BIŇOVEC František 6.11.1875-14.2.1965: Porovnání verzí
(BIŇOVEC_František_6.11.1875-14.2.1965) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.11.1875 | | datum narození = 6.11.1875 | ||
| místo narození = Mikovice u Kralup | | místo narození = Mikovice u Kralup nad Vltavou | ||
| datum úmrtí = 14.2.1965 | | datum úmrtí = 14.2.1965 | ||
| místo úmrtí = Mikovice u Kralup | | místo úmrtí = Mikovice u Kralup nad Vltavou | ||
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 514-515 | ||
}} | |||
'''BIŇOVEC, František,''' ''* 6. 11. 1875 Mikovice u Kralup nad Vltavou, † 14. 2. 1965 Mikovice, český politik, poslanec'' | |||
V rodišti získal základní vzdělání a prožil také většinu života. | |||
Začal pracovat v železničních dílnách v Kralupech, poté | |||
byl úředníkem okresní nemocenské pojišťovny. Brzy vstoupil | |||
do Českoslovanské sociálně demokratické strany, kde byl od | |||
1895 krajským důvěrníkem. Za ni také 1907 a 1911 úspěšně | |||
kandidoval do říšské rady ve Vídni. Jako říšský poslanec byl | |||
i členem ústředního výkonného výboru a VII. (středočeského) | |||
krajského výboru sociálně demokratické strany. Zabýval | |||
se agrární otázkou a v říšské radě podával návrhy na zlepšení | |||
postavení drobných rolníků a zemědělských dělníků. Podílel | |||
se také na přípravě a projednávání zemědělské otázky | |||
na IX. sjezdu sociální demokracie roku 1909, kde bylo mj. | |||
požadováno snížení pozemkové daně rolníkům, pronajímání | |||
obecních pozemků chalupníkům a domkářům a uzákonění | |||
nemocenského pojištění pro zemědělské dělníky. | |||
Po vzniku Československa se stal členem Revolučního národního | |||
shromáždění a jako člen jeho výboru pro pozemkovou | |||
reformu významně zasáhl 1919 do přípravy zákonů | |||
o pozemkové reformě, především záborového, přídělového | |||
a náhradového. Spolu s Františkem Modráčkem a Rudolfem | |||
Bechyněm zastupoval sociální demokracii při jednání | |||
o pozemkové reformě s ostatními politickými stranami. Ve | |||
volbách v dubnu 1920 byl poprvé zvolen do poslanecké | |||
sněmovny ČSR za sociálně demokratickou stranu a potom | |||
znovu ve volbách 1925 a 1929. Za rozkolu v této straně na | |||
pravici a revoluční levici na podzim 1920 se jednoznačně postavil | |||
na stranu sociálně demokratické pravice. V poslanecké | |||
sněmovně byl tři volební období členem předsednictva sociálně | |||
demokratického klubu a pracoval jako místopředseda | |||
v zásobovacím a potom v zemědělském výboru. 1919–35 byl | |||
členem a posléze místopředsedou správního výboru Státního | |||
pozemkového úřadu, který prováděl pozemkovou reformu. Působil též v komunální politice (předseda finanční komise | |||
města Kralup, předseda okresního výboru okresu kralupsko- | |||
-velvarského) a v podnikatelské sféře (majitel a ředitel cihelny); | |||
jako člen výkonného výboru Elektrárenského svazu | |||
okresů středočeských se podílel na elektrifikaci středočeského | |||
venkova. Koncem druhé světové války (1944–45) byl nacisty | |||
vězněn v terezínské Malé pevnosti a v koncentračním | |||
táboře Dachau. | |||
'''L:''' Národní shromáždění Republiky Československé, 1924, s. 97 a passim; | |||
MSN 1, s. 518; ISN 2, s. 309; KSN 1, s. 554; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. | |||
Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, | |||
2005, s. 35n. | |||
'''P:''' NA Praha, fond Pozemkový úřad, prezidium; SOkA Mělník, odb. Kralupy, | |||
fond 996, pozůstalost F. B. | |||
Vlastislav Lacina | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
[[Kategorie:1875]] | [[Kategorie:1875]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Mikovice]] | ||
[[Kategorie:1965]] | [[Kategorie:1965]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Mikovice]] |
Aktuální verze z 3. 10. 2019, 15:31
František BIŇOVEC | |
![]() | |
Narození | 6.11.1875 |
---|---|
Místo narození | Mikovice u Kralup nad Vltavou |
Úmrtí | 14.2.1965 |
Místo úmrtí | Mikovice u Kralup nad Vltavou |
Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Citace | Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 514-515 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41563 |
BIŇOVEC, František, * 6. 11. 1875 Mikovice u Kralup nad Vltavou, † 14. 2. 1965 Mikovice, český politik, poslanec
V rodišti získal základní vzdělání a prožil také většinu života. Začal pracovat v železničních dílnách v Kralupech, poté byl úředníkem okresní nemocenské pojišťovny. Brzy vstoupil do Českoslovanské sociálně demokratické strany, kde byl od 1895 krajským důvěrníkem. Za ni také 1907 a 1911 úspěšně kandidoval do říšské rady ve Vídni. Jako říšský poslanec byl i členem ústředního výkonného výboru a VII. (středočeského) krajského výboru sociálně demokratické strany. Zabýval se agrární otázkou a v říšské radě podával návrhy na zlepšení postavení drobných rolníků a zemědělských dělníků. Podílel se také na přípravě a projednávání zemědělské otázky na IX. sjezdu sociální demokracie roku 1909, kde bylo mj. požadováno snížení pozemkové daně rolníkům, pronajímání obecních pozemků chalupníkům a domkářům a uzákonění nemocenského pojištění pro zemědělské dělníky.
Po vzniku Československa se stal členem Revolučního národního shromáždění a jako člen jeho výboru pro pozemkovou reformu významně zasáhl 1919 do přípravy zákonů o pozemkové reformě, především záborového, přídělového a náhradového. Spolu s Františkem Modráčkem a Rudolfem Bechyněm zastupoval sociální demokracii při jednání o pozemkové reformě s ostatními politickými stranami. Ve volbách v dubnu 1920 byl poprvé zvolen do poslanecké sněmovny ČSR za sociálně demokratickou stranu a potom znovu ve volbách 1925 a 1929. Za rozkolu v této straně na pravici a revoluční levici na podzim 1920 se jednoznačně postavil na stranu sociálně demokratické pravice. V poslanecké sněmovně byl tři volební období členem předsednictva sociálně demokratického klubu a pracoval jako místopředseda v zásobovacím a potom v zemědělském výboru. 1919–35 byl členem a posléze místopředsedou správního výboru Státního pozemkového úřadu, který prováděl pozemkovou reformu. Působil též v komunální politice (předseda finanční komise města Kralup, předseda okresního výboru okresu kralupsko- -velvarského) a v podnikatelské sféře (majitel a ředitel cihelny); jako člen výkonného výboru Elektrárenského svazu okresů středočeských se podílel na elektrifikaci středočeského venkova. Koncem druhé světové války (1944–45) byl nacisty vězněn v terezínské Malé pevnosti a v koncentračním táboře Dachau.
L: Národní shromáždění Republiky Československé, 1924, s. 97 a passim; MSN 1, s. 518; ISN 2, s. 309; KSN 1, s. 554; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, 2005, s. 35n.
P: NA Praha, fond Pozemkový úřad, prezidium; SOkA Mělník, odb. Kralupy, fond 996, pozůstalost F. B.
Vlastislav Lacina