FULTNER Vladimír 28.7.1887-2.10.1918: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FULTNER_Vladimír_28.7.1887-2.10.1918)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:
| místo narození = Hradec Králové
| místo narození = Hradec Králové
| datum úmrtí = 2.10.1918
| datum úmrtí = 2.10.1918
| místo úmrtí = Záhřeb
| místo úmrtí = Záhřeb (Chorvatsko)
| povolání = 74- Architekt
| povolání = 74- Architekt


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Vladimír FULTNER
}}
 
'''FULTNER, Vladimír,''' ''* 28. 7. 1887 Hradec Králové, † 2. 10. 1918 Záhřeb (Chorvatsko), architekt''
 
Syn advokáta Karla F. (1853–1901), a Anny, roz. Hanušové
(1862–1933); strýc Antonín Hanuš byl vlivným obchodníkem.
F. maturoval v rodišti na reálce, od 1904 studoval
na pražské technice, školu nedokončil. Vrátil se do rodiště, které
se pod vedením starosty F. Ulricha měnilo v moderní město.
F. pracoval i pro firmu Petrof. 1908 získal první architektonickou
zakázku, dům na Svatojanském náměstí čp. 169–171 pro
strýce Hanuše, na místě, kde předtím stávaly tři domy. Stavba
byla ovlivněna vídeňskými stavbami O. Wagnera a J. M. Olbricha.
F. navrhl několik vil (mj. ve Střelecké ulici čp. 459
a 460) a Živnostenský dům čp. 472 na (dnešním) Masarykově
náměstí. Veřejnou diskusi vyvolal 1911 Špalkův obchodní
dům čp. 141 na Velkém náměstí s arkýřem do Klicperovy
ulice, modernistická, ve své době odmítaná stavba (místním
odborem Klubu Za starou Prahu). F. navrhoval také dekorace
pro plesy pořádané v hotelu Grand. Od 1907 byl členem SVU
Mánes, spolupracoval s dalšími umělci, např. O. Španielem
a J. Kotěrou.
 
Ovlivněn J. Gočárem opustil geometrickou secesi a přešel
ke kubismu. Realizoval několik náhrobků a zveřejnil řadu
projektů (s L. Kofránkem získali třetí cenu v soutěži na pomník
Jana Žižky v Praze na Vítkově). Pravděpodobně byl též
autorem Čerychovy vily v Jaroměři (1912–13), typologicky
na přechodu od secese ke kubismu. 1914 přesídlil do Karlína
(Praha), jeho kariéru přerušila první světová válka: 1914 narukoval,
účastnil se bojů na srbské a italské frontě a byl vyznamenán
Řádem Signum laudis a vojenským křížem. Zemřel
ve vojenské nemocnici na následky zranění granátem a byl
pohřben na záhřebském hřbitově Mirogoj.
 
'''L:''' Architekti, s. 190; M. Pencák, Hradecký architekt V. F. ve spleti české
moderny, 2013 (se soupisem díla a literatury).
 
Jiří Martínek


== Literatura ==
Praha 2004; s. 190
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
[[Kategorie:1887]]
[[Kategorie:1887]]
[[Kategorie:Hradec_Králové]]
[[Kategorie:Hradec_Králové]]
[[Kategorie:1918]]
[[Kategorie:1918]]
[[Kategorie:Záhřeb]]
[[Kategorie:Záhřeb]]

Verze z 4. 3. 2018, 13:41

Vladimír FULTNER
Narození 28.7.1887
Místo narození Hradec Králové
Úmrtí 2.10.1918
Místo úmrtí Záhřeb (Chorvatsko)
Povolání 74- Architekt
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67200

FULTNER, Vladimír, * 28. 7. 1887 Hradec Králové, † 2. 10. 1918 Záhřeb (Chorvatsko), architekt

Syn advokáta Karla F. (1853–1901), a Anny, roz. Hanušové (1862–1933); strýc Antonín Hanuš byl vlivným obchodníkem. F. maturoval v rodišti na reálce, od 1904 studoval na pražské technice, školu nedokončil. Vrátil se do rodiště, které se pod vedením starosty F. Ulricha měnilo v moderní město. F. pracoval i pro firmu Petrof. 1908 získal první architektonickou zakázku, dům na Svatojanském náměstí čp. 169–171 pro strýce Hanuše, na místě, kde předtím stávaly tři domy. Stavba byla ovlivněna vídeňskými stavbami O. Wagnera a J. M. Olbricha. F. navrhl několik vil (mj. ve Střelecké ulici čp. 459 a 460) a Živnostenský dům čp. 472 na (dnešním) Masarykově náměstí. Veřejnou diskusi vyvolal 1911 Špalkův obchodní dům čp. 141 na Velkém náměstí s arkýřem do Klicperovy ulice, modernistická, ve své době odmítaná stavba (místním odborem Klubu Za starou Prahu). F. navrhoval také dekorace pro plesy pořádané v hotelu Grand. Od 1907 byl členem SVU Mánes, spolupracoval s dalšími umělci, např. O. Španielem a J. Kotěrou.

Ovlivněn J. Gočárem opustil geometrickou secesi a přešel ke kubismu. Realizoval několik náhrobků a zveřejnil řadu projektů (s L. Kofránkem získali třetí cenu v soutěži na pomník Jana Žižky v Praze na Vítkově). Pravděpodobně byl též autorem Čerychovy vily v Jaroměři (1912–13), typologicky na přechodu od secese ke kubismu. 1914 přesídlil do Karlína (Praha), jeho kariéru přerušila první světová válka: 1914 narukoval, účastnil se bojů na srbské a italské frontě a byl vyznamenán Řádem Signum laudis a vojenským křížem. Zemřel ve vojenské nemocnici na následky zranění granátem a byl pohřben na záhřebském hřbitově Mirogoj.

L: Architekti, s. 190; M. Pencák, Hradecký architekt V. F. ve spleti české moderny, 2013 (se soupisem díla a literatury).

Jiří Martínek