FIEDLER rodina fotografů

FIEDLER rodina fotografů
Narození	10.1.1854
Místo narození	Bohušovice nad Ohří
Úmrtí	19.3.1921
Místo úmrtí	Prostějov
Povolání	87- Fotograf
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137460

FIEDLER, rodina fotografů

Základ rodinné tradice položil Franz F. (* 10. 1. 1854 Bohušovice nad Ohří, † 19. 3. 1921 Prostějov), jenž se živil také jako telefonní a telegrafní technik. 1894 získal koncesi na fotografický ateliér v Prostějově. V ateliéru, který měl pobočku ve Šternberku, pracovala rovněž jeho manželka Eleonora. Kromě běžné portrétní produkce se v Moravské galerii v Brně dochovaly momentky pohlednicového formátu z výletů na jízdních kolech (1900 a okolní léta), zachycující často naaranžované humorné výjevy. Navzdory strojenosti se jednalo o významné společenské dokumenty. Kratochvilný charakter měly i ojedinělé montáže. V době kolem první světové války se ateliér připojil ke stylu umělecké fotografie patrně zásluhou Franze F. ml. a jeho sestry Jeanetty (Johanny) Jeništové-F. (* 16. 2. 1888 Prostějov, † 10. 11. 1966 Prostějov), která vedla ateliér po otcově smrti. Fotografie, někdy nesoucí letopočty 1915–18, byly obvykle signovány F. Fiedler a atelier Fiedler, individuální podíl členů rodiny nelze zjistit.

Pokračovatelem rodinné tradice se stal Franz F. ml. (* 17. 3. 1885 Prostějov, † 5. 2. 1956 Drážďany, Německo). Podle dochovaného dřevořezu z roku 1911 a několika kreseb lze předpokládat, že byl výtvarně nadaný a od mládí činný. Na přání otce se vyučil fotografem u J. F. Langhanse v Plzni (1901–04). Do první světové války praktikoval v několika známých ateliérech, jež usilovaly o umělecký projev, mj. R. Dührkoopa a jeho dcery M. Diez-Dührkoopové v Hamburku a v Berlíně-Charlottenburgu (1905 a asi 1912), H. Erfurtha v Drážďanech (1908–11), Schlossera & Wenische v Praze (1913–14?). Pravděpodobně se dostal i do vídeňského ateliéru C. Pietznera (1904–05?), znovu do plzeňského ateliéru Langhanse (1906?) a do Budapešti (1912). Za první světové války zřejmě působil jako vojenský fotograf na italské frontě. Pak se vrátil do prostějovského rodinného podniku, kde pracoval společně se sestrou Jeanette Jeništovou- F. Od 1919 provozoval vlastní ateliér v Drážďanech. Kvůli bombardování města 1945 se dochovala jen část díla.

S uměleckou fotografií se seznámil během učení v Plzni prostřednictvím časopisu Das Atelier des Photographen. Publikoval (např. Camera, Fotografický obzor, Atlantis, Heim und Welt, Das Photo-Jahr) a vystavoval doma i v cizině od 1904, avšak z tvorby před 1919 je známo jen málo. Spolupráce s Dührkoopem v Berlíně ho přivedla k suverénnímu ovládnutí techniky olejotisku. Ještě větším vzorem F. byl H. Erfurth a mezinárodní fotografická výstava pořádaná 1909 v Drážďanech. Orientoval se rovněž na Vídeň. Přátelil se mj. s D. Kallmusovou, která vedla jeden z nejmódnějších ateliérů d’Ora ve Vídni a Paříži (byl též autorem exlibris d’Ora Wien). V portrétní tvorbě obou ateliérů je patrný vzájemný vliv. Ve dvacátých letech se kromě konzervativní tvorby podílel na vzniku tzv. nové fotografie (např. 1926 návrh plakátu pro výstavu Deutsche Photographische Ausstellung, Frankfurt am Main), některé jeho fotografie z druhé poloviny dvacátých let souvisely se stylem art deco. Na svých četných cestách využíval nejpozději od 1928 zejména příruční kamery (např. Mentor Spiegelreflex 9×12) a jako jeden z prvních fotografů publikoval cestopisné obrazové eseje. Patřil však i mezi poslední pěstitele bromolejotisku v Evropě. Kolem 1928 dělal bromoleje ze zaslaných podkladů také pro pražský ateliér J. Balzara. K nejzajímavější části díla patřily práce s maskami z doby kolem 1930 na pomezí art deco a avantgardy, které byly blízké pracím vlivného Man Raye (např. Eva Eras, 1930).

V průběhu dvacátých a třicátých let přispíval do časopisů a vydával publikace o portrétní fotografii. Stal se vlivným fotografem v Německu a v dalších zemích, pořádal kursy portrétování i v ČSR (1931 Praha, Plzeň, Ostrava-Vítkovice, 1932 České Budějovice, 1934 Hradec Králové). Od třicátých let fotografoval reklamu (např. Zeiss, Heinz, Meissen Porzelan). Asi od 1937 se věnoval barevné fotografii, 1939 publikoval článek o tříbarevném gumotisku. Po druhé světové válce byly z jeho volné tvorby nejvýznamnější práce využívající Sabattierova efektu. Vychoval řadu žáků, mezi něž patřily A. Kretschmerová z Dortmundu a E. Richterová z Lipska.

F. dílo je zastoupeno ve sbírkách Moravské galerie v Brně, Muzea Prostějovska, Staatliche Kunstsammlungen, Kupferstich Kabinett a Technische Universität v Drážďanech či Staatliche Galerie v Halle.

D: Th. Giradelli, Narre Tod, mein Spielgesell, Dresden 1921 (ilustrace bibliofilie – portfolia); Künstlerische Aktaufnahmen von F. F., Berlin 1925; Bildnis- Aufnahmen von F. F., tamtéž 1925; Lichtbilder von F. F., Dresden 1925; Das Atelier des Photographen, 1926; Dresden in Bildern, Wien – Leipzig 1930; Elementare Bildkomposition, Berlin 1933; Das Porträt im Kunstlicht, tamtéž 1933; Porträt-Photographie, tamtéž 1934; Porträt-Beleuchtung mit zwei Lampen, tamtéž 1935; Porträtfotografie, Halle 1957; The Photographic Journal 127, 1987, s. 581. Texty: Photographische Bildniskunst, in: Deutscher Kamera-Almanach 12, 1921, s. 27–37; Kunstphotographische Streifzüge durch Italien, in: tamtéž 16, 1925, s. 25; Meine Ziele, in: Bildnis-Aufnahmen von F. F., Berlin 1925; Bildausschnitte und Kompositionen, in: Deutscher Kamera-Almanach 17, 1926, s. 11; Photographische Wanderfahrt in Hellas, in: tamtéž 19, 1928, s. 99–118; Hände in der künstlerischen Photographie, in: tamtéž 20, 1929, s. 37; Photographische Karikaturen, in: tamtéž 21, 1930, s. 135–140; Das Porträtieren mit der Kleinkamera (Aus der Praxis eines Berufslichtbildners), in: tamtéž 22, 1931, s. 69–82; Kunstlichteffekte, in: tamtéž 23, 1932, s. 39; Wie können wir die Bildnisaufnahme inhaltsreicher gestalten?, in: tamtéž 24, 1933, s. 39–54; Photographische Streifzüge in Nordafrika, in: tamtéž 25, 1934, s. 75; W. Schöppe, Meister der Kamera erzählen, Halle 1935, s. 13–15; Der porträtfähige Moment und die Kleinkamera. Bildmäßige Pflanzenaufnahmen – mühelos. Beleuchtung von Innenaufnahmen, in: Deutscher Kamera- Almanach 27, 1936, s. 19, 63, 83; Etwas eilige Italienreise nach Syrakus. Sechs Aufgaben für den Amateurfotografen und ihre Lösungen, in: tamtéž 28, 1937, s. 55, 75; Farbige Papierbilder nach Farbendias, in: tamtéž 29, 1938, s. 133; Die Dreifarbenaufnahme. Der Dreifarben-Gummidruck, in: tamtéž 30, 1939, s. 161, 169.

L: Encyklopedie českých a slovenských fotografů, P. Balajka (ed.), 1993, s. 78–80; NEČVU 1, s. 175; Saur 39, s. 372–373; H. Grunwald, F. F. und seine Zeit, Halle 1960; A. Dufek, F. F., in: Československá fotografie 28, 1977, s. 77; týž, Ateliér Fiedler (katalog výstavy), 1981; týž, F. F. Fotografie (katalog výstavy), 2005 (se soupisem díla, literatury a výstav).

Antonín Dufek