BIERMANN Gottlieb 12.4.1824-10.1.1901: Porovnání verzí
(BIERMANN_Gottlieb_12.4.1824-10.2.1901) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.4.1824 | | datum narození = 12.4.1824 | ||
| místo narození = | | místo narození = Bratislava (Slovensko) | ||
| datum úmrtí = 10. | | datum úmrtí = 10.1.1901 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 53- Historik | | povolání = 53- Historik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 495-496 | ||
}} | |||
'''BIERMANN, Gottlieb,''' ''* 12. 4. 1824 Bratislava (Slovensko), † 10. 1. 1901 Praha, pedagog, vlastivědný pracovník, historik'' | |||
Po evangelickém lyceu v rodném městě studoval filozofii | |||
a teologii v Jeně u významných představitelů historického | |||
bádání, dogmatiky a pedagogiky. Poté krátce učil na bratislavském | |||
evangelickém lyceu. Od 1852 si zapsal historii | |||
a germanistiku na vídeňské univerzitě. 1854 složil učitelskou | |||
zkoušku, 1856 přijal místo učitele na evangelickém | |||
gymnáziu v Těšíně, jehož byl 1871–73 také ředitelem. Po | |||
sloučení těšínského katolického a evangelického gymnázia | |||
do jednoho státního gymnázia přijal místo ředitele na německém | |||
státním gymnáziu v Praze na Malé Straně a byl | |||
jmenován školním radou. 1875 mu udělila vratislavská univerzita | |||
čestný doktorát. Už v době působení v Těšíně uplatnil | |||
své historické vzdělání a začal se zabývat historií Těšínska | |||
a Opavska. Výsledky zveřejnil kromě dílčích studií ve dvou | |||
samostatných publikacích. Starší, o dějinách knížectví těšínského, | |||
rozčlenil do oddílů věnovaných historii osídlení, | |||
politickým dějinám, hranicím území a správě, další části | |||
věnoval zaměstnání obyvatel a geografii. Po třiceti letech | |||
B. připravil ještě druhé rozšířené vydání. Druhá publikace, | |||
věnovaná Opavsku a Krnovsku, byla vydána péčí slezského | |||
zemského výboru v době, kdy B. žil v Praze. Nedostatkem | |||
jeho souborných historických prací bylo přehlížení hospodářských dějin a sociálních poměrů. Za pražského působení | |||
publikoval další historické práce, věnované mj. slezskému | |||
protestantismu. Kromě dějin náboženských ho zajímaly především | |||
dějiny politické a kulturní. Patřil k pozitivistickým | |||
historikům, jeho práce se opíraly o vlastní zevrubný pramenný | |||
výzkum a jsou charakteristické objektivním pohledem na | |||
národnostní problematiku. Zařadil se k významným německým | |||
evangelickým historikům Slezska. Převážná část jeho | |||
dalších studií vycházela v programech škol, na nichž působil, | |||
a v německých časopisech ''Notizenblatt'' a ''Zeitschrift'' ''des Vereines'' | |||
''für'' ''Geschichte'' ''und Altertum'' ''Schlesiens''. Syn Otto August | |||
Leo B. (1858–1909), matematik, byl profesorem brněnské | |||
německé techniky. | |||
'''D:''' Zur Geschichte der Herzogthümer Auschwitz und Zator, Wien 1862; | |||
Geschichte des Herzogthums Teschen, 1863; 2. vyd. 1894; Geschichte | |||
der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf, Teschen 1874; Karl IV., Römisch | |||
– deutscher Kaiser und König von Böhmen, Wien 1880; Geschichte | |||
des deutschen Gymnasiums in Prag – Kleinseite, 1880; Geschichte des Protestantismus | |||
in Österreichisch – Schlesien, 1897. | |||
'''L:''' OSN, 4, s. 31; Ficek 2, s. 16; Slezsko 8, s. 19; Ostschlesische Porträts. Biographisch | |||
– bibliographisches Lexikon von Österreichisch – Ostschlesien 1, | |||
Berlin 1991, s. 70n. (soupis díla a literatury); A. Grobelný, Slezsko v období | |||
národních táborů v letech 1868–1971, 1962; B. Poloczkowa, Kultura Śląska | |||
Cieszyńskiego w XVIII i XIX-wiecznych opisach, roč. 4–5, 1983, s. 128n. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/3655 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Jiřina Veselská, Marie Makariusová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
[[Kategorie:1824]] | [[Kategorie:1824]] | ||
[[Kategorie:Bratislava]] | |||
[[Kategorie:1901]] | [[Kategorie:1901]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 12:12
Gottlieb BIERMANN | |
Narození | 12.4.1824 |
---|---|
Místo narození | Bratislava (Slovensko) |
Úmrtí | 10.1.1901 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 53- Historik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 495-496 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41463 |
BIERMANN, Gottlieb, * 12. 4. 1824 Bratislava (Slovensko), † 10. 1. 1901 Praha, pedagog, vlastivědný pracovník, historik
Po evangelickém lyceu v rodném městě studoval filozofii a teologii v Jeně u významných představitelů historického bádání, dogmatiky a pedagogiky. Poté krátce učil na bratislavském evangelickém lyceu. Od 1852 si zapsal historii a germanistiku na vídeňské univerzitě. 1854 složil učitelskou zkoušku, 1856 přijal místo učitele na evangelickém gymnáziu v Těšíně, jehož byl 1871–73 také ředitelem. Po sloučení těšínského katolického a evangelického gymnázia do jednoho státního gymnázia přijal místo ředitele na německém státním gymnáziu v Praze na Malé Straně a byl jmenován školním radou. 1875 mu udělila vratislavská univerzita čestný doktorát. Už v době působení v Těšíně uplatnil své historické vzdělání a začal se zabývat historií Těšínska a Opavska. Výsledky zveřejnil kromě dílčích studií ve dvou samostatných publikacích. Starší, o dějinách knížectví těšínského, rozčlenil do oddílů věnovaných historii osídlení, politickým dějinám, hranicím území a správě, další části věnoval zaměstnání obyvatel a geografii. Po třiceti letech B. připravil ještě druhé rozšířené vydání. Druhá publikace, věnovaná Opavsku a Krnovsku, byla vydána péčí slezského zemského výboru v době, kdy B. žil v Praze. Nedostatkem jeho souborných historických prací bylo přehlížení hospodářských dějin a sociálních poměrů. Za pražského působení publikoval další historické práce, věnované mj. slezskému protestantismu. Kromě dějin náboženských ho zajímaly především dějiny politické a kulturní. Patřil k pozitivistickým historikům, jeho práce se opíraly o vlastní zevrubný pramenný výzkum a jsou charakteristické objektivním pohledem na národnostní problematiku. Zařadil se k významným německým evangelickým historikům Slezska. Převážná část jeho dalších studií vycházela v programech škol, na nichž působil, a v německých časopisech Notizenblatt a Zeitschrift des Vereines für Geschichte und Altertum Schlesiens. Syn Otto August Leo B. (1858–1909), matematik, byl profesorem brněnské německé techniky.
D: Zur Geschichte der Herzogthümer Auschwitz und Zator, Wien 1862; Geschichte des Herzogthums Teschen, 1863; 2. vyd. 1894; Geschichte der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf, Teschen 1874; Karl IV., Römisch – deutscher Kaiser und König von Böhmen, Wien 1880; Geschichte des deutschen Gymnasiums in Prag – Kleinseite, 1880; Geschichte des Protestantismus in Österreichisch – Schlesien, 1897.
L: OSN, 4, s. 31; Ficek 2, s. 16; Slezsko 8, s. 19; Ostschlesische Porträts. Biographisch – bibliographisches Lexikon von Österreichisch – Ostschlesien 1, Berlin 1991, s. 70n. (soupis díla a literatury); A. Grobelný, Slezsko v období národních táborů v letech 1868–1971, 1962; B. Poloczkowa, Kultura Śląska Cieszyńskiego w XVIII i XIX-wiecznych opisach, roč. 4–5, 1983, s. 128n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiřina Veselská, Marie Makariusová