FRENZEL Johann Heinrich 14.5.1807-15.9.1853: Porovnání verzí
(FRENZEL_Jan_14.5.1807-15.9.1853) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = Johann Heinrich FRENZEL | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.5.1807 | | datum narození = 14.5.1807 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 15.9.1853 | | datum úmrtí = 15.9.1853 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Majdanpek (Srbsko) | ||
| povolání = 74- Architekt | | povolání = 74- Architekt | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FRENZEL, Johann Heinrich''' ''(též Frenzl, Johann David, Jan), * 14. 5. 1807 Praha, † 15. 9. 1853 Majdanpek (Srbsko), stavitel'' | |||
Pocházel z rodiny Jindřicha F., pražského měšťana a truhláře, | |||
a Marie, roz. Steblerové. Vystudoval inženýrství na pražské polytechnice, | |||
zároveň studoval techniku ve Vídni. Osamostatnil se, 1836–40 u něho na praxi pobýval architekt Josef Niklas, | |||
později profesor pražské techniky. F. 1840 požádal pražský | |||
magistrát o měšťanství, které vzápětí obdržel. 1844 se oženil | |||
v kostele sv. Apolináře s Marií, roz. Jahodovou (* 1820). Roku | |||
1851 získal na čtyři roky domovské právo také pro Vídeň. | |||
Zemřel na cestách za prací. | |||
Patřil k předním stavitelům pozdního klasicismu. Zprvu spolupracoval | |||
s řadou významných pražských stavitelů, od 1840, | |||
kdy patrně s městským právem obdržel i možnost samostatné | |||
stavební činnosti, se již neobjevil ve společenství s dalšími. | |||
F. architektonickou činnost lze doložit až od 1835, kdy spolu | |||
s Václavem Dudou navrhli klasicistní přestavbu domů čp. 512 | |||
a 513/I v nároží Uhelného trhu s ulicí Havelskou a Michalskou | |||
(Staré Město pražské). Z prvního období je nepochybně | |||
nejvýznamnější stavbou projekt nájemního domu čp. 717/II | |||
v Palackého ulici, na němž 1837 spolupracoval s Johannem | |||
Nowotnym. Fasádu inspiroval mnichovský tzv. Rundbogenstil | |||
(styl kulatých oblouků), a stala se tak prvním příkladem | |||
tohoto stylu v pražské architektuře. Z pozdějšího období je | |||
třeba jmenovat klasicistní dům s kolosálním pilastrovým řádem | |||
a časnými druhorokokovými detaily čp. 1074/II (hotel | |||
Atlantik) na Novém Městě pražském (1844). | |||
'''D:''' Praha, Nové Město pražské: novostavba čp. 955/II v nároží ul. U Půjčovny | |||
a Jeruzalémské s velkým sálem (upraven 1847–49 Josefem Maličkým), | |||
který bylo možno využívat i k divadelním představením (majitelem byl | |||
J. A. Althaler-Stöger, který tam provozoval Nové české divadlo v Růžové | |||
ulici), projekt 1838, stavba 1840–41; dům čp. 1110/II v Truhlářské ul., | |||
1838–39, novorokokově upravený 1900; dům čp. 1116/II v Truhlářské | |||
ul. (zůstal zachován v původním stavu), 1839; Staré Město pražské: plány | |||
k domu U Beránků čp. 409/I v Rytířské ul. (původně bohatší projekt byl | |||
při realizaci redukován), 1839; Malá Strana: plány na přestavbu domu | |||
U Malířů čp. 167/III v ul. U Zlaté studně na Malé Straně, 1839 (s Martinem | |||
Hausknechtem, přestavěn 1897); Karlín: dům čp. 11/X v Pernerově ul., 1839 | |||
(1867 přestavěn); Nové Město pražské: projekt domu čp. 1035/II v nároží ul. | |||
Na Poříčí a V Celnici (pro statkáře J. Urfuse) 1840; přestavba nájemního domu | |||
U Kheilů čp. 1055/II Na Florenci, 1840; nájemní klasicistní dům čp. 1317/II | |||
v Ječné ul., 1840 (přestavěn 1931); Staré Město pražské: pozdně klasicistní | |||
nájemní a obchodní dům čp. 669/I v nároží Rybné a Jakubské ul. (s Johannem | |||
Maxmiliánem Hegerem), 1839–40; dům U Jelínků čp. 626/I v Týnské ul., | |||
1840–42; pozdně klasicistní přestavba domu čp. 443/I ve Vejvodově ul., | |||
1840; Malá Strana: plány na změny ve dvorních křídlech domu U Bílého | |||
jelena čp. 302/III, Tržiště, 1842; projekt novostavby nájemního domu čp. | |||
531/III ve Vítězné ul., 1842–43; Nové Město pražské, přestavba domu čp. | |||
131/II v Ostrovní ul., 1844 (později přestavěn); Hradčany: plány přestavby | |||
klasicistního nájemního domu čp. 111/IV, Pohořelec, 1845; Nové Město | |||
pražské: klasicistní nájemní dům čp. 104/II, Spálená ul., asi 1845; nájemní | |||
dům čp. 271/II Na Zderaze, 1846; plány na dům U černé růže čp. 853/II, | |||
1846 (později několikrát upravovaný); Staré Město pražské: zvýšení levého | |||
dvorního křídla domu čp. 419/I v Martinské ul., 1846; modernizace domu | |||
čp. 473/I v nároží Melantrichovy a Kožné ul., 1848. | |||
'''L:''' A. V. Velflík, Dějiny technického učení v Praze 2, 1910, s. 134; V. Vojtíšek, | |||
Příspěvky k dějinám a místopisu král. hl. města Prahy 3. Stavitel J. F. (1807 až | |||
1853), in: Za starou Prahu 2, 1911, s. 38; F. X. Harlas, Sochařství, stavitelství, | |||
1911, s. 152; V. Vojtíšek, O divadle Stögrově v Praze, in: ČSPSČ 24, 1916, | |||
s. 41–49; Dílo 12, 1914, s. 87–88; Z. Wirth, Od kotců k Národnímu | |||
divadlu, in: Umění (Štenc) 11, 1938, s. 224–225, 231; Toman 1, s. 236; | |||
Praha národního probuzení, E. Poche (ed.), 1980, s. 93, 108, 110, 119, 154; | |||
Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov, P. Vlček (ed.), 1996, s. 160, 287, 294–295, 307, 326, 345, 419, 446; Zápisná kniha pražských stavitelů 1693–1903, I. Ebelová (ed.), 1996, s. 32; Umělecké památky Prahy. Nové | |||
Město, Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, s. 222, 232, 280, 417, 476, 511, | |||
545, 575, 618; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, | |||
rejstřík; totéž, Pražský hrad a Hradčany, 2000, rejstřík; Architekti, s. 185 až | |||
186; Saur 44, s. 440–441. | |||
Pavel Vlček | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádek 19: | Řádek 88: | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1853]] | [[Kategorie:1853]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Majdanpek]] |
Verze z 23. 11. 2017, 14:55
Johann Heinrich FRENZEL | |
Narození | 14.5.1807 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 15.9.1853 |
Místo úmrtí | Majdanpek (Srbsko) |
Povolání | 74- Architekt |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137123 |
FRENZEL, Johann Heinrich (též Frenzl, Johann David, Jan), * 14. 5. 1807 Praha, † 15. 9. 1853 Majdanpek (Srbsko), stavitel
Pocházel z rodiny Jindřicha F., pražského měšťana a truhláře, a Marie, roz. Steblerové. Vystudoval inženýrství na pražské polytechnice, zároveň studoval techniku ve Vídni. Osamostatnil se, 1836–40 u něho na praxi pobýval architekt Josef Niklas, později profesor pražské techniky. F. 1840 požádal pražský magistrát o měšťanství, které vzápětí obdržel. 1844 se oženil v kostele sv. Apolináře s Marií, roz. Jahodovou (* 1820). Roku 1851 získal na čtyři roky domovské právo také pro Vídeň. Zemřel na cestách za prací.
Patřil k předním stavitelům pozdního klasicismu. Zprvu spolupracoval s řadou významných pražských stavitelů, od 1840, kdy patrně s městským právem obdržel i možnost samostatné stavební činnosti, se již neobjevil ve společenství s dalšími. F. architektonickou činnost lze doložit až od 1835, kdy spolu s Václavem Dudou navrhli klasicistní přestavbu domů čp. 512 a 513/I v nároží Uhelného trhu s ulicí Havelskou a Michalskou (Staré Město pražské). Z prvního období je nepochybně nejvýznamnější stavbou projekt nájemního domu čp. 717/II v Palackého ulici, na němž 1837 spolupracoval s Johannem Nowotnym. Fasádu inspiroval mnichovský tzv. Rundbogenstil (styl kulatých oblouků), a stala se tak prvním příkladem tohoto stylu v pražské architektuře. Z pozdějšího období je třeba jmenovat klasicistní dům s kolosálním pilastrovým řádem a časnými druhorokokovými detaily čp. 1074/II (hotel Atlantik) na Novém Městě pražském (1844).
D: Praha, Nové Město pražské: novostavba čp. 955/II v nároží ul. U Půjčovny a Jeruzalémské s velkým sálem (upraven 1847–49 Josefem Maličkým), který bylo možno využívat i k divadelním představením (majitelem byl J. A. Althaler-Stöger, který tam provozoval Nové české divadlo v Růžové ulici), projekt 1838, stavba 1840–41; dům čp. 1110/II v Truhlářské ul., 1838–39, novorokokově upravený 1900; dům čp. 1116/II v Truhlářské ul. (zůstal zachován v původním stavu), 1839; Staré Město pražské: plány k domu U Beránků čp. 409/I v Rytířské ul. (původně bohatší projekt byl při realizaci redukován), 1839; Malá Strana: plány na přestavbu domu U Malířů čp. 167/III v ul. U Zlaté studně na Malé Straně, 1839 (s Martinem Hausknechtem, přestavěn 1897); Karlín: dům čp. 11/X v Pernerově ul., 1839 (1867 přestavěn); Nové Město pražské: projekt domu čp. 1035/II v nároží ul. Na Poříčí a V Celnici (pro statkáře J. Urfuse) 1840; přestavba nájemního domu U Kheilů čp. 1055/II Na Florenci, 1840; nájemní klasicistní dům čp. 1317/II v Ječné ul., 1840 (přestavěn 1931); Staré Město pražské: pozdně klasicistní nájemní a obchodní dům čp. 669/I v nároží Rybné a Jakubské ul. (s Johannem Maxmiliánem Hegerem), 1839–40; dům U Jelínků čp. 626/I v Týnské ul., 1840–42; pozdně klasicistní přestavba domu čp. 443/I ve Vejvodově ul., 1840; Malá Strana: plány na změny ve dvorních křídlech domu U Bílého jelena čp. 302/III, Tržiště, 1842; projekt novostavby nájemního domu čp. 531/III ve Vítězné ul., 1842–43; Nové Město pražské, přestavba domu čp. 131/II v Ostrovní ul., 1844 (později přestavěn); Hradčany: plány přestavby klasicistního nájemního domu čp. 111/IV, Pohořelec, 1845; Nové Město pražské: klasicistní nájemní dům čp. 104/II, Spálená ul., asi 1845; nájemní dům čp. 271/II Na Zderaze, 1846; plány na dům U černé růže čp. 853/II, 1846 (později několikrát upravovaný); Staré Město pražské: zvýšení levého dvorního křídla domu čp. 419/I v Martinské ul., 1846; modernizace domu čp. 473/I v nároží Melantrichovy a Kožné ul., 1848.
L: A. V. Velflík, Dějiny technického učení v Praze 2, 1910, s. 134; V. Vojtíšek, Příspěvky k dějinám a místopisu král. hl. města Prahy 3. Stavitel J. F. (1807 až 1853), in: Za starou Prahu 2, 1911, s. 38; F. X. Harlas, Sochařství, stavitelství, 1911, s. 152; V. Vojtíšek, O divadle Stögrově v Praze, in: ČSPSČ 24, 1916, s. 41–49; Dílo 12, 1914, s. 87–88; Z. Wirth, Od kotců k Národnímu divadlu, in: Umění (Štenc) 11, 1938, s. 224–225, 231; Toman 1, s. 236; Praha národního probuzení, E. Poche (ed.), 1980, s. 93, 108, 110, 119, 154; Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov, P. Vlček (ed.), 1996, s. 160, 287, 294–295, 307, 326, 345, 419, 446; Zápisná kniha pražských stavitelů 1693–1903, I. Ebelová (ed.), 1996, s. 32; Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, s. 222, 232, 280, 417, 476, 511, 545, 575, 618; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, rejstřík; totéž, Pražský hrad a Hradčany, 2000, rejstřík; Architekti, s. 185 až 186; Saur 44, s. 440–441.
Pavel Vlček