FRIDRICHOVÁ Věra 25.10.1919-23.11.1978: Porovnání verzí
(FRIDRICHOVÁ_Věra_25.10.1919-23.11.1978) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FRIDRICHOVÁ, Věra''' ''(provd. Železňáková), * 25. 10. 1919 Brno, † 23. 11. 1978 Brno, malířka, grafička, scénická výtvarnice'' | |||
Dcera malířů Miroslava Bedřicha F. (1884–1964) a Olgy, roz. | |||
Steinzové (1886–1977). Rodiče byli od dětství jejími prvními | |||
učiteli umění. Studovala na reálném gymnáziu v Brně-Králově | |||
Poli (1931–35), potom na dívčím reformním gymnáziu | |||
v Augustinské (dnešní Jaselské) ulici, kde 1939 maturovala, | |||
a na pražské technice (1939, Cyril Bouda). Po uzavření českých | |||
vysokých škol přestoupila na brněnskou Veřejnou školu | |||
uměleckých řemesel (grafická speciálka Petra Dillingera a základy | |||
scénografie u Zdeňka Rossmanna), kde 1942 absolvovala. | |||
1942–45 pracovala jako redaktorka pro ilustrace ''Lidových'' | |||
''novin''. 1945–49 pokračovala ve studiích na pražské Vysoké | |||
škole uměleckoprůmyslové (Antonín Strnadel). Po krátkém | |||
působení na místě výtvarnice Státního souboru písní a tanců | |||
1949–52 se rozhodla pro svobodné povolání. | |||
Věnovala se hlavně akvarelu, olejomalbě portrétů, krajin | |||
a zátiší, volné, ilustrační a užité grafice. Své osobité kresby | |||
zveřejnila v cyklech (např. pohybové a mimické skici herců, | |||
tanečníků v jevištní akci i účinkujících na Strážnických slavnostech) | |||
a v denících či časopisech (''Lidové noviny'', ''Rovnost'', | |||
''Divadlo'', ''Host do domu'') a také ve dvou desítkách knih. Tvořila | |||
novoročenky, exlibris, adresy, obálky not, diplomy. Od konce | |||
čtyřicátých let rozvíjela své znalosti folkloru i zájem o taneční | |||
pohyb a navrhovala scény a kostýmy pro inscenace ND v Praze, | |||
Městských divadel pražských či divadel v Brně (tehdejší | |||
Státní, dále bratří Mrštíků, Večerní Brno a Divadelní studio | |||
JAMU), Plzni, Liberci, Olomouci, Ostravě, Opavě a Jihlavě. | |||
Poprvé své dílo představila už 1939 na akcích ''Studentské umění'' | |||
a ''Tvorba mladých'', pak následovalo dalších šestnáct výstav | |||
autorských a čtrnáct kolektivních. Externě učila nauku o kostýmu | |||
a jevištní výtvarnictví na brněnské JAMU (1961–66) | |||
a dějiny evropské scénografie i kostýmu na Filozofické fakultě | |||
MU (1964–78). | |||
Obdržela několik vyznamenání, např. cenu celostátní Divadelní | |||
žatvy za třetí místo za výpravu (scénu a kostýmy) k baletu ''Filosofská'' | |||
''historie'' v ND v Praze (1949), čestné uznání Divadelní | |||
žatvy za kostýmní návrhy k baletu ''Louskáček'' ve Státním divadle | |||
v Olomouci (1950), ocenění za výpravu ''Slovanských tanců'' | |||
(1968) a ''Prodané nevěsty'' (1969) ve Státním divadle v Ostravě. | |||
'''D:''' výběr: výstavy autorské: výtvarný odbor Rampa v Brně, 1942 (rytiny, | |||
perokresby, akvarely); Dům umění, 1943 (tehdy Kunsthaus, kresba, grafika, | |||
společně s oběma rodiči); V. F., tamtéž 1956; Mahenovo divadlo, 1962 | |||
(portrétní kresby z brněnských činoherních inscenací); portréty z brněnských | |||
brechtovských her (Berlín, 1966 aj.); Tanec (1969); průřez malířskou | |||
tvorbou, Strážnice, 1970; Portrétní olejomalby hereckých osobností, MZM | |||
Brno, 1971; V. F., Dům pánů z Kunštátu, 1971; Za jižním sluncem (kresby | |||
a akvarely z cest, Malá galerie Československého spisovatele v České ulici), | |||
1972; Obrazy-grafika V. F., Adamov u Brna, 1978; Mahenovo divadlo, 1978; | |||
Kabinet umění n. p. Kniha, 1978; kolektivní: Český národ Rudé armádě, | |||
1946 (katalog); Květina osvěžením pracující ženy. Výstava obrazů a užitého | |||
umění českých a moravských výtvarných umělkyň, Uherské Hradiště a Olomouc, 1949 (katalog); Výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha, 1975 (katalog). Portréty: Jaroslav | |||
Průcha, Jiří Plachý, obojí 1952; Valaška ve starodávném kroji, 1953; Kníže | |||
Jerzy I., 1972; Janáčkovo kvarteto, 1975; pohybové studie a cykly – divadelní | |||
kresby, 1962, 1966–67, 1976–77; litografie tanečního pohybu, 1967–68; | |||
Československé lidové tance, linoryty Balady a písně. Monumentální | |||
tvorba: mozaika Děti a svět, vstupní hala základní školy ve Znojmě, 1967. | |||
Návrhy scén a kostýmů: Filosofská historie, 1948/49; Česká suita, 1949/50; | |||
Medeia, 1958 (scéna); Lašské tance, 1958 (výtvarnice) a 1969 (kostýmy); | |||
Julius Caesar, 1960 (kostýmy); Pygmalion, 1961 (kostýmy); Válka s mloky, | |||
1963 (kostýmy); Aretheios, 1964 (kostýmy); Coppélia, 1970 (kostýmy); | |||
Lowiczké tance, 1973/74; Ondráš, 1973/74. Knižní ilustrace: P. Toman, | |||
Vánoční povídky, 1946; V. Urbánek, Petrovy říkačky, 1948; K. Bochořák, | |||
Hračky, 1948; P. Neuls, Bitva o jaro. Patnáct telegramů z našich dnů, 1949; | |||
A. Musatov, Dom na hore, 1953; V. K. Arseňjev, Stopař Děrsu Uzala, 1959; | |||
S. Bulajić, Bylo jich šedesát, 1961; K. Sojková, Lohovecké děti, 1979. | |||
'''L:''' Toman 1, s. 238; Toman D, s. 57; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, | |||
s. 203; Z. Korčian, V. F. – vztah výtvarnice k divadlu, 1981 (diplomová práce, | |||
FF MU, Brno); kol., Postavy brněnského jeviště 3. 1884–1994, 1994, s. 141 až | |||
144 (se soupisem jevištně-výtvarných prací); SČSVU 2, s. 297; http://cs.isabart.org/person/9222 (stav k 11. 11. 2014); http://www.divadlobolkapolivky.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=463&Itemid=314 (stav k 11. 11. 2014); http://www.fdb.cz/ (stav k 11. 11. 2014); http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 11. 11. 2014). | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
Verze z 27. 11. 2017, 13:43
| Věra FRIDRICHOVÁ | |
 | |
| Narození | 25.10.1919 |
|---|---|
| Místo narození | Brno |
| Úmrtí | 23.11.1978 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55813 |
FRIDRICHOVÁ, Věra (provd. Železňáková), * 25. 10. 1919 Brno, † 23. 11. 1978 Brno, malířka, grafička, scénická výtvarnice
Dcera malířů Miroslava Bedřicha F. (1884–1964) a Olgy, roz. Steinzové (1886–1977). Rodiče byli od dětství jejími prvními učiteli umění. Studovala na reálném gymnáziu v Brně-Králově Poli (1931–35), potom na dívčím reformním gymnáziu v Augustinské (dnešní Jaselské) ulici, kde 1939 maturovala, a na pražské technice (1939, Cyril Bouda). Po uzavření českých vysokých škol přestoupila na brněnskou Veřejnou školu uměleckých řemesel (grafická speciálka Petra Dillingera a základy scénografie u Zdeňka Rossmanna), kde 1942 absolvovala. 1942–45 pracovala jako redaktorka pro ilustrace Lidových novin. 1945–49 pokračovala ve studiích na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové (Antonín Strnadel). Po krátkém působení na místě výtvarnice Státního souboru písní a tanců 1949–52 se rozhodla pro svobodné povolání.
Věnovala se hlavně akvarelu, olejomalbě portrétů, krajin a zátiší, volné, ilustrační a užité grafice. Své osobité kresby zveřejnila v cyklech (např. pohybové a mimické skici herců, tanečníků v jevištní akci i účinkujících na Strážnických slavnostech) a v denících či časopisech (Lidové noviny, Rovnost, Divadlo, Host do domu) a také ve dvou desítkách knih. Tvořila novoročenky, exlibris, adresy, obálky not, diplomy. Od konce čtyřicátých let rozvíjela své znalosti folkloru i zájem o taneční pohyb a navrhovala scény a kostýmy pro inscenace ND v Praze, Městských divadel pražských či divadel v Brně (tehdejší Státní, dále bratří Mrštíků, Večerní Brno a Divadelní studio JAMU), Plzni, Liberci, Olomouci, Ostravě, Opavě a Jihlavě. Poprvé své dílo představila už 1939 na akcích Studentské umění a Tvorba mladých, pak následovalo dalších šestnáct výstav autorských a čtrnáct kolektivních. Externě učila nauku o kostýmu a jevištní výtvarnictví na brněnské JAMU (1961–66) a dějiny evropské scénografie i kostýmu na Filozofické fakultě MU (1964–78).
Obdržela několik vyznamenání, např. cenu celostátní Divadelní žatvy za třetí místo za výpravu (scénu a kostýmy) k baletu Filosofská historie v ND v Praze (1949), čestné uznání Divadelní žatvy za kostýmní návrhy k baletu Louskáček ve Státním divadle v Olomouci (1950), ocenění za výpravu Slovanských tanců (1968) a Prodané nevěsty (1969) ve Státním divadle v Ostravě.
D: výběr: výstavy autorské: výtvarný odbor Rampa v Brně, 1942 (rytiny, perokresby, akvarely); Dům umění, 1943 (tehdy Kunsthaus, kresba, grafika, společně s oběma rodiči); V. F., tamtéž 1956; Mahenovo divadlo, 1962 (portrétní kresby z brněnských činoherních inscenací); portréty z brněnských brechtovských her (Berlín, 1966 aj.); Tanec (1969); průřez malířskou tvorbou, Strážnice, 1970; Portrétní olejomalby hereckých osobností, MZM Brno, 1971; V. F., Dům pánů z Kunštátu, 1971; Za jižním sluncem (kresby a akvarely z cest, Malá galerie Československého spisovatele v České ulici), 1972; Obrazy-grafika V. F., Adamov u Brna, 1978; Mahenovo divadlo, 1978; Kabinet umění n. p. Kniha, 1978; kolektivní: Český národ Rudé armádě, 1946 (katalog); Květina osvěžením pracující ženy. Výstava obrazů a užitého umění českých a moravských výtvarných umělkyň, Uherské Hradiště a Olomouc, 1949 (katalog); Výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha, 1975 (katalog). Portréty: Jaroslav Průcha, Jiří Plachý, obojí 1952; Valaška ve starodávném kroji, 1953; Kníže Jerzy I., 1972; Janáčkovo kvarteto, 1975; pohybové studie a cykly – divadelní kresby, 1962, 1966–67, 1976–77; litografie tanečního pohybu, 1967–68; Československé lidové tance, linoryty Balady a písně. Monumentální tvorba: mozaika Děti a svět, vstupní hala základní školy ve Znojmě, 1967. Návrhy scén a kostýmů: Filosofská historie, 1948/49; Česká suita, 1949/50; Medeia, 1958 (scéna); Lašské tance, 1958 (výtvarnice) a 1969 (kostýmy); Julius Caesar, 1960 (kostýmy); Pygmalion, 1961 (kostýmy); Válka s mloky, 1963 (kostýmy); Aretheios, 1964 (kostýmy); Coppélia, 1970 (kostýmy); Lowiczké tance, 1973/74; Ondráš, 1973/74. Knižní ilustrace: P. Toman, Vánoční povídky, 1946; V. Urbánek, Petrovy říkačky, 1948; K. Bochořák, Hračky, 1948; P. Neuls, Bitva o jaro. Patnáct telegramů z našich dnů, 1949; A. Musatov, Dom na hore, 1953; V. K. Arseňjev, Stopař Děrsu Uzala, 1959; S. Bulajić, Bylo jich šedesát, 1961; K. Sojková, Lohovecké děti, 1979.
L: Toman 1, s. 238; Toman D, s. 57; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 203; Z. Korčian, V. F. – vztah výtvarnice k divadlu, 1981 (diplomová práce, FF MU, Brno); kol., Postavy brněnského jeviště 3. 1884–1994, 1994, s. 141 až 144 (se soupisem jevištně-výtvarných prací); SČSVU 2, s. 297; http://cs.isabart.org/person/9222 (stav k 11. 11. 2014); http://www.divadlobolkapolivky.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=463&Itemid=314 (stav k 11. 11. 2014); http://www.fdb.cz/ (stav k 11. 11. 2014); http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 11. 11. 2014).
Gustav Novotný