FÜRSTENBERG Karel Egon II. 28.10.1796-22.10.1854

Karel Egon FÜRSTENBERG II.
Narození	28.10.1796
Místo narození	Praha
Úmrtí	22.10.1854
Místo úmrtí	Bad Ischl (Rakousko)
Povolání	45- Voják nebo partyzán 84- Mecenáš div. umění 27- Hutník nebo metalurg
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56130

FÜRSTENBERG, Karel Egon II., * 28. 10. 1796 Praha, † 22. 10. 1854 Bad Ischl (Rakousko), voják, průmyslový podnikatel, mecenáš

Příslušník starého jihoněmeckého knížecího rodu, který vlastnil rozsáhlé statky (do 1806 knížectví Fürstenberg). F. otec Karel Alois (* 26. 6. 1760, † 25. 3. 1799), císařský generál, padl v bitvě u Stockachu. Matka Alžběta (1766–1822) pocházela z rodu Thurn-Taxisů. F. poručníkem se stal vzdálený strýc Jáchym Egon z landkraběcí linie rodu.

F. studoval ve Freiburgu im Breisgau a Würzburgu a poté vstoupil do rakouské císařské armády, 1814 doprovázel knížete Karla Filipa Schwarzenberga do Paříže na mírová jednání, poté armádu opustil a věnoval se správě obrovského majetku. Ještě jako nezletilý získal křivoklátské panství podle dohody z roku 1803 o uspořádání majetkových poměrů rodu v Čechách. Dalším rodinným příslušníkům byly vyplaceny vysoké finanční náhrady. 1804 F. (po smrti bezdětného Karla Jáchyma) zdědil majetky v jižním Německu a stal se posledním vládnoucím knížetem. Jak matka, tak F. poručník se po porážce Napoleona pokoušeli tento stav zvrátit, ale bezúspěšně. 1817 F. dosáhl plnoletosti a ujal se svého vlastnictví. Usadil se v rezidenci v jihoněmeckém Donaueschingen, ze které jako milovník umění a mecenáš vybudoval významné kulturní a společenské centrum. 1818 se oženil s princeznou Amálií Bádenskou (* 26. 1. 1795, † 14. 9. 1869). Měl s ní tři syny a čtyři dcery: Marii Alžbětu (1819–1897), Marii Amálii (1821–1899), Marii Henriettu (1823–1834) a Pavlínu Vilemínu (1829–1900). Syn Karel Egon III. (* 4. 3. 1820, † 15. 3. 1892) získal po otcově smrti majetky v Německu, další synové Maximilián Egon I. (1822–1873) a Emil Egon (* 12. 9. 1825, † 15. 5. 1899) v Čechách.

F. byl aktivním politikem; od počátku dvacátých let 19. století zasedal v bádenském i württemberském stavovském sněmu a v padesátých letech i v pruské panské sněmovně. V Bádensku byl zastáncem liberalizačních tendencí, podporoval např. větší svobodu tisku, čímž notně znepokojoval konzervativní představitele habsburské monarchie. Z toho důvodu ho 1848 velice rozladilo, že během revoluce došlo v Německu k ohrožení bezpečnosti jeho rodiny.

V období, kdy držel českou doménu na Křivoklátsku, byl správou majetku pověřen František Nittinger (od 1809), který se věnoval – podobně jako správci ve fürstenberských německých oblastech – především rozvoji lesního hospodářství; od 1832 majetek spravoval spisovatel a dramatik K. E. Ebert. Dřevo bylo základní surovinou pro hutnictví, další významnou součást fürstenberských aktivit. F. však investoval i do rozvoje celé oblasti, vybudoval silniční síť nebo dal opravit požárem poškozený hrad Křivoklát. Usiloval i o sociální zajištění svých zaměstnanců. Vyvrcholením tohoto úsilí se stala výstavba koněspřežné dráhy z Prahy do Plzně, na níž se podílel i francouzský inženýr a paleontolog J. Barrande. F. byl nejprve jejím akcionářem, a když se ukázalo, že po hospodářské stránce nesplňuje do ní vkládané naděje, odkoupil ji.

Zemřel nečekaně, po jeho smrti byla uspořádána sbírka k výstavbě památníku na Křivoklátě. Odhalení probíhalo v duchu národních slavností i proto, že F. se hlásil k českým zemským vlastencům.

L: ADB 8, s. 228–229; L. Höbelt, Adel und Politik, in: Die Fürstenberger. 800 Jahre Herrschaft und Kultur in Mitteleuropa, E. H. Eltz – A. Strohmeyer (eds.), Weitra 1994, s. 365–366; G. Hofmann, Die Fürstenbergische Eisenproduktion in Böhmen, in: tamtéž, s. 357–364; A. Matoušková, Křivoklátské panství Fürstenberků v procesu kapitalistické modernizace, in: Minulostí Berounska 4, 2001, s. 155–179.

Jaromír Patočka