FIŠER Josef 13.1.1878-18.12.1944: Porovnání verzí
(FIŠER_Josef_13.1.1878-18.12.1944) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 13.1.1878 | | datum narození = 13.1.1878 | ||
| místo narození = | | místo narození = Klenčí pod Čerchovem | ||
| datum úmrtí = 18.12.1944 | | datum úmrtí = 18.12.1944 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Moravské Budějovice | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FIŠER, Josef,''' ''* 13. 1. 1878 Klenčí pod Čerchovem, † 18. 12. 1944 Moravské Budějovice, pedagog, historik'' | |||
Byl nejstarší z pěti dětí chudého kováře. Po maturitě na domažlickém | |||
městském gymnáziu (1897), kde studoval s podporou | |||
nadace Karla Čejky při obecním výboru v rodišti, pokračoval | |||
ve studiích přírodopisu v Praze na filozofické fakultě. Tam | |||
sepsal a 1900 uveřejnil stať ''Kraj žuly a povaha sousedních hornin u Vltavy nad Svatojánskými proudy'', která se stala F. rigorózní prací | |||
(1903 PhDr.). 1899–1902 pracoval jako volontér v paleontologickém | |||
oddělení NM v Praze a jako asistent mineralogickogeologického | |||
ústavu české techniky v Brně u J. J. Jahna. 1901 | |||
složil státní zkoušky z matematiky, fyziky, češtiny, němčiny | |||
a přírodopisu. Od září 1903 učil matematiku a přírodopis na | |||
soukromém českém vyšším gymnáziu v Zábřehu na Moravě | |||
a současně písemnosti, počty a účetnictví na živnostenské pokračovací | |||
škole (1907–11 správce). K tomu na pokyn ministerstva | |||
kultu a vyučování 1908–17 posuzoval učebnice přírodopisu | |||
pro gymnázia. Předtím se 1905 ve Slavkově u Brna oženil | |||
s Filipou Janěkovou a spolu vychovali dva syny, pozdější právníky. | |||
Byl přeložen do Moravských Budějovic, kde 1911 řídil původně | |||
městské reálné gymnázium. Vybudoval učitelský sbor, | |||
sbírky, knihovnu i gymnazijní matici, staral se o válečný provoz | |||
školy i její postátnění (1919). Vyučoval krasopis, těsnopis, přírodopis | |||
a latinu, spravoval sbírky a vedl orchestr. | |||
F. se věnoval také politické, veřejné, kulturní a vědecké práci. | |||
V Zábřehu předsedal místnímu odboru Národní jednoty pro | |||
východní Moravu. V Moravských Budějovicích se stal členem | |||
městské rady za pokrokovou realistickou stranu, 1935 vstoupil | |||
do strany sociálně demokratické a mandát v radě vykonával až | |||
do smrti. Měl na starosti hlavně školní a kulturní záležitosti | |||
města. Od 1931 působil jako konzervátor brněnského památkového | |||
úřadu, od 1937 byl místním jednatelem Společnosti | |||
přátel starožitností československých, od 1940 důvěrníkem kronikářsko- | |||
rodopisného odboru Selského archivu, od 1942 městským | |||
kronikářem, 1912–26 též vzdělavatelem Sokola; 1912 | |||
přijal členství ve čtenářsko-pěveckém a ochotnickém spolku | |||
Budivoj, předsedal kuratoriím Krajinského muzea (od 1922) | |||
a Okresního dětského domova (1925–44), Okrašlovacímu | |||
spolku (1926–35) či Společnosti Otokara Březiny (od 1932). | |||
F. proslul jako regionální historik zaměřený především na dějiny | |||
Moravských Budějovic a okolí. Ačkoli neměl vědeckou průpravu, | |||
sám se vzdělával a všechny jeho publikace se vyznačovaly | |||
přesností a spolehlivostí. Otiskl bezmála čtyřicet příspěvků, | |||
z toho tři mineralogické. Od 1912 přispíval mj. do výročních | |||
zpráv jím vedeného gymnázia, ''Zpravodaje městské spořitelny'', od | |||
1926 do periodik ''Od Horácka k Podyjí'', ''Časopisu Matice moravské'', | |||
''Časopisu pro dějiny venkova'' i do několika památníků a almanachů. | |||
Četné práce zůstaly v rukopise. | |||
Přátelil se mj. s hudebním skladatelem J. Jindřichem a spisovatelem | |||
J. Š. Baarem. | |||
'''D:''' výběr: Geschichte der Juden in Mährisch Budwitz, 1929 (zvl. ot.); Farní | |||
chrám sv. Jiljí v Mor. Budějovicích, 1933; Lánové visitace na Moravě v 17. | |||
století, in: ČMM 56, 1932, s. 59–100, 389–431; 57, 1933, s. 158–179; Selské | |||
nepokoje na Moravě roku 1775, in: Časopis pro dějiny venkova 22, | |||
1935, s. 49–64, 155–171. | |||
'''L:''' Slezsko 5 (17), s. 30 (se soupisem díla a literatury); J. Kosíková, J. F. (život | |||
a dílo regionálního historika), 2007 (diplomová práce PedF Jihočeské univerzity | |||
v Českých Budějovicích, se soupisem díla, literatury a pramenů). | |||
'''P:''' SOA Plzeň, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Klenčí pod Čerchovem | |||
05, 1874–1896, s. 34; SOkA, Třebíč, pracoviště Moravské Budějovice, fond | |||
J. F. (inventář E. Nováčkové; doklady badatelské práce a společenských aktivit, | |||
osobní dokumenty a soukromé fotografie, korespondence). | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1878]] | [[Kategorie:1878]] | ||
[[Kategorie:Klenčí pod Čerchovem]] | |||
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
[[Kategorie:Moravské Budějovice]] |
Verze z 27. 1. 2018, 13:35
Josef FIŠER | |
Narození | 13.1.1878 |
---|---|
Místo narození | Klenčí pod Čerchovem |
Úmrtí | 18.12.1944 |
Místo úmrtí | Moravské Budějovice |
Povolání | 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55354 |
FIŠER, Josef, * 13. 1. 1878 Klenčí pod Čerchovem, † 18. 12. 1944 Moravské Budějovice, pedagog, historik
Byl nejstarší z pěti dětí chudého kováře. Po maturitě na domažlickém městském gymnáziu (1897), kde studoval s podporou nadace Karla Čejky při obecním výboru v rodišti, pokračoval ve studiích přírodopisu v Praze na filozofické fakultě. Tam sepsal a 1900 uveřejnil stať Kraj žuly a povaha sousedních hornin u Vltavy nad Svatojánskými proudy, která se stala F. rigorózní prací (1903 PhDr.). 1899–1902 pracoval jako volontér v paleontologickém oddělení NM v Praze a jako asistent mineralogickogeologického ústavu české techniky v Brně u J. J. Jahna. 1901 složil státní zkoušky z matematiky, fyziky, češtiny, němčiny a přírodopisu. Od září 1903 učil matematiku a přírodopis na soukromém českém vyšším gymnáziu v Zábřehu na Moravě a současně písemnosti, počty a účetnictví na živnostenské pokračovací škole (1907–11 správce). K tomu na pokyn ministerstva kultu a vyučování 1908–17 posuzoval učebnice přírodopisu pro gymnázia. Předtím se 1905 ve Slavkově u Brna oženil s Filipou Janěkovou a spolu vychovali dva syny, pozdější právníky. Byl přeložen do Moravských Budějovic, kde 1911 řídil původně městské reálné gymnázium. Vybudoval učitelský sbor, sbírky, knihovnu i gymnazijní matici, staral se o válečný provoz školy i její postátnění (1919). Vyučoval krasopis, těsnopis, přírodopis a latinu, spravoval sbírky a vedl orchestr.
F. se věnoval také politické, veřejné, kulturní a vědecké práci. V Zábřehu předsedal místnímu odboru Národní jednoty pro východní Moravu. V Moravských Budějovicích se stal členem městské rady za pokrokovou realistickou stranu, 1935 vstoupil do strany sociálně demokratické a mandát v radě vykonával až do smrti. Měl na starosti hlavně školní a kulturní záležitosti města. Od 1931 působil jako konzervátor brněnského památkového úřadu, od 1937 byl místním jednatelem Společnosti přátel starožitností československých, od 1940 důvěrníkem kronikářsko- rodopisného odboru Selského archivu, od 1942 městským kronikářem, 1912–26 též vzdělavatelem Sokola; 1912 přijal členství ve čtenářsko-pěveckém a ochotnickém spolku Budivoj, předsedal kuratoriím Krajinského muzea (od 1922) a Okresního dětského domova (1925–44), Okrašlovacímu spolku (1926–35) či Společnosti Otokara Březiny (od 1932).
F. proslul jako regionální historik zaměřený především na dějiny Moravských Budějovic a okolí. Ačkoli neměl vědeckou průpravu, sám se vzdělával a všechny jeho publikace se vyznačovaly přesností a spolehlivostí. Otiskl bezmála čtyřicet příspěvků, z toho tři mineralogické. Od 1912 přispíval mj. do výročních zpráv jím vedeného gymnázia, Zpravodaje městské spořitelny, od 1926 do periodik Od Horácka k Podyjí, Časopisu Matice moravské, Časopisu pro dějiny venkova i do několika památníků a almanachů. Četné práce zůstaly v rukopise.
Přátelil se mj. s hudebním skladatelem J. Jindřichem a spisovatelem J. Š. Baarem.
D: výběr: Geschichte der Juden in Mährisch Budwitz, 1929 (zvl. ot.); Farní chrám sv. Jiljí v Mor. Budějovicích, 1933; Lánové visitace na Moravě v 17. století, in: ČMM 56, 1932, s. 59–100, 389–431; 57, 1933, s. 158–179; Selské nepokoje na Moravě roku 1775, in: Časopis pro dějiny venkova 22, 1935, s. 49–64, 155–171.
L: Slezsko 5 (17), s. 30 (se soupisem díla a literatury); J. Kosíková, J. F. (život a dílo regionálního historika), 2007 (diplomová práce PedF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se soupisem díla, literatury a pramenů).
P: SOA Plzeň, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Klenčí pod Čerchovem 05, 1874–1896, s. 34; SOkA, Třebíč, pracoviště Moravské Budějovice, fond J. F. (inventář E. Nováčkové; doklady badatelské práce a společenských aktivit, osobní dokumenty a soukromé fotografie, korespondence).
Gustav Novotný