FUČÍK Jaroslav 9.2.1921-21.2.1989: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FUČÍK_Jaroslav_9.2.1921-21.2.1989)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:
| místo narození = Mladá Boleslav
| místo narození = Mladá Boleslav
| datum úmrtí = 21.2.1989
| datum úmrtí = 21.2.1989
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jaroslav FUČÍK
}}
 
'''FUČÍK, Jaroslav,''' ''* 9. 2. 1921 Mladá Boleslav, † 21. 2. 1989 Praha, volejbalista, trenér''
 
Absolvent obchodní školy v Kolíně a pozdější účetní začínal
s basketbalem a volejbalem na střední škole. Pod vedením
hrajícího trenéra F. Stibitze hrál jako smečař za AFK Kolín
a po 1945 za Sokol Kolín, jehož volejbalisté patřili mezi přední
československé týmy (vítězové mistrovských turnajů 1948
a 1949). Prosadil se do reprezentace, s níž absolvoval 1947
turné po Francii a Alžírsku. Byl členem mužstva, které zvítězilo na ME 1948 v Římě a získalo stříbrné medaile na MS
1949 v Praze a MS 1952 v Moskvě (2. místo za výběry SSSR).
Druhé místo obsadilo družstvo ČSR také na ME 1950 v Sofii.
Reprezentační kariéru zakončil F. na Festivalu mládeže a studentstva
1953 v Bukurešti (3. místo). 1950 se stal vojákem
z povolání a nastoupil do Armádního tělovýchovného klubu
(od 1953 ÚDA – Ústřední dům armády, 1956 Dukla), kde
působil jako hráč a později trenér. S armádními celky získal
1950–55 šest titulů mistra republiky. Zúčastnil se zájezdu
ÚDA do Číny, kde armádní reprezentanti z jedenácti zápasů
s čínskými a zahraničními družstvy prohráli pouze jedenkrát.
Po skončení hráčské kariéry trénoval 1958–67 Duklu Kolín
a Duklu Jihlava, které přivedl k mistrovskému titulu v ligových
ročnících 1959/60, 1960/61 a 1966/67. Dvakrát se jeho družstva
umístila na druhém a třikrát na třetím místě. Jako asistent
trenéra J. Kozáka se podílel na vítězství československého týmu
na MS 1958 v Paříži. Armádní sport opustil 1967 a stal se
pracovníkem Obvodní vojenské správy v Praze 6. Po politických
prověrkách musel 1970 opustit armádu, byl degradován
na vojína a odešel do důchodu. Přivydělával si jako barman
v divadle Semafor nebo jako prodavač v mléčných lahůdkách.
Po listopadu 1989 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka
a jeho přínos českému volejbalu oceněn uvedením
do Síně slávy.
 
'''L:''' Československý sport 23. 2. 1989 (zpráva o úmrtí); http://www.cvf.
cz/?clanek=7515 (autor Z. Vrbenský, stav k 25. 10. 2015).
 
Miloslav Martínek
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
Řádek 16: Řádek 55:
[[Kategorie:Mladá_Boleslav]]
[[Kategorie:Mladá_Boleslav]]
[[Kategorie:1989]]
[[Kategorie:1989]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 19. 2. 2018, 17:57

Jaroslav FUČÍK
Narození 9.2.1921
Místo narození Mladá Boleslav
Úmrtí 21.2.1989
Místo úmrtí Praha
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76563

FUČÍK, Jaroslav, * 9. 2. 1921 Mladá Boleslav, † 21. 2. 1989 Praha, volejbalista, trenér

Absolvent obchodní školy v Kolíně a pozdější účetní začínal s basketbalem a volejbalem na střední škole. Pod vedením hrajícího trenéra F. Stibitze hrál jako smečař za AFK Kolín a po 1945 za Sokol Kolín, jehož volejbalisté patřili mezi přední československé týmy (vítězové mistrovských turnajů 1948 a 1949). Prosadil se do reprezentace, s níž absolvoval 1947 turné po Francii a Alžírsku. Byl členem mužstva, které zvítězilo na ME 1948 v Římě a získalo stříbrné medaile na MS 1949 v Praze a MS 1952 v Moskvě (2. místo za výběry SSSR). Druhé místo obsadilo družstvo ČSR také na ME 1950 v Sofii. Reprezentační kariéru zakončil F. na Festivalu mládeže a studentstva 1953 v Bukurešti (3. místo). 1950 se stal vojákem z povolání a nastoupil do Armádního tělovýchovného klubu (od 1953 ÚDA – Ústřední dům armády, 1956 Dukla), kde působil jako hráč a později trenér. S armádními celky získal 1950–55 šest titulů mistra republiky. Zúčastnil se zájezdu ÚDA do Číny, kde armádní reprezentanti z jedenácti zápasů s čínskými a zahraničními družstvy prohráli pouze jedenkrát. Po skončení hráčské kariéry trénoval 1958–67 Duklu Kolín a Duklu Jihlava, které přivedl k mistrovskému titulu v ligových ročnících 1959/60, 1960/61 a 1966/67. Dvakrát se jeho družstva umístila na druhém a třikrát na třetím místě. Jako asistent trenéra J. Kozáka se podílel na vítězství československého týmu na MS 1958 v Paříži. Armádní sport opustil 1967 a stal se pracovníkem Obvodní vojenské správy v Praze 6. Po politických prověrkách musel 1970 opustit armádu, byl degradován na vojína a odešel do důchodu. Přivydělával si jako barman v divadle Semafor nebo jako prodavač v mléčných lahůdkách. Po listopadu 1989 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka a jeho přínos českému volejbalu oceněn uvedením do Síně slávy.

L: Československý sport 23. 2. 1989 (zpráva o úmrtí); http://www.cvf. cz/?clanek=7515 (autor Z. Vrbenský, stav k 25. 10. 2015).

Miloslav Martínek