FALL Leo 2.2.1873-16.9.1925

Z Personal
Leo FALL
Narození 2.2.1873
Místo narození Olomouc
Úmrtí 16.9.1925
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 77- Hudební skladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 57-58
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54761

FALL, Leo, * 2. 2. 1873 Olomouc, † 16. 9. 1925 Vídeň (Rakousko), hudební skladatel

Pocházel z rodiny hudebníků. Otec Moritz F. (* 5. 4. 1848 Holešov, † 20. 7. 1922 Vídeň, Rakousko) byl kadetem a hrál ve vojenské kapele v Olomouci a ve Lvově. 1888 opustil vojenskou službu, 1893 se přestěhoval s rodinou do Berlína a našel tam obživu jako učitel hudby a kavárenský hráč. Též komponoval orchestrální a komorní skladby a výpravné hry pro divadlo. Se svou ženou Florou, roz. Brüllovou, která pocházela z Jevíčka, měl tři syny, ti se rovněž stali hudebníky. Siegfried F. (* 30. 11. 1877 Olomouc, † 10. 4. 1943 Terezín) studoval kompozici ve Vídni a od 1926 žil v Berlíně. V lednu 1943 byl v rámci likvidace židovského obyvatelstva během druhé světové války deportován do Terezína, kde zemřel. Richard F. (* 3. 4. 1882 Jevíčko, † po 20. 11. 1943 asi Osvětim, Polsko) byl skladatelem filmové hudby v Berlíně, ve Vídni a v Hollywoodu. 1938 emigroval z Vídně do Francie. V listopadu 1943 byl zadržen v (tehdy italské) Nice. Napsal řadu populárních operet, revuí a šlágrů.

F. patřil k nejúspěšnějším operetním skladatelům své doby. Základní hudební vzdělání získal v rodině. Vystudoval gymnázium ve Lvově a nedokončil studium na konzervatoři ve Vídni (housle, klavír, kompozice). 1883–98 byl ve Vídni členem vojenského orchestru, který vedl F. Lehár. 1893 odešel s rodinou do Berlína a zaměřil se na hudební divadlo. S provozní praxí a režií se seznámil v Hamburku (1897/98) a Kolíně nad Rýnem, na přelomu století se vrátil do Berlína. Dirigoval na velkých operetních scénách (Zentral-Theater, Metropol-Theater), komponoval pro kabarety a revue. Od 1905 se postupně etabloval jako autor umělecky náročnější hudby operetních žánrů, jež získávala publikum zejména originálními melodiemi. Uplatnily se hlavně ve Vídni, kde po 1905 trvale žil, premiéry se uskutečnily i v Berlíně, Mannheimu, Drážďanech a na jiných předních scénách. V průběhu času pracoval s řadou různých libretistů (R. Bernauer, V. Léon, L. Stein, A. M. Willner ad.). Napsal více než třicet operet a her se zpěvy, neúspěšně se pokusil i o opery, komponoval písně, komorní díla a sbory. V českých zemích byly jeho operety od 1910 trvale na repertoáru českých i německých scén. Hrály se v desítkách repríz až do zákazu provozování hudby židovských skladatelů v období protektorátu. Česká divadla soupeřila v získávání prvních českých provedení, pořizovala si i vlastní překlady. Na repertoáru byly zejména: Die Dollarprinzessin (Dolarové princezny, Praha, Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1908, 105 repríz), Der fidele Bauer (Sedlák filuta, v Brně, s tit. Veselý Matúško, 1909), Die geschiedene Frau (Rozvedená paní, Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1909), Brüderlein fein (Bratříčku můj, Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1911), Die schöne Risette (Krásná Risetta Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1911), Das Puppenmädel (Holčička s panenkou, Městské divadlo v Brně, 1911), Die Kaiserin nebo Fürstenliebe (Královská láska, Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1917), Stará Praha nebo V tichém domě na Kampě (Emilián Starý a F., Aréna na Smíchově, 1917), Die Strassensängerin (Pouliční zpěvačka, Vinohradská zpěvohra, 1922), Madame Pompadour (Městské divadlo, Plzeň, 1922), Rosen aus Florida (Růže z Floridy, Vinohradská zpěvohra, 1929) ad.

D: soupis díla a starší literatury in: LDM 1, s. 348–351.

L: M. Šulc, Česká operetní kronika 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002 (se soupisem českých premiér); L. Pacák, Opereta. Dějiny pražských operetních divadel, 1946, rejstřík; Pazdírek, s. 246 (s chybnými informacemi u Moritze F.); W. Hader, L. F., in: Lebensbilder zur Geschichte der Böhmischen Länder 1, München 1974, K. Bosl (ed.), s. 265–292 (se soupisem díla a literatury); OSND 2/1, s. 502; ÖBL 1, s. 285; MGG 6 (2001), s. 680–687 (u Moritze uvádí * 5. 8. 1848); BHDE 2, s. 281 (Richard F.); Oesterreichisches Musiklexikon 1, R. Flotzinger (ed.), Wien 2001, hesla.

Jitka Ludvová