BERNÁŠKOVÁ Inka 7.2.1904-26.8.1942: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BERNÁŠKOVÁ_Irena(Inka)_7.2.1904-26.8.1942)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Irena(Inka) BERNÁŠKOVÁ
| jméno = Inka BERNÁŠKOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Bernaskova Inka portret.jpg
| datum narození = 7.2.1904
| datum narození = 7.2.1904
| místo narození = Praha
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 26.8.1942
| datum úmrtí = 26.8.1942
| místo úmrtí = Berlin-Plötzensee
| místo úmrtí = Berlin-Plötzensee (Německo)
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
| povolání = 45- Voják nebo partyzán<br />68- Redaktor nebo žurnalista
68- Redaktor nebo žurnalista


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Irena(Inka) BERNÁŠKOVÁ
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 450-451
}}


== Literatura ==
'''BERNÁŠKOVÁ, Inka''' ''(Irena, roz. Preissigová), * 7. 2. 1904 Praha, † 26. 8. 1942 Berlin-Plötzensee (Německo), novinářka, účastnice 2. odboje''
 
Byla dcerou malíře a grafika Vojtěcha Preissiga (1873–1944).
Rodina žila 1910–21 v USA. 1925 se provdala za svého bratrance
Eduarda Bernáška (1899–1944), který byl úředníkem
ve Všeobecném penzijním ústavu. 1938 po anexi Rakouska
se B. s otcem snažila upozornit zahraniční veřejnost na vzrůstající
nebezpečí se strany hitlerovského Německa (zejména
články do prestižních novin a časopisů, korespondencí). Po
okupaci českých zemí nacistickým Německem se oba obraceli
na zástupce světových velmocí se zprávami a rozbory
o situaci v Československu. Podíleli se i na vydávání ilegálního
časopisu ''V boj''. Od listopadu 1939 do září 1940 vedla
B. jeho tzv. spořilovskou vydavatelskou a kolportážní skupinu. V této době vyšlo 37 čísel. Současně udržovala kontakty
s jinými odbojovými organizacemi a také zabezpečovala přesuny
odbojářů do zahraničí. V září 1940 ji zatklo gestapo,
1942 byla odsouzena k trestu smrti a popravena. Také její
manžel se zapojil do protinacistického odboje a za rozšiřování
časopisu ''V boj'' byl odsouzen a poslán do koncentračního
tábora Dora v Německu.
 
'''L:''' ČBS, s. 44; Tomeš 1, s. 90.
 
'''P:''' Národní archiv (SÚA) – fond Svaz protifašistických bojovníků; fond Okupační
vězeňské spisy (KT OVS).
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/273357 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
Jana Brabencová
    
    
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
[[Kategorie:1904]]
[[Kategorie:1904]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1942]]
[[Kategorie:1942]]
[[Kategorie:Berlin-Plötzensee]]
[[Kategorie:Berlín]]
 
<gallery>
Bernaskova Inka manzel.PNG|Inka Bernášková s manželem Eduardem
Bernaskova Inka deska.jpg|Pamětní deska Inky Bernáškové a jejího otce Vojtěcha Preissiga v Praze-Záběhlicích
</gallery>

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 09:10

Inka BERNÁŠKOVÁ
Narození 7.2.1904
Místo narození Praha
Úmrtí 26.8.1942
Místo úmrtí Berlin-Plötzensee (Německo)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 450-451
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41230

BERNÁŠKOVÁ, Inka (Irena, roz. Preissigová), * 7. 2. 1904 Praha, † 26. 8. 1942 Berlin-Plötzensee (Německo), novinářka, účastnice 2. odboje

Byla dcerou malíře a grafika Vojtěcha Preissiga (1873–1944). Rodina žila 1910–21 v USA. 1925 se provdala za svého bratrance Eduarda Bernáška (1899–1944), který byl úředníkem ve Všeobecném penzijním ústavu. 1938 po anexi Rakouska se B. s otcem snažila upozornit zahraniční veřejnost na vzrůstající nebezpečí se strany hitlerovského Německa (zejména články do prestižních novin a časopisů, korespondencí). Po okupaci českých zemí nacistickým Německem se oba obraceli na zástupce světových velmocí se zprávami a rozbory o situaci v Československu. Podíleli se i na vydávání ilegálního časopisu V boj. Od listopadu 1939 do září 1940 vedla B. jeho tzv. spořilovskou vydavatelskou a kolportážní skupinu. V této době vyšlo 37 čísel. Současně udržovala kontakty s jinými odbojovými organizacemi a také zabezpečovala přesuny odbojářů do zahraničí. V září 1940 ji zatklo gestapo, 1942 byla odsouzena k trestu smrti a popravena. Také její manžel se zapojil do protinacistického odboje a za rozšiřování časopisu V boj byl odsouzen a poslán do koncentračního tábora Dora v Německu.

L: ČBS, s. 44; Tomeš 1, s. 90.

P: Národní archiv (SÚA) – fond Svaz protifašistických bojovníků; fond Okupační vězeňské spisy (KT OVS).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jana Brabencová