FERDINAND IV. 8.9.1633-9.7.1654: Porovnání verzí
(FERDINAND_IV._8.9.1633-9.7.1654) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = FERDINAND IV. | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.9.1633 | | datum narození = 8.9.1633 | ||
| místo narození = | | místo narození = Vídeň (Rakousko) | ||
| datum úmrtí = 9.7.1654 | | datum úmrtí = 9.7.1654 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | ||
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FERDINAND IV.,''' ''* 8. 9. 1633 Vídeň (Rakousko), † 9. 7. 1654 Vídeň (Rakousko), český a uherský král, římský císař'' | |||
Narodil se jako prvorozený syn císaře Ferdinanda III. (1608 | |||
až 1657) a jeho první ženy, španělské infantky Marie Anny | |||
(1606–1646). Jako následník trůnu a císařův milovaný syn | |||
byl už od časného mládí zasvěcován do praktik vládnutí. Již | |||
1646 byl korunován českým králem a následujícího roku králem | |||
uherským. Podle svědectví současníků byl bystrý a inteligentní, | |||
a stal se tak velkou nadějí habsburské dynastie. Císař | |||
plánoval jeho sňatek s infantkou Marií Terezií, nejstarší dcerou | |||
španělského krále Filipa IV. (později provdanou za Ludvíka | |||
XIV.), ke kterému už nedošlo. Otec mu ještě za svého | |||
života upravil cestu k císařské koruně: 31. 5. 1654 byl arcivévoda | |||
F. říšským sněmem v Řezně zvolen a 18. 6. v Augsburku | |||
korunován císařem. Měla tak být zajištěna posloupnost císařské | |||
hodnosti v další generaci Habsburků. Krátce po návratu | |||
do Vídně však mladý císař onemocněl černými neštovicemi | |||
a záhy zemřel. Pohřben byl ve Vídni do kapucínské hrobky. | |||
Otec vinil z jeho smrti lékaře, kteří mu údajně neposkytli | |||
všechnu lékařskou péči. Po synově smrti se Ferdinand III. | |||
změnil, nikdy se zcela nevzpamatoval z jeho ztráty. Jeho nástupcem | |||
se stal 1657 druhorozený syn Leopold, teprve sedmnáctiletý. | |||
'''L:''' RSN 3, s. 60; OSN 9, s. 102; MSN 2, s. 713; MČE 2, s. 414; BLS 2, | |||
s. 535; M. Koch, Geschichte des deutschen Reiches unter der Regierung Ferdinands | |||
III., Wien 1865, passim; A. Rezek, Dějiny Čech a Moravy nové | |||
doby, I. Od míru vestfálského až do smrti císaře Ferdinanda III. (1648– | |||
1657), 1892; R. Reifenscheid, Die Habsburger. Von Rudolf I. bis Karl I., | |||
Graz – Wien – Köln 1982, s. 174; I. Čornejová – J. Mikulec – V. Vlnas, Velké | |||
dějiny Koruny české VIII, 1618–1683, 2008, s. 177, 260; B. Hamannová | |||
(ed.), Habsburkové. Životopisná encyklopedie, 1996, s. 104. | |||
Dušan Uhlíř | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:1633]] | [[Kategorie:1633]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | |||
[[Kategorie:1654]] | [[Kategorie:1654]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | |||
Verze z 26. 11. 2017, 13:39
| FERDINAND IV. | |
 | |
| Narození | 8.9.1633 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 9.7.1654 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54932 |
FERDINAND IV., * 8. 9. 1633 Vídeň (Rakousko), † 9. 7. 1654 Vídeň (Rakousko), český a uherský král, římský císař
Narodil se jako prvorozený syn císaře Ferdinanda III. (1608 až 1657) a jeho první ženy, španělské infantky Marie Anny (1606–1646). Jako následník trůnu a císařův milovaný syn byl už od časného mládí zasvěcován do praktik vládnutí. Již 1646 byl korunován českým králem a následujícího roku králem uherským. Podle svědectví současníků byl bystrý a inteligentní, a stal se tak velkou nadějí habsburské dynastie. Císař plánoval jeho sňatek s infantkou Marií Terezií, nejstarší dcerou španělského krále Filipa IV. (později provdanou za Ludvíka XIV.), ke kterému už nedošlo. Otec mu ještě za svého života upravil cestu k císařské koruně: 31. 5. 1654 byl arcivévoda F. říšským sněmem v Řezně zvolen a 18. 6. v Augsburku korunován císařem. Měla tak být zajištěna posloupnost císařské hodnosti v další generaci Habsburků. Krátce po návratu do Vídně však mladý císař onemocněl černými neštovicemi a záhy zemřel. Pohřben byl ve Vídni do kapucínské hrobky.
Otec vinil z jeho smrti lékaře, kteří mu údajně neposkytli všechnu lékařskou péči. Po synově smrti se Ferdinand III. změnil, nikdy se zcela nevzpamatoval z jeho ztráty. Jeho nástupcem se stal 1657 druhorozený syn Leopold, teprve sedmnáctiletý.
L: RSN 3, s. 60; OSN 9, s. 102; MSN 2, s. 713; MČE 2, s. 414; BLS 2, s. 535; M. Koch, Geschichte des deutschen Reiches unter der Regierung Ferdinands III., Wien 1865, passim; A. Rezek, Dějiny Čech a Moravy nové doby, I. Od míru vestfálského až do smrti císaře Ferdinanda III. (1648– 1657), 1892; R. Reifenscheid, Die Habsburger. Von Rudolf I. bis Karl I., Graz – Wien – Köln 1982, s. 174; I. Čornejová – J. Mikulec – V. Vlnas, Velké dějiny Koruny české VIII, 1618–1683, 2008, s. 177, 260; B. Hamannová (ed.), Habsburkové. Životopisná encyklopedie, 1996, s. 104.
Dušan Uhlíř