BINKO Emanuel 19.1.1851-17.3.1893: Porovnání verzí
(BINKO_Emanuel_19.1.1851-17.3.1893) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.1.1851 | | datum narození = 19.1.1851 | ||
| místo narození = | | místo narození = Žďár nad Sázavou | ||
| datum úmrtí = 17.3.1893 | | datum úmrtí = 17.3.1893 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret<br />80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života | ||
80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 513 | ||
}} | |||
'''BINKO, Emanuel''' ''(pseud. ŽĎÁRSKÝ), * 19. 1. 1851 Žďár nad Sázavou, † 17. 3. 1893 Brno, sbormistr, hudební skladatel, pedagog, vydavatel'' | |||
Pocházel z měšťanské rodiny. Hudbě se učil v rodišti. Za studia | |||
na reálce v Jihlavě (1863–67), kde byl i vokalistou minoritského | |||
kůru u Jana Ferdinanda Pokorného, ho ovlivnil | |||
profesor českého jazyka P. Ignát Berger. V době studia na | |||
brněnském učitelském ústavu B. 1867–69 zpíval na starobrněnském | |||
kůru pod vedením Pavla Křížkovského. 1869–72 | |||
učil v Jihlavě a působil jako sbormistr spolku Budeč. Odešel | |||
do Třeště, kde se kromě povolání kantora stal varhaníkem | |||
a ředitelem kůru a dopisoval do brněnského listu ''Občan''. | |||
Svou učitelskou pouť zakončil 1884–91 v Brtnici jako nadučitel. | |||
B. 1878 inspiroval J. F. Kubeše, nakladatele v Třebíči, | |||
k vydávání hudebního listu ''Lyra'' a stal se jeho redaktorem. | |||
Ztrátový časopis 1880 převzal, přejmenoval na ''Varyto'' a v jeho | |||
vydávání pokračoval vlastním nákladem. 1881 rozšířil náplň | |||
o literární a hudební přílohu, do níž B. zařazoval skladby. | |||
Jednalo se především o technicky méně náročná sólová | |||
(klavírní), sborová, taneční díla (mazurky, třasáky, čtverylky, | |||
polky, kvapíky) a církevní hudbu. Leoš Janáček 1890 otiskl | |||
v příloze ''Varyta'' svůj mužský sbor ''Ave'' ''Maria'' na text G. G. | |||
Byrona. Do okruhu přispěvatelů patřili mj. Karel Kovařovic, | |||
Josef Nešvera, Jan Malát, Alois Hnilička a Josef Čapka- | |||
-Drahlovský. B. v příloze uveřejnil více než dvacet vlastních | |||
tanečních skladeb a několik smíšených sborů. B. školní a mimoškolní | |||
práce měla ve své době velký kulturně společenský | |||
význam. Založení a vydávání časopisu ''Varyto'' bylo průkopnickým | |||
činem, list podporoval činnost pěveckých a čtenářských | |||
spolků, na venkově vychovával a přispíval k popularizaci | |||
hudby. 1891 však přestal vycházet kvůli B. duševnímu | |||
onemocnění z pracovního přetížení. B. zemřel v Ústavu | |||
choromyslných v brněnských Černovicích a byl 19. 3. 1893 | |||
převezen k pohřbu do Velkého Meziříčí. Byl otcem Emanuela | |||
B. ml. (1883–1926), učitele na gymnáziu a sbormistra | |||
působícího ve Velkém Meziříčí a v Brně. | |||
'''D:''' vokální skladby – výběr: Bratřím na jihu (píseň pro bas s průvodem klavíru), | |||
Ave Maria (pro dva hlasy a harmonium); Oběť (smíšený sbor). | |||
'''L:''' HS 1, s. 99; V. Kryšpín, Sto let práce učitelstva českoslovanského, 1885; | |||
Dalibor 15, 1893, s. 161; J. A. Novotný, Varyto – první hudební časopis moravský, | |||
in: Od Horácka k Podyjí 13, 1935–36, s. 23n.; B. Pernica, Západní | |||
Morava v hudbě, 1938. | |||
'''P:''' MZA Brno, fond E 67 matriky, č. 16 602, smíšená matrika pro farnost | |||
Žďár město, sv. VI, oddíl narozených, s. 56; tamtéž, č. 17 429, matrika zemřelých, | |||
sv. II, s. 146. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/276380 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Svatava Pribáňová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]] | [[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]] | ||
[[Kategorie:1851]] | [[Kategorie:1851]] | ||
[[Kategorie:Žďár nad Sázavou]] | |||
[[Kategorie:1893]] | [[Kategorie:1893]] | ||
[[Kategorie:Brno]] |
Aktuální verze z 3. 10. 2019, 15:29
Emanuel BINKO | |
Narození | 19.1.1851 |
---|---|
Místo narození | Žďár nad Sázavou |
Úmrtí | 17.3.1893 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
78- Hudební interpret 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života |
Citace | Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 513 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41558 |
BINKO, Emanuel (pseud. ŽĎÁRSKÝ), * 19. 1. 1851 Žďár nad Sázavou, † 17. 3. 1893 Brno, sbormistr, hudební skladatel, pedagog, vydavatel
Pocházel z měšťanské rodiny. Hudbě se učil v rodišti. Za studia na reálce v Jihlavě (1863–67), kde byl i vokalistou minoritského kůru u Jana Ferdinanda Pokorného, ho ovlivnil profesor českého jazyka P. Ignát Berger. V době studia na brněnském učitelském ústavu B. 1867–69 zpíval na starobrněnském kůru pod vedením Pavla Křížkovského. 1869–72 učil v Jihlavě a působil jako sbormistr spolku Budeč. Odešel do Třeště, kde se kromě povolání kantora stal varhaníkem a ředitelem kůru a dopisoval do brněnského listu Občan. Svou učitelskou pouť zakončil 1884–91 v Brtnici jako nadučitel. B. 1878 inspiroval J. F. Kubeše, nakladatele v Třebíči, k vydávání hudebního listu Lyra a stal se jeho redaktorem. Ztrátový časopis 1880 převzal, přejmenoval na Varyto a v jeho vydávání pokračoval vlastním nákladem. 1881 rozšířil náplň o literární a hudební přílohu, do níž B. zařazoval skladby. Jednalo se především o technicky méně náročná sólová (klavírní), sborová, taneční díla (mazurky, třasáky, čtverylky, polky, kvapíky) a církevní hudbu. Leoš Janáček 1890 otiskl v příloze Varyta svůj mužský sbor Ave Maria na text G. G. Byrona. Do okruhu přispěvatelů patřili mj. Karel Kovařovic, Josef Nešvera, Jan Malát, Alois Hnilička a Josef Čapka- -Drahlovský. B. v příloze uveřejnil více než dvacet vlastních tanečních skladeb a několik smíšených sborů. B. školní a mimoškolní práce měla ve své době velký kulturně společenský význam. Založení a vydávání časopisu Varyto bylo průkopnickým činem, list podporoval činnost pěveckých a čtenářských spolků, na venkově vychovával a přispíval k popularizaci hudby. 1891 však přestal vycházet kvůli B. duševnímu onemocnění z pracovního přetížení. B. zemřel v Ústavu choromyslných v brněnských Černovicích a byl 19. 3. 1893 převezen k pohřbu do Velkého Meziříčí. Byl otcem Emanuela B. ml. (1883–1926), učitele na gymnáziu a sbormistra působícího ve Velkém Meziříčí a v Brně.
D: vokální skladby – výběr: Bratřím na jihu (píseň pro bas s průvodem klavíru), Ave Maria (pro dva hlasy a harmonium); Oběť (smíšený sbor).
L: HS 1, s. 99; V. Kryšpín, Sto let práce učitelstva českoslovanského, 1885; Dalibor 15, 1893, s. 161; J. A. Novotný, Varyto – první hudební časopis moravský, in: Od Horácka k Podyjí 13, 1935–36, s. 23n.; B. Pernica, Západní Morava v hudbě, 1938.
P: MZA Brno, fond E 67 matriky, č. 16 602, smíšená matrika pro farnost Žďár město, sv. VI, oddíl narozených, s. 56; tamtéž, č. 17 429, matrika zemřelých, sv. II, s. 146.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Svatava Pribáňová