektování a zkouškách horských lokomotiv, které neobvyklé stoupání byly schopny překonat jen za pomoci adheze. Úsek Jižní státní dráhy mezi stanicemi Gloggnitz a Mürzzuschlag, považovaný za první horskou dráhu na světě, byl dán do provozu 1854; bylo na něm nutno vybudovat šestnáct tunelů, sedmnáct viaduktů a jedenáct mostů. 1855 došlo k privatizaci rakouských státních drah. G. se jako sekční šéf ministerstva veřejných prací podílel na vypracování projektu výstavby železnic v Sedmihradsku.

1851 ho císař František Josef I. povýšil do rytířského stavu. Byl pohřben na hřbitově ve Währingu (dnes Vídeň), čestný hrob má na vídeňském Ústředním hřbitově. G. pomník ve stanici Semmering dal vystavět Spolek rakouských inženýrů a architektů. V květnu 2011 bylo v Breitensteinu am Semmering u viaduktu Kalte Rinne ve strážním domku č. 167 otevřeno G. muzeum. 1998 vyhlásila UNESCO jím postavený úsek železnice na Semmering za světové kulturní dědictví.

D: výběr: Die Baltimore – Ohio-Eisenbahn über das Alleghany-Gebirg, mit besonderer Berücksichtigung der Steigungs- und Krümmungsverhältnisse…, Wien 1844; Über nordamerikanischen Brückenbau und Berechnung des Tragungsvermögens der Howe’schen Brücken, tamtéž 1845.

L: Wurzbach 5, s. 166–168; OSN 10, s. 100; NDB 6, s. 364–365; ÖBL 1, s. 436–437; Czeike 2, s. 539; A. Niel, C. Ritter von G. Ein Leben für die Eisenbahnen in Österreich, Wien 1977; J. Hons a kol., Čtení o Severní dráze císaře Ferdinanda, 1990; H. Grasinger, Auf den Spuren von G. entlang der historischen Semmeringbahn. Wanderführer, Ternitz 1998; A. Rampati, C. G. Il cavaliere dei Alpi, Trieste 2002; G. Dinhobl, Die Semmeringbahn. Der Bau der ersten Hochgebirgseisenbahn der Welt, Wien 2003; W. Pap, UNESCO Weltkulturerbe Semmeringbahn. Zum Jubiläum 150 Jahre Semmeringbahn 1854–2004, Semmering 2003; W. Straub, C. Ritter von G. Der geniale Pionier des Eisenbahnzeitalters im profunden Porträt, Graz 2004; https://de.wikipedia.org (s další literaturou, stav k 22. 11. 2014).

Milan Hlavačka