BAUER Viktor Arnold Jacob 16.4.1847-30.9.1911: Porovnání verzí
(BAUER_von_Viktor_16.4.1847-30.9.1911) |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Viktor BAUER | | jméno = Viktor Arnold Jacob BAUER | ||
| obrázek = | | obrázek = Bauer Viktor Arnold Jacob portret.jpg | ||
| datum narození = 16.4.1847 | | datum narození = 16.4.1847 | ||
| místo narození = | | místo narození = Brno | ||
| datum úmrtí = 30.9.1911 | | datum úmrtí = 30.9.1911 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Semmering (Rakousko) | ||
| povolání = 31- Potravinář | | povolání = 31- Potravinář<br />3- Chemik nebo alchymista<br />21- Odborník rostlinné výroby<br />22- Odborník živočišné výroby<br /> | ||
3- Chemik nebo alchymista | |||
21- Odborník rostlinné výroby | |||
22- Odborník živočišné výroby | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 287-288 | ||
}} | |||
'''BAUER, Viktor Arnold Jacob,''' ''* 16. 4. 1847 Brno, † 30. 9. 1911 Semmering (Rakousko), podnikatel a pozemkový vlastník'' | |||
Syn Moritze B. (1812–1895). Po absolvování gymnázia | |||
a techniky v Brně studoval na univerzitě v Lipsku. 1875 | |||
se oženil s Marií Annou (1856–1911), dcerou místodržitelského | |||
rady rytíře Petra Chlumeckého. 1870 vstoupil do | |||
rodinné firmy, v jejímž rámci se věnoval zejména cukrovaru | |||
ve Starém Brně. Ten 1878 podstatně rozšířil o rafinérské | |||
provozy a ještě před 1884 se stal jeho jediným vlastníkem. | |||
1884 koupil statek Spálov, kde zavedl racionální hospodaření a 1895 přikoupil ještě statek Kunín (oba u Nového Jičína). | |||
Od 1894 byl členem výboru brněnské OŽK. 1896 byl zvolen | |||
za velkostatkářkou kurii poslancem moravského zemského | |||
sněmu. Věnoval se i dějinám cukrovarnictví a na jubilejní | |||
výstavě v Brně 1888 vystavil mapu dějin moravského cukrovarnického | |||
průmyslu v letech 1848–88. Po 1906 se stal | |||
předsedou akciové společnosti rafinerie cukru v Hrušovanech | |||
u Brna a společníkem cukrovarnických firem Robert et Co. | |||
v Židlochovicích a Drnovický cukrovar ve Vyškově. Mimo | |||
cukrovarnictví se angažoval i v bankovnictví, byl správním | |||
radou Moravské eskomptní banky a cenzorem První moravské | |||
spořitelny v Brně. Po svém otci spravoval také podíly ve | |||
zbýšovském Kamenouhelném těžařstvu. Stal se prezidentem | |||
Společnosti pro brněnskou lokální železnici. Zastával funkci | |||
viceprezidenta moravského spolku Jagdschutzverein. Po požáru | |||
rafinerie ve Starém Brně (1906) předal faktické vedení | |||
cukrovaru svým synům. Sám zůstal v čele firmy jen jako senior- | |||
šéf až do své smrti. Tehdy jej v čele rodinného podniku na | |||
Starém Brně vystřídal nejstarší syn Viktor Moritz Peter Maria | |||
B. (1876–1939). Byl pochován v Brně. | |||
'''L:''' Myška, s. 37; BL 1, s. 58; Heller, 4, s. 8n. a 1 (1912), s. 117n.; GIÖ 5, | |||
1898, s. 1; E. Procházková a kol., Cukrovar Vyškov. 100 let trvání. 1868 až | |||
1968, 1968; nekrolog in: Cukrovarnické listy 30, 1911–1912, s. 33. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/188304 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Jitka Lněničková | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:31- Potravinář]] | [[Kategorie:31- Potravinář]] | ||
Řádek 18: | Řádek 55: | ||
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | [[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | ||
[[Kategorie:22- Odborník živočišné výroby]] | [[Kategorie:22- Odborník živočišné výroby]] | ||
[[Kategorie:1847]] | [[Kategorie:1847]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | |||
[[Kategorie:1911]] | [[Kategorie:1911]] | ||
[[Kategorie:Semmering]] |
Aktuální verze z 27. 9. 2019, 09:54
Viktor Arnold Jacob BAUER | |
Narození | 16.4.1847 |
---|---|
Místo narození | Brno |
Úmrtí | 30.9.1911 |
Místo úmrtí | Semmering (Rakousko) |
Povolání |
31- Potravinář 3- Chemik nebo alchymista 21- Odborník rostlinné výroby 22- Odborník živočišné výroby |
Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 287-288 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40487 |
BAUER, Viktor Arnold Jacob, * 16. 4. 1847 Brno, † 30. 9. 1911 Semmering (Rakousko), podnikatel a pozemkový vlastník
Syn Moritze B. (1812–1895). Po absolvování gymnázia a techniky v Brně studoval na univerzitě v Lipsku. 1875 se oženil s Marií Annou (1856–1911), dcerou místodržitelského rady rytíře Petra Chlumeckého. 1870 vstoupil do rodinné firmy, v jejímž rámci se věnoval zejména cukrovaru ve Starém Brně. Ten 1878 podstatně rozšířil o rafinérské provozy a ještě před 1884 se stal jeho jediným vlastníkem. 1884 koupil statek Spálov, kde zavedl racionální hospodaření a 1895 přikoupil ještě statek Kunín (oba u Nového Jičína). Od 1894 byl členem výboru brněnské OŽK. 1896 byl zvolen za velkostatkářkou kurii poslancem moravského zemského sněmu. Věnoval se i dějinám cukrovarnictví a na jubilejní výstavě v Brně 1888 vystavil mapu dějin moravského cukrovarnického průmyslu v letech 1848–88. Po 1906 se stal předsedou akciové společnosti rafinerie cukru v Hrušovanech u Brna a společníkem cukrovarnických firem Robert et Co. v Židlochovicích a Drnovický cukrovar ve Vyškově. Mimo cukrovarnictví se angažoval i v bankovnictví, byl správním radou Moravské eskomptní banky a cenzorem První moravské spořitelny v Brně. Po svém otci spravoval také podíly ve zbýšovském Kamenouhelném těžařstvu. Stal se prezidentem Společnosti pro brněnskou lokální železnici. Zastával funkci viceprezidenta moravského spolku Jagdschutzverein. Po požáru rafinerie ve Starém Brně (1906) předal faktické vedení cukrovaru svým synům. Sám zůstal v čele firmy jen jako senior- šéf až do své smrti. Tehdy jej v čele rodinného podniku na Starém Brně vystřídal nejstarší syn Viktor Moritz Peter Maria B. (1876–1939). Byl pochován v Brně.
L: Myška, s. 37; BL 1, s. 58; Heller, 4, s. 8n. a 1 (1912), s. 117n.; GIÖ 5, 1898, s. 1; E. Procházková a kol., Cukrovar Vyškov. 100 let trvání. 1868 až 1968, 1968; nekrolog in: Cukrovarnické listy 30, 1911–1912, s. 33.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jitka Lněničková