BERAN Vojtěch 15.5.1893-14.9.1939: Porovnání verzí
(BERAN_Vojtěch_15.5.1893-14.9.1939) |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 15.5.1893 | | datum narození = 15.5.1893 | ||
| místo narození = | | místo narození = Borotice u Dobříše | ||
| datum úmrtí = 14.9.1939 | | datum úmrtí = 14.9.1939 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Příbram | ||
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik | | povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik<br />27- Hutník nebo metalurg | ||
27- Hutník nebo metalurg | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 415-416 | ||
}} | |||
'''BERAN, Vojtěch,''' ''* 15. 5. 1893 Borotice u Dobříše, † 14. 9. 1939 Příbram, báňský technik a hutní odborník, pedagog'' | |||
Pocházel z rodiny učitele. Během studia na státní reálce v Příbrami | |||
absolvoval ještě roční pobyt v Boudevillier (Švýcarsko), | |||
zaměřený především na výuku francouzštiny. Pak studoval | |||
obor horní inženýrství na Vysoké škole báňské v Příbrami. | |||
1914 vykonal s vyznamenáním I. státní zkoušku. První světová | |||
válka jeho studia přerušila. Byl přidělen k technickému | |||
vojenskému komitétu ve Vídni, později k jeho zeměvrtnému | |||
oddělení. Působil zároveň jako učitel na vojenském ženijním | |||
učilišti a vyučoval strojnické obory se specializací na zeměvrtné | |||
práce a stroje. 1919 absolvoval Vysokou školu báňskou II. | |||
státní zkouškou. 1920 dosáhl doktorátu báňských věd a obhájil | |||
práci ''Metody'' ''racionálního'' ''provozu'' ''lomů''. Zvolené téma | |||
odpovídalo jeho profesnímu zaměření ve Spojených pražských | |||
továrnách na staviva, kde pracoval 1920–23. V tomtéž | |||
období působil dva roky ve funkci tajemníka Svazu československých | |||
průmyslníků. 1921 si doplnil vzdělání o předměty | |||
ze stavebního inženýrství na ČVUT v Praze. 1922 se | |||
stal členem Masarykovy akademie práce, působil jako konstrukční | |||
a technický konzultant a pracoval v redakční radě | |||
odborných časopisů. 1923–26 byl zaměstnán v pražské firmě Silica, a. s., vyrábějící stavební hmoty. Šíři jeho technických | |||
aktivit dokládá také funkce prvního jednatele, kterou zastával | |||
ve Vltavsko-labské paroplavební společnosti. 1926 pracoval | |||
jako technický expert Legiobanky. Následně odešel do | |||
Příbrami a věnoval se výlučně badatelské činnosti. Po smrti | |||
prof. ing. V. Macky byl 1929 jmenován profesorem horního | |||
a hutního strojnictví a přednostou ústavu horního a hutního | |||
strojnictví. Přednášel na hornickém a hutnickém oboru | |||
povinné předměty statiku a dynamiku, hornické a hutnické | |||
strojnictví a jako doporučený předmět nauku o technických | |||
rozpočtech. Jeho pedagogická a výzkumná činnost byla doplněna | |||
řešením praktických problémů technické praxe. | |||
'''L:''' F. Mařík, In memoriam prof. Dr. Ing. V. B., in: Hornický věstník 20, | |||
1939, s. 237. | |||
'''P:''' Zemský archiv Opava, fond Vysoká škola báňská v Příbrami, inv. č. 492, | |||
493; Archiv VŠB-TU Ostrava, osobní spis. | |||
Jindra Biolková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | [[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | ||
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]] | [[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]] | ||
[[Kategorie:1893]] | [[Kategorie:1893]] | ||
[[Kategorie:Borotice]] | |||
[[Kategorie:1939]] | [[Kategorie:1939]] | ||
[[Kategorie:Příbram]] |
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 08:02
Vojtěch BERAN | |
![]() | |
Narození | 15.5.1893 |
---|---|
Místo narození | Borotice u Dobříše |
Úmrtí | 14.9.1939 |
Místo úmrtí | Příbram |
Povolání |
26- Bánský odborník nebo energetik 27- Hutník nebo metalurg |
Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 415-416 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41061 |
BERAN, Vojtěch, * 15. 5. 1893 Borotice u Dobříše, † 14. 9. 1939 Příbram, báňský technik a hutní odborník, pedagog
Pocházel z rodiny učitele. Během studia na státní reálce v Příbrami absolvoval ještě roční pobyt v Boudevillier (Švýcarsko), zaměřený především na výuku francouzštiny. Pak studoval obor horní inženýrství na Vysoké škole báňské v Příbrami. 1914 vykonal s vyznamenáním I. státní zkoušku. První světová válka jeho studia přerušila. Byl přidělen k technickému vojenskému komitétu ve Vídni, později k jeho zeměvrtnému oddělení. Působil zároveň jako učitel na vojenském ženijním učilišti a vyučoval strojnické obory se specializací na zeměvrtné práce a stroje. 1919 absolvoval Vysokou školu báňskou II. státní zkouškou. 1920 dosáhl doktorátu báňských věd a obhájil práci Metody racionálního provozu lomů. Zvolené téma odpovídalo jeho profesnímu zaměření ve Spojených pražských továrnách na staviva, kde pracoval 1920–23. V tomtéž období působil dva roky ve funkci tajemníka Svazu československých průmyslníků. 1921 si doplnil vzdělání o předměty ze stavebního inženýrství na ČVUT v Praze. 1922 se stal členem Masarykovy akademie práce, působil jako konstrukční a technický konzultant a pracoval v redakční radě odborných časopisů. 1923–26 byl zaměstnán v pražské firmě Silica, a. s., vyrábějící stavební hmoty. Šíři jeho technických aktivit dokládá také funkce prvního jednatele, kterou zastával ve Vltavsko-labské paroplavební společnosti. 1926 pracoval jako technický expert Legiobanky. Následně odešel do Příbrami a věnoval se výlučně badatelské činnosti. Po smrti prof. ing. V. Macky byl 1929 jmenován profesorem horního a hutního strojnictví a přednostou ústavu horního a hutního strojnictví. Přednášel na hornickém a hutnickém oboru povinné předměty statiku a dynamiku, hornické a hutnické strojnictví a jako doporučený předmět nauku o technických rozpočtech. Jeho pedagogická a výzkumná činnost byla doplněna řešením praktických problémů technické praxe.
L: F. Mařík, In memoriam prof. Dr. Ing. V. B., in: Hornický věstník 20, 1939, s. 237.
P: Zemský archiv Opava, fond Vysoká škola báňská v Příbrami, inv. č. 492, 493; Archiv VŠB-TU Ostrava, osobní spis.
Jindra Biolková