BLÁHA Václav 4.5.1901-22.3.1959: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
VizuálníWikitext
(BLÁHA_Václav_4.5.1901-22.3.1959)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Václav BLÁHA
| jméno = Václav BLÁHA
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Blaha Vaclav portret.jpg
| datum narození = 4.5.1901
| datum narození = 4.5.1901
| místo narození = Křečov, o. Plzeň-sever
| místo narození = Křečov u Manětína
| datum úmrtí = 22.3.1959
| datum úmrtí = 22.3.1959
| místo úmrtí = Křečov, o. Plzeň-sever
| místo úmrtí = Příbram
| povolání = 77- Hudební skladatel
| povolání = 77- Hudební skladatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav BLÁHA
| citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 533
}}
 
'''BLÁHA, Václav,''' ''* 4. 5. 1901 Křečov u Manětína, † 22. 3. 1959 Příbram, hudební skladatel''
 
Jako skladatel i instrumentalista byl samoukem. V mládí
začal hrát ve vesnické kapele a díky další praxi v lidových
a vojenských muzikách i kinoorchestrech a kavárenských
skupinách se vypracoval v polovině 30. let na druhého trumpetistu
předního synkopického orchestru R. A. Dvorského
Melody boys. Po 1945 vedl v Praze krátce i svůj vlastní taneční
orchestr. Ačkoliv se jako hráč věnoval převážně moderní
populární hudbě, jako skladatel vynikl v oblasti zábavné
hudby – tzv. lidovky. Stal se jedním z nejznámějších autorů
a jeho písničky, které skládal převážně na vlastní texty,
vycházely ve 30. a 40. letech tiskem v nakladatelství R. A.
Dvorského a byly zachyceny na gramofonových nahrávkách.
Zkomponoval na 70 velmi úspěšných skladeb, které čerpaly
z lidového a městského folkloru. Nejznámější zůstaly polka
''Jetelíček'' ''u vody'' (1940) a valčík ''Červená'' ''sukýnka'' (1943).
V 50. letech se B. věnoval skladbám pro děti, napsal pro ně
mj. populární písničku ''Tancovala'' ''žížala''. Ve svém posledním
tvůrčím období se snažil navázat na lidové tance.
 
'''D:''' skladby: Jetelíček u vody; Červená sukýnka; A nechoď ještě spát; Čočovička;
Dokolečka, dokola; Nedělej si z toho nic; Včera jsem tě čekala; Děvče
jako růže; Tuláček; Dětské písně pro zpěv a klavír, 1951.
 
'''L:''' HS 1, s. 101; EJ, s. 48; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy
a kultury příbramského regionu, 2001, s. 29; J. Kotek, Kronika české synkopy
2. Osobnost zábavné kultury, in: Nová Pravda, Plzeň, 7. 5. 1991; V. B., in:
Hudební rozhledy 1955, č. 5, s. 247; nekrolog tamtéž 1959, č. 7, s. 304.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/176542 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
Marie Makariusová


== Literatura ==
EJ, 48; Kalendárium ZČ, 96, 35; DOK;
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
[[Kategorie:1901]]
[[Kategorie:1901]]
[[Kategorie:Křečov]]
[[Kategorie:Křečov]]
[[Kategorie:1959]]
[[Kategorie:1959]]
[[Kategorie:Křečov]]
[[Kategorie:Příbram]]
 
<gallery>
Blaha Vaclav deska.jpg|Pamětní deska Václavu Bláhovi na škole v Manětíně
</gallery>

Aktuální verze z 3. 10. 2019, 16:06

Václav BLÁHA
Narození 4.5.1901
Místo narození Křečov u Manětína
Úmrtí 22.3.1959
Místo úmrtí Příbram
Povolání 77- Hudební skladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 533
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41676

BLÁHA, Václav, * 4. 5. 1901 Křečov u Manětína, † 22. 3. 1959 Příbram, hudební skladatel

Jako skladatel i instrumentalista byl samoukem. V mládí začal hrát ve vesnické kapele a díky další praxi v lidových a vojenských muzikách i kinoorchestrech a kavárenských skupinách se vypracoval v polovině 30. let na druhého trumpetistu předního synkopického orchestru R. A. Dvorského Melody boys. Po 1945 vedl v Praze krátce i svůj vlastní taneční orchestr. Ačkoliv se jako hráč věnoval převážně moderní populární hudbě, jako skladatel vynikl v oblasti zábavné hudby – tzv. lidovky. Stal se jedním z nejznámějších autorů a jeho písničky, které skládal převážně na vlastní texty, vycházely ve 30. a 40. letech tiskem v nakladatelství R. A. Dvorského a byly zachyceny na gramofonových nahrávkách. Zkomponoval na 70 velmi úspěšných skladeb, které čerpaly z lidového a městského folkloru. Nejznámější zůstaly polka Jetelíček u vody (1940) a valčík Červená sukýnka (1943). V 50. letech se B. věnoval skladbám pro děti, napsal pro ně mj. populární písničku Tancovala žížala. Ve svém posledním tvůrčím období se snažil navázat na lidové tance.

D: skladby: Jetelíček u vody; Červená sukýnka; A nechoď ještě spát; Čočovička; Dokolečka, dokola; Nedělej si z toho nic; Včera jsem tě čekala; Děvče jako růže; Tuláček; Dětské písně pro zpěv a klavír, 1951.

L: HS 1, s. 101; EJ, s. 48; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, 2001, s. 29; J. Kotek, Kronika české synkopy 2. Osobnost zábavné kultury, in: Nová Pravda, Plzeň, 7. 5. 1991; V. B., in: Hudební rozhledy 1955, č. 5, s. 247; nekrolog tamtéž 1959, č. 7, s. 304.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová

  • Pamětní deska Václavu Bláhovi na škole v Manětíně

    Pamětní deska Václavu Bláhovi na škole v Manětíně

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=BLÁHA_Václav_4.5.1901-22.3.1959&oldid=110476“