GAMBARINI de Martino †?14.2.1618: Porovnání verzí
(GAMBARINI_de_Martino_(Melchior)_1570-1618) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Martino | | jméno = Martino de GAMBARINI | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = ? polovina 16. století | ||
| místo narození = | | místo narození = ? Švýcarsko | ||
| datum úmrtí = 1618 | | datum úmrtí = před 14.2.1618 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 29- Stavař | | povolání = 29- Stavař | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''de GAMBARINI, Martino''' ''(též Gamberin, Kamberyn , Kanberyna , Melchior), * ? polovina 16. století (Švýcarsko), † před 14. 2. 1618, zednický mistr, stavitel'' | |||
Pocházel z italské části Švýcarska, kantonu Ticino; byl zetěm | |||
stavitele A. Galliho. Začínal jako pevnostní stavitel v rakouských | |||
službách, 1579 přišel ze Štýrského Hradce do Karlovace | |||
v Chorvatsku, kde podle plánů J. Vintany budoval nové opevnění. | |||
Podílel se také na úpravách řek Kupa a Korana, pracoval | |||
na opevnění Cetingradu a Slunje. V Praze ho lze bezpečně | |||
doložit 1591, kdy se účastnil spolu se všemi významnými | |||
vlašskými umělci v Praze známé svatby dcery U. Aostalliho. | |||
V květnu následujícího roku byl doložen při křtu a na podzim | |||
získal měšťanské právo na Malé Straně. Vykázal se zachovacím | |||
listem („z města Lugano a panství údolí řečeného Riperie | |||
švejcaruov dvanácti míst“), patrně ze září 1581. V Praze také | |||
koupil za osm set padesát kop míšeňských pro sebe a manželku | |||
Annu dům na Malé Straně (dnes čp. 216/III v Nerudově ulici), který dříve náležel G. M. Aostallimu. Během přestavby, | |||
kterou hned zahájil, se dostal do sporu se sousedem, truhlářem | |||
H. Risbauerem. G. se jistě naučil česky, jak vyplývá z jeho | |||
svědectví u soudu (1597). Po smrti první manželky se podruhé | |||
oženil s Markétou. Nevíme přesně, kdy se stal zednickým | |||
mistrem Pražského hradu, jistě však před 1598, kdy oceňoval | |||
uskutečněné práce na dominikánském klášteře v Plzni a byl | |||
označen tímto titulem. Následujícího roku prohlížel práce | |||
na zámku v Brandýse nad Labem. 1603 odhadoval spolu s kameníkem | |||
A. Broccem a P. della Pascquina stavby v Králově | |||
Dvoře (u Berouna), Zbirohu a v Lánech. Za svou práci pro | |||
dvůr dostával jen sto tolarů ročně, na rozdíl od hradních stavitelů | |||
placených dvojnásobnou sumou. | |||
Jeho stavební činnost se omezovala pouze na drobné zakázky, | |||
nejvýznamnější byla patrně spolupráce s G. M. Filippim, jehož | |||
návrhy zřejmě realizoval. 1597 se podílel spolu s A. Broccem | |||
na zbrojnici (snad Pražského hradu). 1599 byla zmíněna jeho | |||
účast na domě u Hradčanské brány. V létě 1600 požadoval | |||
G. zaplacení za opravy císařské cihelny, které provedl, a podle | |||
vlastního záznamu vyplácel zedníky ze svého. 1600 podal dobrozdání | |||
o stavebních závadách na císařském špitále na Hradčanech, | |||
1603 pravděpodobně udělal nové odpady vody při | |||
arkádách na zámku v Brandýse nad Labem. Patrně současně | |||
se podílel na úpravách zámku v Králově Dvoře. 1604 prokazatelně | |||
pracoval na slévárně (čp. 198/IV) Pražského hradu spolu | |||
s tesařem L. Klingenhartem a 1606 zřejmě opravoval opevňovací | |||
zdi na Pražském hradě. 1611 předložil České komoře | |||
spolu s Filippim rozpočet na opravu vyhořelého domu Jana | |||
z Michalovic na Hradčanech. 1612 podepsal znovu s Filippim | |||
rozvrh prací na opravě říšské dvorské kanceláře, Královské zahrady, | |||
míčovny, staré a nové Královské obory a vedení vody | |||
do Hradu. Nelze vyloučit, že ještě 1616 pracoval pro augustiniány | |||
u sv. Kateřiny na Novém Městě pražském (v účtech se | |||
objevil jistý Meister Martinus, který dostal zaplaceno za postavení | |||
nové zdi kláštera). | |||
'''L:''' A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království Českého 6, 1889, s. 229; | |||
P. Bergner, Auszüge aus den Bürgerbüchern der kgl. Stadt Prag über Künstler | |||
und Kunsthandwerker vom J. 1550–1783, in: MVDGB 54, 1916, s. 120; | |||
K. Chytil, Mistři luganští v Čechách v XVI. století, in: Ročenka kruhu pro | |||
pěstování dějin umění za rok 1924, 1925, s. 66; Toman 1, s. 251 (jako de | |||
Gambarinis, Martino); C. Merhout, Paláce a zahrady pod Pražským Hradem, | |||
1954, s. 23; Thieme-Becker 13, s. 139; BL 1, s. 414 (jako Gambarin, | |||
Martin); P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 320, | |||
422; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 321; | |||
Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, týž (ed.), 2000, s. 177, | |||
283, 426, 460; Architekti, s. 193; Saur 48, s. 224. | |||
Pavel Vlček | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:29- Stavař]] | [[Kategorie:29- Stavař]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Švýcarsko]] | ||
[[Kategorie:1618]] | [[Kategorie:1618]] | ||
Verze z 12. 4. 2018, 17:32
Martino de GAMBARINI | |
Narození | ? polovina 16. století |
---|---|
Místo narození | ? Švýcarsko |
Úmrtí | před 14.2.1618 |
Povolání | 29- Stavař |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67008 |
de GAMBARINI, Martino (též Gamberin, Kamberyn , Kanberyna , Melchior), * ? polovina 16. století (Švýcarsko), † před 14. 2. 1618, zednický mistr, stavitel
Pocházel z italské části Švýcarska, kantonu Ticino; byl zetěm stavitele A. Galliho. Začínal jako pevnostní stavitel v rakouských službách, 1579 přišel ze Štýrského Hradce do Karlovace v Chorvatsku, kde podle plánů J. Vintany budoval nové opevnění. Podílel se také na úpravách řek Kupa a Korana, pracoval na opevnění Cetingradu a Slunje. V Praze ho lze bezpečně doložit 1591, kdy se účastnil spolu se všemi významnými vlašskými umělci v Praze známé svatby dcery U. Aostalliho. V květnu následujícího roku byl doložen při křtu a na podzim získal měšťanské právo na Malé Straně. Vykázal se zachovacím listem („z města Lugano a panství údolí řečeného Riperie švejcaruov dvanácti míst“), patrně ze září 1581. V Praze také koupil za osm set padesát kop míšeňských pro sebe a manželku Annu dům na Malé Straně (dnes čp. 216/III v Nerudově ulici), který dříve náležel G. M. Aostallimu. Během přestavby, kterou hned zahájil, se dostal do sporu se sousedem, truhlářem H. Risbauerem. G. se jistě naučil česky, jak vyplývá z jeho svědectví u soudu (1597). Po smrti první manželky se podruhé oženil s Markétou. Nevíme přesně, kdy se stal zednickým mistrem Pražského hradu, jistě však před 1598, kdy oceňoval uskutečněné práce na dominikánském klášteře v Plzni a byl označen tímto titulem. Následujícího roku prohlížel práce na zámku v Brandýse nad Labem. 1603 odhadoval spolu s kameníkem A. Broccem a P. della Pascquina stavby v Králově Dvoře (u Berouna), Zbirohu a v Lánech. Za svou práci pro dvůr dostával jen sto tolarů ročně, na rozdíl od hradních stavitelů placených dvojnásobnou sumou.
Jeho stavební činnost se omezovala pouze na drobné zakázky, nejvýznamnější byla patrně spolupráce s G. M. Filippim, jehož návrhy zřejmě realizoval. 1597 se podílel spolu s A. Broccem na zbrojnici (snad Pražského hradu). 1599 byla zmíněna jeho účast na domě u Hradčanské brány. V létě 1600 požadoval G. zaplacení za opravy císařské cihelny, které provedl, a podle vlastního záznamu vyplácel zedníky ze svého. 1600 podal dobrozdání o stavebních závadách na císařském špitále na Hradčanech, 1603 pravděpodobně udělal nové odpady vody při arkádách na zámku v Brandýse nad Labem. Patrně současně se podílel na úpravách zámku v Králově Dvoře. 1604 prokazatelně pracoval na slévárně (čp. 198/IV) Pražského hradu spolu s tesařem L. Klingenhartem a 1606 zřejmě opravoval opevňovací zdi na Pražském hradě. 1611 předložil České komoře spolu s Filippim rozpočet na opravu vyhořelého domu Jana z Michalovic na Hradčanech. 1612 podepsal znovu s Filippim rozvrh prací na opravě říšské dvorské kanceláře, Královské zahrady, míčovny, staré a nové Královské obory a vedení vody do Hradu. Nelze vyloučit, že ještě 1616 pracoval pro augustiniány u sv. Kateřiny na Novém Městě pražském (v účtech se objevil jistý Meister Martinus, který dostal zaplaceno za postavení nové zdi kláštera).
L: A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království Českého 6, 1889, s. 229; P. Bergner, Auszüge aus den Bürgerbüchern der kgl. Stadt Prag über Künstler und Kunsthandwerker vom J. 1550–1783, in: MVDGB 54, 1916, s. 120; K. Chytil, Mistři luganští v Čechách v XVI. století, in: Ročenka kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1924, 1925, s. 66; Toman 1, s. 251 (jako de Gambarinis, Martino); C. Merhout, Paláce a zahrady pod Pražským Hradem, 1954, s. 23; Thieme-Becker 13, s. 139; BL 1, s. 414 (jako Gambarin, Martin); P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 320, 422; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 321; Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, týž (ed.), 2000, s. 177, 283, 426, 460; Architekti, s. 193; Saur 48, s. 224.
Pavel Vlček