FRANK Antonín 5.7.1892-4.8.1929: Porovnání verzí
(FRANK_Antonín_5.7.1892-4.8.1929) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.7.1892 | | datum narození = 5.7.1892 | ||
| místo narození = | | místo narození = Klatovy | ||
| datum úmrtí = 4.8.1929 | | datum úmrtí = 4.8.1929 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Bratislava (Slovensko) | ||
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FRANK, Antonín''', ''* 5. 7. 1892 Klatovy, † 4. 8. 1929 Bratislava (Slovensko), lékař anatom, pedagog'' | |||
Byl synem holiče Františka F. a Magdalény, roz. Míškové. 1911 | |||
maturoval na klatovském gymnáziu a začal studovat medicínu | |||
na české univerzitě v Praze. Od 1914 bojoval na srbské, ruské, | |||
francouzské a italské frontě. Po skončení první světové války | |||
pokračoval ve studiu medicíny (MUDr. 1921). Od 1919 byl demonstrátorem a 1921–23 asistentem profesora Karla | |||
Weignera na oddělení topografické anatomie Lékařské fakulty | |||
UK. 1923 absolvoval studijní pobyt u anatoma Wernera | |||
Spaltenholze v Lipsku. Od 1923 F. působil na Slovensku. Zasloužil | |||
se o založení Ústavu pro normální a topografickou anatomii | |||
na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě | |||
a současně byl do 1928 jeho prvním přednostou. 1928 byl | |||
jmenován docentem a 1929 profesorem. Vedle pedagogické | |||
práce se věnoval anatomii srdce a jeho morfogenezi, dosáhl | |||
pozoruhodných výsledků v histogenezi srdečního systému. Zajímaly | |||
ho i přírodní vědy, popsal nález neolitické lidské lebky | |||
z Dlhé Vsi (u Rožňavy). Entomologické znalosti uplatnil jako | |||
referent entomologické sekce Přírodovědného odboru Slovenského | |||
vlastivědného muzea v Bratislavě (od 1924), pro něž | |||
podnikal sběry na Slovensku, v Dalmácii a na Korsice. Publikoval | |||
studie a články v odborných časopisech ''Biologické listy'', | |||
''Bratislava'' aj. Angažoval se ve Spolku československých lékařů, | |||
Společnosti Slovenského vlastivědného muzea a v bratislavské | |||
Učené společnosti Šafaříkově. | |||
'''D:''' Poznámky o převodním systému srdečním u člověka, in: Rozpravy | |||
II. třídy české akademie 34, 1925, č. 6, s. 1–10; Převodní systém u kuřete, | |||
in: Biologické listy 11, 1925, č. 4, s. 241–250; Chordae tendineae aberrantes | |||
et chordae tendineae aberrantes falsae a jejich vztah k převodnímu systému, | |||
in: tamtéž 13, 1927, č. 1, s. 1–13; Variace na os occipitale neolitické lebky | |||
z jeskyně u Hosusova, in: Bratislava 1, 1927, č. 2, s. 229–255. | |||
'''L:''' OSND 2/1, s. 727; K. Weigner, Profesor Dr. A. F. mrtev, in: ČLČ 68, | |||
1929, s. 1143; Z. Frankenberger, Za prof. Dr. A. F., in: Bratislavské lekárske | |||
listy 19, 1929, č. 7, s. 530–534; B. Matoušek – Ľ. Matoušková – I. Okáli, | |||
Príspevok k dejinám Prírodovedného ústavu Slovenského národného múzea | |||
v Bratislave 5, in: Zborník Slovenského národného múzea, Prírodné vedy 24, | |||
1978, s. 3–7; SBS 2, s. 116–117; Koleška 15, s. 56; M. Beniak – M. Tichý, | |||
Dejiny Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave 1, Bratislava | |||
1992, s. 61, 133–135; J. Mlynárik, Českí profesori na Slovensku 1, 1994, | |||
s. 55; BLS 2, s. 631; Priekopníci, rejstřík; A. Falisová, Lekári na Slovensku | |||
do roku 2000, Bratislava 2010, s. 164–165. | |||
Ľudmila Ďuranová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1892]] | [[Kategorie:1892]] | ||
[[Kategorie:Klatovy]] | |||
[[Kategorie:1929]] | [[Kategorie:1929]] | ||
[[Kategorie:Bratislava]] | |||
Verze z 14. 11. 2017, 13:42
| Antonín FRANK | |
 | |
| Narození | 5.7.1892 |
|---|---|
| Místo narození | Klatovy |
| Úmrtí | 4.8.1929 |
| Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55607 |
FRANK, Antonín, * 5. 7. 1892 Klatovy, † 4. 8. 1929 Bratislava (Slovensko), lékař anatom, pedagog
Byl synem holiče Františka F. a Magdalény, roz. Míškové. 1911 maturoval na klatovském gymnáziu a začal studovat medicínu na české univerzitě v Praze. Od 1914 bojoval na srbské, ruské, francouzské a italské frontě. Po skončení první světové války pokračoval ve studiu medicíny (MUDr. 1921). Od 1919 byl demonstrátorem a 1921–23 asistentem profesora Karla Weignera na oddělení topografické anatomie Lékařské fakulty UK. 1923 absolvoval studijní pobyt u anatoma Wernera Spaltenholze v Lipsku. Od 1923 F. působil na Slovensku. Zasloužil se o založení Ústavu pro normální a topografickou anatomii na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a současně byl do 1928 jeho prvním přednostou. 1928 byl jmenován docentem a 1929 profesorem. Vedle pedagogické práce se věnoval anatomii srdce a jeho morfogenezi, dosáhl pozoruhodných výsledků v histogenezi srdečního systému. Zajímaly ho i přírodní vědy, popsal nález neolitické lidské lebky z Dlhé Vsi (u Rožňavy). Entomologické znalosti uplatnil jako referent entomologické sekce Přírodovědného odboru Slovenského vlastivědného muzea v Bratislavě (od 1924), pro něž podnikal sběry na Slovensku, v Dalmácii a na Korsice. Publikoval studie a články v odborných časopisech Biologické listy, Bratislava aj. Angažoval se ve Spolku československých lékařů, Společnosti Slovenského vlastivědného muzea a v bratislavské Učené společnosti Šafaříkově.
D: Poznámky o převodním systému srdečním u člověka, in: Rozpravy II. třídy české akademie 34, 1925, č. 6, s. 1–10; Převodní systém u kuřete, in: Biologické listy 11, 1925, č. 4, s. 241–250; Chordae tendineae aberrantes et chordae tendineae aberrantes falsae a jejich vztah k převodnímu systému, in: tamtéž 13, 1927, č. 1, s. 1–13; Variace na os occipitale neolitické lebky z jeskyně u Hosusova, in: Bratislava 1, 1927, č. 2, s. 229–255.
L: OSND 2/1, s. 727; K. Weigner, Profesor Dr. A. F. mrtev, in: ČLČ 68, 1929, s. 1143; Z. Frankenberger, Za prof. Dr. A. F., in: Bratislavské lekárske listy 19, 1929, č. 7, s. 530–534; B. Matoušek – Ľ. Matoušková – I. Okáli, Príspevok k dejinám Prírodovedného ústavu Slovenského národného múzea v Bratislave 5, in: Zborník Slovenského národného múzea, Prírodné vedy 24, 1978, s. 3–7; SBS 2, s. 116–117; Koleška 15, s. 56; M. Beniak – M. Tichý, Dejiny Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave 1, Bratislava 1992, s. 61, 133–135; J. Mlynárik, Českí profesori na Slovensku 1, 1994, s. 55; BLS 2, s. 631; Priekopníci, rejstřík; A. Falisová, Lekári na Slovensku do roku 2000, Bratislava 2010, s. 164–165.
Ľudmila Ďuranová