BOCKLET Karl Joachim Maria 26.7.1759-7.1.1804: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BOCKLET_Karl_Maria_v._26.7.1760-7.1.1804)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Karl Maria v. BOCKLET
| jméno = Karl Joachim Maria BOCKLET
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 26.7.1760
| datum narození = 26.7.1759
| místo narození =  
| místo narození = Erfurt (Německo)
| datum úmrtí = 7.1.1804
| datum úmrtí = 7.1.1804
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 53- Historik
| povolání = 53- Historik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karl Maria v. BOCKLET
| citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 577-578
}}
 
'''BOCKLET, Karl Joachim Maria,''' ''* 26. 7. 1759 Erfurt (Německo), † 7. 1. 1804 Praha, historik, pedagog''
 
Studoval na vídeňské univerzitě a obhájil tam doktorát filozofie.
1786–96 učil německé říšské dějiny na lyceu v Linci.
1795 se ucházel o stolici obecných dějin na univerzitě
v Praze, uprázdněnou po penzionování historika I. Cornovy.
Přestože nesplnil podmínky stanovené konkursním řízením,
byl 1796 rozhodnutím císaře Františka II. jmenován profesorem
všeobecných světových dějin a po zbytek života působil
v Praze.
 
Přednášel přehled světových dějin. Po posluchačích vyžadoval
encyklopedické zvládnutí historické látky. B. nejrozsáhlejší
práce ''Einleitung'' ''in die'' ''allgemeine'' ''Welt- und'' ''Völkergeschichte''
''für'' ''Studierende'', vyšla v roce jeho skonu a stala se B.
vědeckým odkazem. V díle vyzvedl význam historie, jako základní
pomocné vědy pro studium filozofie. Zastával názor,
že chronologie a periodizace dějin vede k získávání hlubších encyklopedických znalostí. Stál na pozicích politického konzervativismu,
varoval před demokratickým státním zřízením
a byl stoupencem zřízení monarchistického. Vedle svého
hlavního oboru se zabýval i otázkami filozofickými. Ve svých
přednáškách se vyjadřoval – často pochvalně – k myšlenkám
a dílu I. Kanta. B. působení na pražské univerzitě znamenalo
pokles významu stolice obecných dějin. Jeho univerzitní
čtení, prostoupená konzervativním duchem, sice vyhovovala
tehdejšímu režimu, ale byla značně vzdálena od osvícenských
ideálů o svobodě vědy, jenž ve svých přednáškách zdůrazňoval
už jeho předchůdce I. Cornova.
 
V Praze se narodil i jeho syn Karl Maria B. (1801–1881),
známý houslista a pianista.
 
'''D:''' Verschiedene kleine Aufsätze, Linz 1794; Einleitung in die allgemeine
Welt- und Völkergeschichte für Studierende, 1804.
 
'''L:''' BL 1, s. 113; K. Kazbunda, Stolice dějin na pražské universitě 1, 1964,
s. 128n.
 
Tomáš Motlíček
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:53- Historik]]
 
[[Kategorie:1759]]
[[Kategorie:1760]]
[[Kategorie:Erfurt]]
[[Kategorie:1804]]
[[Kategorie:1804]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 3. 10. 2019, 17:56

Karl Joachim Maria BOCKLET
Narození 26.7.1759
Místo narození Erfurt (Německo)
Úmrtí 7.1.1804
Místo úmrtí Praha
Povolání 53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 577-578
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41912

BOCKLET, Karl Joachim Maria, * 26. 7. 1759 Erfurt (Německo), † 7. 1. 1804 Praha, historik, pedagog

Studoval na vídeňské univerzitě a obhájil tam doktorát filozofie. 1786–96 učil německé říšské dějiny na lyceu v Linci. 1795 se ucházel o stolici obecných dějin na univerzitě v Praze, uprázdněnou po penzionování historika I. Cornovy. Přestože nesplnil podmínky stanovené konkursním řízením, byl 1796 rozhodnutím císaře Františka II. jmenován profesorem všeobecných světových dějin a po zbytek života působil v Praze.

Přednášel přehled světových dějin. Po posluchačích vyžadoval encyklopedické zvládnutí historické látky. B. nejrozsáhlejší práce Einleitung in die allgemeine Welt- und Völkergeschichte für Studierende, vyšla v roce jeho skonu a stala se B. vědeckým odkazem. V díle vyzvedl význam historie, jako základní pomocné vědy pro studium filozofie. Zastával názor, že chronologie a periodizace dějin vede k získávání hlubších encyklopedických znalostí. Stál na pozicích politického konzervativismu, varoval před demokratickým státním zřízením a byl stoupencem zřízení monarchistického. Vedle svého hlavního oboru se zabýval i otázkami filozofickými. Ve svých přednáškách se vyjadřoval – často pochvalně – k myšlenkám a dílu I. Kanta. B. působení na pražské univerzitě znamenalo pokles významu stolice obecných dějin. Jeho univerzitní čtení, prostoupená konzervativním duchem, sice vyhovovala tehdejšímu režimu, ale byla značně vzdálena od osvícenských ideálů o svobodě vědy, jenž ve svých přednáškách zdůrazňoval už jeho předchůdce I. Cornova.

V Praze se narodil i jeho syn Karl Maria B. (1801–1881), známý houslista a pianista.

D: Verschiedene kleine Aufsätze, Linz 1794; Einleitung in die allgemeine Welt- und Völkergeschichte für Studierende, 1804.

L: BL 1, s. 113; K. Kazbunda, Stolice dějin na pražské universitě 1, 1964, s. 128n.

Tomáš Motlíček