FIGAR Richard 19.7.1866-21.5.1921: Porovnání verzí
(FIGAR_Richard_19.7.1866-21.5.1921) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.7.1866 | | datum narození = 19.7.1866 | ||
| místo narození = | | místo narození = Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem) | ||
| datum úmrtí = 21.5.1921 | | datum úmrtí = 21.5.1921 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FIGAR, Richard''' ''(též Hofer), * 19. 7. 1866 Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem), † 21. 5. 1921 Praha, zpěvák'' | |||
Studoval v Praze gymnázium a obchodní akademii. Zpěvu se | |||
učil v pěvecké škole bývalého člena Prozatímního divadla Jana | |||
Lukese, repertoár získával u kapelníka Národního divadla Mořice | |||
Angra, mimiku studoval u režiséra Josefa Šmahy a v Hamburku | |||
u režiséra Julia Schwaba. První angažmá získal 1889 v Opavě | |||
v oboru lyrického tenoru, v ročních odstupech vystřídal scény | |||
v Olomouci, Halle nad Sálou, Poznani (1892/93) a v Královci | |||
(1893/94). Od následující sezony byl prvním tenoristou v Národním | |||
divadle v Záhřebu, kde byla 1895 otevřena nová divadelní | |||
budova. Zpíval chorvatsky a během šestiletého angažmá se | |||
zasloužil o rozvoj chorvatské opery a koncertního života. Hostoval | |||
v Bremerhavenu, Flensburgu a Bydhošti, 1898 v pražském | |||
Národním divadle (hostování se snažil dojednat už 1897). V sezoně | |||
1900/01 působil s úspěchem jako první tenorista v Düsseldorfu. | |||
V srpnu 1901 ho přijal šéf opery Karel Kovařovic do | |||
pražského Národního divadla jako prvního tenoristu s nevypověditelnou | |||
pětiletou smlouvou. 1906 F. vážně onemocněl, načas | |||
přerušil činnost a ještě na začátku roku 1907 se vyrovnával | |||
s následky choroby. Koncem srpna 1907 ukončil smlouvu | |||
(v září vedl soudní spor o přeplacenou gáži) a od října nastoupil | |||
do operního souboru v Kielu (pouze 1907/08). Později vystupoval | |||
jen výjimečně. 1908 se stal pražským měšťanem a založil | |||
vyšší pěveckou školu. | |||
Na zahraničních scénách získával F. dobré kritiky díky své spolehlivosti, | |||
solidnosti a všestranným hlasovým předpokladům. | |||
Zpíval tenorové role rozmanitých typů (Tamino, W. A. Mozart: | |||
''Kouzelná flétna''; Don José, G. Bizet: ''Carmen''; Max, C. M. Weber: | |||
''Čarostřelec''; Heřman, P. I. Čajkovskij: ''Piková dáma''), včetně náročných | |||
postav zobrazujících pěvce (Postilion, A. Adam: ''Postilion z Lonjumeau''; Stradella, F. Flotow: ''Alessander Stradella''). Pozitivní | |||
ohlas měly zejména jeho výkony v italských operách (Almaviva, | |||
G. Rossini: ''Lazebník sevillský''). Do pražského Národního divadla | |||
nastupoval v době, kdy z angažmá odcházel vynikající, ale | |||
málo disciplinovaný pěvec Karel Burian, a F. byl přijat, aby ho | |||
nahradil. Publikum ho s Burianem bezprostředně srovnávalo | |||
a kritika rozšířila názor, že je dobrým pěvcem, ale bez osobní | |||
přitažlivosti. V Národním divadle nastudoval F. téměř padesát | |||
rolí všech oborů, včetně Bořivoje v premiéře Dvořákova oratoria | |||
''Svatá Ludmila'' (1901/02). Uplatnil se ve světovém repertoáru (Alfred Germont, G. Verdi: ''Violetta''; Othello, G. Verdi: ''Othello'') | |||
a vytvořil titulní postavy Wagnerových oper (Tannhäuser, Lohengrin, | |||
Walther von Stolzing, vše 1901) i významných českých | |||
děl (Jan Sladký-Kozina, K. Kovařovic: ''Psohlavci''; Jíra, B. Smetana: | |||
''Braniboři v Čechách''; Jaroměř, Z. Fibich: ''Pád Arkuna''; Dimitrij: | |||
A. Dvořák: ''Dimitrij''). V německých divadlech vystupoval | |||
pod jménem Hofer, v literatuře se objevuje s oběma jmény (Figar- | |||
Hofer), používal též jména Fikar, jež bylo úředně potvrzeno | |||
až 1920. | |||
'''L:''' ODS, s. 836; Pazdírek, s. 262; Kosch, s. 817 (jako Hofer); ND a jeho | |||
předchůdci, s. 100; HS 1, s. 319; OSN 28, s. 413; Z. Nejedlý, Opera Národního | |||
divadla od roku 1900 do převratu, 1936, rejstřík; J. Němeček, Opera | |||
Národního divadla v období Karla Kovařovice, 1969, rejstřík (ve sv. 2); Neuer | |||
deutscher Bühnenalmanach Berlin 1891–1901, rejstříky (zahraniční angažmá); | |||
archiv.narodni-divadlo.cz; nekrology in: Dalibor 37, 1921, s. 154; Národní | |||
listy 22. 5. 1921; Lidové noviny 23. 5. 1921. | |||
'''P:''' AHMP (jako Figar), Soupis pražských domovních příslušníků 1830–1920, | |||
karton č. 59, poč. č. 52; Divadelní ústav, Praha, dokumentace (kritiky). | |||
Jitka Ludvová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1866]] | [[Kategorie:1866]] | ||
[[Kategorie:Bílá Třemešná]] | |||
[[Kategorie:1921]] | [[Kategorie:1921]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 24. 12. 2017, 09:42
Richard FIGAR | |
Narození | 19.7.1866 |
---|---|
Místo narození | Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem) |
Úmrtí | 21.5.1921 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55077 |
FIGAR, Richard (též Hofer), * 19. 7. 1866 Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem), † 21. 5. 1921 Praha, zpěvák
Studoval v Praze gymnázium a obchodní akademii. Zpěvu se učil v pěvecké škole bývalého člena Prozatímního divadla Jana Lukese, repertoár získával u kapelníka Národního divadla Mořice Angra, mimiku studoval u režiséra Josefa Šmahy a v Hamburku u režiséra Julia Schwaba. První angažmá získal 1889 v Opavě v oboru lyrického tenoru, v ročních odstupech vystřídal scény v Olomouci, Halle nad Sálou, Poznani (1892/93) a v Královci (1893/94). Od následující sezony byl prvním tenoristou v Národním divadle v Záhřebu, kde byla 1895 otevřena nová divadelní budova. Zpíval chorvatsky a během šestiletého angažmá se zasloužil o rozvoj chorvatské opery a koncertního života. Hostoval v Bremerhavenu, Flensburgu a Bydhošti, 1898 v pražském Národním divadle (hostování se snažil dojednat už 1897). V sezoně 1900/01 působil s úspěchem jako první tenorista v Düsseldorfu. V srpnu 1901 ho přijal šéf opery Karel Kovařovic do pražského Národního divadla jako prvního tenoristu s nevypověditelnou pětiletou smlouvou. 1906 F. vážně onemocněl, načas přerušil činnost a ještě na začátku roku 1907 se vyrovnával s následky choroby. Koncem srpna 1907 ukončil smlouvu (v září vedl soudní spor o přeplacenou gáži) a od října nastoupil do operního souboru v Kielu (pouze 1907/08). Později vystupoval jen výjimečně. 1908 se stal pražským měšťanem a založil vyšší pěveckou školu.
Na zahraničních scénách získával F. dobré kritiky díky své spolehlivosti, solidnosti a všestranným hlasovým předpokladům. Zpíval tenorové role rozmanitých typů (Tamino, W. A. Mozart: Kouzelná flétna; Don José, G. Bizet: Carmen; Max, C. M. Weber: Čarostřelec; Heřman, P. I. Čajkovskij: Piková dáma), včetně náročných postav zobrazujících pěvce (Postilion, A. Adam: Postilion z Lonjumeau; Stradella, F. Flotow: Alessander Stradella). Pozitivní ohlas měly zejména jeho výkony v italských operách (Almaviva, G. Rossini: Lazebník sevillský). Do pražského Národního divadla nastupoval v době, kdy z angažmá odcházel vynikající, ale málo disciplinovaný pěvec Karel Burian, a F. byl přijat, aby ho nahradil. Publikum ho s Burianem bezprostředně srovnávalo a kritika rozšířila názor, že je dobrým pěvcem, ale bez osobní přitažlivosti. V Národním divadle nastudoval F. téměř padesát rolí všech oborů, včetně Bořivoje v premiéře Dvořákova oratoria Svatá Ludmila (1901/02). Uplatnil se ve světovém repertoáru (Alfred Germont, G. Verdi: Violetta; Othello, G. Verdi: Othello) a vytvořil titulní postavy Wagnerových oper (Tannhäuser, Lohengrin, Walther von Stolzing, vše 1901) i významných českých děl (Jan Sladký-Kozina, K. Kovařovic: Psohlavci; Jíra, B. Smetana: Braniboři v Čechách; Jaroměř, Z. Fibich: Pád Arkuna; Dimitrij: A. Dvořák: Dimitrij). V německých divadlech vystupoval pod jménem Hofer, v literatuře se objevuje s oběma jmény (Figar- Hofer), používal též jména Fikar, jež bylo úředně potvrzeno až 1920.
L: ODS, s. 836; Pazdírek, s. 262; Kosch, s. 817 (jako Hofer); ND a jeho předchůdci, s. 100; HS 1, s. 319; OSN 28, s. 413; Z. Nejedlý, Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu, 1936, rejstřík; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice, 1969, rejstřík (ve sv. 2); Neuer deutscher Bühnenalmanach Berlin 1891–1901, rejstříky (zahraniční angažmá); archiv.narodni-divadlo.cz; nekrology in: Dalibor 37, 1921, s. 154; Národní listy 22. 5. 1921; Lidové noviny 23. 5. 1921.
P: AHMP (jako Figar), Soupis pražských domovních příslušníků 1830–1920, karton č. 59, poč. č. 52; Divadelní ústav, Praha, dokumentace (kritiky).
Jitka Ludvová