FORMÁNEK Emanuel 7.10.1869-2.4.1929

Emanuel FORMÁNEK
Narození	7.10.1869
Místo narození	Litomyšl
Úmrtí	2.4.1929
Místo úmrtí	Praha
Povolání	15- Lékaři 3- Chemik nebo alchymista 16- Farmakolog nebo farmaceut
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55506

FORMÁNEK, Emanuel, * 7. 10. 1869 Litomyšl, † 2. 4. 1929 Praha, lékařský chemik, toxikolog, pedagog

Pocházel z rodiny městského lékaře Emanuela F. a Aloisie, roz. Peřinové. Po maturitě na gymnáziu v Roudnici nad Labem (1887) studoval medicínu nejprve ve Vídni a posléze na české univerzitě v Praze, kde 1893 promoval. Již v době studií byl demonstrátorem Chemického ústavu české lékařské fakulty (1891–93), poté jeho asistentem (1894–97). Roku 1897 působil krátce jako městský chemik v Praze (během té doby podnikl studijní cestu do Německa a Francie), 1897–1918 jako vrchní inspektor Všeobecného ústavu ke zkoumání potravin při české univerzitě. 1898 se na české lékařské fakultě habilitoval z užité lékařské chemie a 1902 mu byla venia legendi rozšířena o toxikologii. 1903 byl jmenován mimořádným profesorem, 1913 získal titul a charakter řádného profesora a 1918 byl jmenován skutečným řádným profesorem. 1917–28 byl přednostou Ústavu lékařské chemie a od 1926 do konce života též zastupujícím přednostou Farmakologicko- -farmakognostického ústavu. Velký důraz kladl na spolupráci ústavu lékařské chemie s klinickými pracovišti. 1923/24 byl děkanem lékařské fakulty. Od 1910 působil též jako docent fyziologické chemie a toxikologie na ČVUT. Mimořádný člen ČAVU (1924).

Na počátku vědecké kariéry pokračoval v linii svého učitele prof. J. Horbaczewského ve výzkumech kyseliny močové, později se věnoval též problémům vnitřní sekrece, chemie krevního barviva a resorpce bílkovin. Řadu prací zaměřil na toxikologii a farmakologii. Preferoval originální experimentální práce před kompilačními a úvahovými publikacemi. Napsal více než dvě desítky příspěvků publikovaných časopisecky. Věnoval se též potravinářské a soudní chemii.

1911–18 zasedal jako poslanec říšské rady ve Vídni za národně sociální stranu, kde se věnoval mj. otázkám vysokých škol. Zastával významné postavení v organizaci českého a československého zdravotnictví (člen zemské, po 1918 státní zdravotní rady, přednosta státního ústavu pro zkoumání léčiv, předseda kuratoria Státního zdravotního ústavu).

L: OSN 28, s. 430–431; OSND 2/1, s. 618; BSPLF 1, s. 194–195; AČL, s. 65 (s bibliografií); Universita Karlova v Praze v roce 1928–1929, 1929, s. 27–28; nekrology, in: Praktický lékař 9, 1929, s. 298–302 (bibliografie); ČLČ 68, 1929, s. 537–545 (bibliografie); tamtéž 98, 1959, s. 1244; Farmakoterapeutické zprávy 21, 1975, s. 52–59, 136–142; B. Večerek – J. Taizich, Výuka chemie na lékařské fakultě pražské university, in: Chemické listy 70, 1976, s. 1008–1009; ČAVU, s. 107; R. Luft, Parlamentarische Führungsgruppen und politische Strukturen in der tschechischen Gesellschaft 2, München 2012, s. A 103–105 (s bibliografií a další literaturou).

P: Archiv UK, Praha, fond LF UK 1883–1953, osobní spis (bibliografie); fond Matriky UK, Matrika I. (1882–1900), p. 263.

Petr Svobodný