BOČEK Antonín 20.5.1802-13.1.1847: Porovnání verzí
(BOČEK_Antonín_20.5.1802-11.1.1847) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Antonín BOČEK | | jméno = Antonín BOČEK | ||
| obrázek = | | obrázek = Bocek Antonin portret.jpg | ||
| datum narození = 20.5.1802 | | datum narození = 20.5.1802 | ||
| místo narození = Bystřice nad Pernštejnem | | místo narození = Bystřice nad Pernštejnem | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 13.1.1847 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 53- Historik | | povolání = 53- Historik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 578-579 | ||
}} | |||
'''BOČEK, Antonín,''' ''* 20. 5. 1802 Bystřice nad Pernštejnem, † 13. 1. 1847 Brno, historik a archivář'' | |||
Narodil se v rodině kožešnického mistra, jeho starším bratrem | |||
byl numismatik František Boček (1791–1855). Studoval | |||
na gymnáziích v Těšíně, Znojmě a Brně a na filozofii | |||
v Litomyšli a Brně. Po nedokončeném studiu práv na | |||
vídeňské univerzitě si zvolil učitelskou dráhu a 1824–26 | |||
působil jako adjunkt na brněnském gymnáziu. Poté se stal | |||
vychovatelem v rodině hrabat Mitrovských na zámku Dolní | |||
Rožínka. Ovlivněn svými učiteli a přáteli, Řehořem Volným | |||
a Christianem F. d’Elvertem, se věnoval studiu moravské historie | |||
a získané poznatky publikoval: genealogii Pernštejnů ve | |||
Volného soukromém časopisu ''Taschenbuch'' ''für die'' ''Geschichte'' | |||
''Mährens'' ''und Schlesiens'', studii o rodu Kostků z Postupic či | |||
o pikartech v Bystřici v časopise ''Brünner'' ''Wochenblatt''. 1828 | |||
nastoupil službu u guberniální registratury v Brně, kde dostal | |||
za úkol nově uspořádat archivy 59 zrušených moravských | |||
klášterů. Od října 1830 byl v univerzitní knihovně v Olomouci | |||
a v srpnu 1831 se stal prvním učitelem českého jazyka | |||
a literatury při tamní stavovské akademii. V Olomouci, kde | |||
získal přístup do arcibiskupského i kapitulního archivu, začal | |||
s podporou svého mecenáše, nejvyššího kancléře hraběte | |||
Antonína Bedřicha Mitrovského, pracovat na moravském diplomatáři, | |||
který měl přinést co nejúplnější pramenný materiál | |||
k dějinám Moravy ve středověku. První svazek díla ''Codex'' | |||
''diplomaticus'' ''et epistolaris'' ''Moraviae'', obsahující listiny vydané | |||
v moravských záležitostech do roku 1199, vyšel 1836 a setkal | |||
se s velkým zájmem a uznáním moravských stavů. Na jejich | |||
návrh císař v dubnu 1837 udělil B. titul moravského zemského | |||
historiografa. V září 1838 stavové B. vyvázali ze služeb | |||
olomoucké akademie a rozhodli o zřízení místa stavovského | |||
zemského archiváře, v červenci 1839 byl B. jmenován, a tak | |||
vznikl i moravský zemský archiv v Brně. Hlavním úkolem | |||
B. jako stavovského archiváře bylo zmapování veškerého pramenného | |||
materiálu k moravským dějinám, a proto podnikl | |||
řadu studijních cest po moravských, českých a rakouských | |||
archivech a knihovnách. Roční cestovní zprávy a impozantní | |||
sbírka tisíců opisů a výpisů zůstávají cenným zdrojem informací, | |||
především o dnes již nedochovaných dokumentech. | |||
Někteří B. současníci poukazovali však na nesystematičnost | |||
a povrchnost jeho sběratelské činnosti, která zahrnovala i archeologické | |||
nálezy, mince a etnografický materiál. Zároveň | |||
se B. věnoval přípravě dalších svazků ''Codexu'', stejně jako | |||
v prvním svazku však postupoval značně nekriticky a své dílo | |||
znehodnotil i vlastními falzy. Zaštítil se při tom autoritou | |||
historika J. V. Monseho, když předstíral, že staré dokumenty objevil v jeho pozůstalosti. Ve své padělatelské činnosti byl | |||
zřejmě veden snahou vyrovnat se nálezům vzácných pramenů | |||
v Čechách a uspokojit tak své mecenáše. 1839–45 publikoval | |||
II., III. a IV. svazek tohoto díla, a dovedl tak diplomatář | |||
do roku 1293; pátý svazek pro léta 1294–1306 vydal až | |||
z pozůstalosti 1850 Josef Chytil. Kromě již zmíněných prací | |||
stačil B. otisknout ještě historické studie ''Mähren'' ''unter'' ''dem | |||
König'' ''Rudolph I.'' (1838) a ''O vítězi'' ''nad Mongoly'' (1841). Po | |||
jeho smrti vyšel ''Přehled'' ''knížat'' ''a markrabat'' ''a jiných'' ''nejvyšších'' | |||
''důstojníků'' ''zemských'' ''v markrabství'' ''moravském'' (1850); řada | |||
dalších drobných pojednání zůstala v rukopise. Předčasná | |||
smrt B. ukončila naději stavů na sepsání moravských dějin. | |||
Hlavní zásluha B. zůstala v realizaci myšlenky moravského | |||
diplomatáře. | |||
'''L:''' J. Šebánek, Moderní padělky v moravském diplomatáři B. do roku 1306, | |||
in: ČMM 60, 1936, s. 27n., 455n.; Průvodce po Státním archivu v Brně 1, | |||
1954, s. 10n.; M. Meluzín, A. B. a národní obrození na Moravě, in: VVM | |||
11, 1956, s. 54n., 101n.; E. Schieche, František Palacký, A. B. und der | |||
mährische Separatismus, in: Bohemia-Jahrbuch des Collegium Carolinum | |||
13, 1972, s. 211n.; H. Valášek, A. B. – několik črt ze života, in: 155 let archivnictví | |||
v českých zemích, 1995, s. 85n.; J. Hoffmannová – J. Pražáková, | |||
Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 92n. (zde i další literatura), | |||
OSN 4, s. 219n.; OSND 1/1, s. 654; BL 1, s. 113n.; ÖBL 1, s. 95; | |||
MČE 1, s. 495. | |||
'''P:''' MZA Brno, inventář B. sbírka Libuše Urbánkové a Milady Wurmové | |||
(1954). | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/12879 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Milada Svobodová | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
[[Kategorie:1802]] | [[Kategorie:1802]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Bystřice nad Pernštejnem]] | ||
[[Kategorie:1847]] | [[Kategorie:1847]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] |
Aktuální verze z 3. 10. 2019, 17:59
Antonín BOČEK | |
Narození | 20.5.1802 |
---|---|
Místo narození | Bystřice nad Pernštejnem |
Úmrtí | 13.1.1847 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 53- Historik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 578-579 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41918 |
BOČEK, Antonín, * 20. 5. 1802 Bystřice nad Pernštejnem, † 13. 1. 1847 Brno, historik a archivář
Narodil se v rodině kožešnického mistra, jeho starším bratrem byl numismatik František Boček (1791–1855). Studoval na gymnáziích v Těšíně, Znojmě a Brně a na filozofii v Litomyšli a Brně. Po nedokončeném studiu práv na vídeňské univerzitě si zvolil učitelskou dráhu a 1824–26 působil jako adjunkt na brněnském gymnáziu. Poté se stal vychovatelem v rodině hrabat Mitrovských na zámku Dolní Rožínka. Ovlivněn svými učiteli a přáteli, Řehořem Volným a Christianem F. d’Elvertem, se věnoval studiu moravské historie a získané poznatky publikoval: genealogii Pernštejnů ve Volného soukromém časopisu Taschenbuch für die Geschichte Mährens und Schlesiens, studii o rodu Kostků z Postupic či o pikartech v Bystřici v časopise Brünner Wochenblatt. 1828 nastoupil službu u guberniální registratury v Brně, kde dostal za úkol nově uspořádat archivy 59 zrušených moravských klášterů. Od října 1830 byl v univerzitní knihovně v Olomouci a v srpnu 1831 se stal prvním učitelem českého jazyka a literatury při tamní stavovské akademii. V Olomouci, kde získal přístup do arcibiskupského i kapitulního archivu, začal s podporou svého mecenáše, nejvyššího kancléře hraběte Antonína Bedřicha Mitrovského, pracovat na moravském diplomatáři, který měl přinést co nejúplnější pramenný materiál k dějinám Moravy ve středověku. První svazek díla Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae, obsahující listiny vydané v moravských záležitostech do roku 1199, vyšel 1836 a setkal se s velkým zájmem a uznáním moravských stavů. Na jejich návrh císař v dubnu 1837 udělil B. titul moravského zemského historiografa. V září 1838 stavové B. vyvázali ze služeb olomoucké akademie a rozhodli o zřízení místa stavovského zemského archiváře, v červenci 1839 byl B. jmenován, a tak vznikl i moravský zemský archiv v Brně. Hlavním úkolem B. jako stavovského archiváře bylo zmapování veškerého pramenného materiálu k moravským dějinám, a proto podnikl řadu studijních cest po moravských, českých a rakouských archivech a knihovnách. Roční cestovní zprávy a impozantní sbírka tisíců opisů a výpisů zůstávají cenným zdrojem informací, především o dnes již nedochovaných dokumentech. Někteří B. současníci poukazovali však na nesystematičnost a povrchnost jeho sběratelské činnosti, která zahrnovala i archeologické nálezy, mince a etnografický materiál. Zároveň se B. věnoval přípravě dalších svazků Codexu, stejně jako v prvním svazku však postupoval značně nekriticky a své dílo znehodnotil i vlastními falzy. Zaštítil se při tom autoritou historika J. V. Monseho, když předstíral, že staré dokumenty objevil v jeho pozůstalosti. Ve své padělatelské činnosti byl zřejmě veden snahou vyrovnat se nálezům vzácných pramenů v Čechách a uspokojit tak své mecenáše. 1839–45 publikoval II., III. a IV. svazek tohoto díla, a dovedl tak diplomatář do roku 1293; pátý svazek pro léta 1294–1306 vydal až z pozůstalosti 1850 Josef Chytil. Kromě již zmíněných prací stačil B. otisknout ještě historické studie Mähren unter dem König Rudolph I. (1838) a O vítězi nad Mongoly (1841). Po jeho smrti vyšel Přehled knížat a markrabat a jiných nejvyšších důstojníků zemských v markrabství moravském (1850); řada dalších drobných pojednání zůstala v rukopise. Předčasná smrt B. ukončila naději stavů na sepsání moravských dějin. Hlavní zásluha B. zůstala v realizaci myšlenky moravského diplomatáře.
L: J. Šebánek, Moderní padělky v moravském diplomatáři B. do roku 1306, in: ČMM 60, 1936, s. 27n., 455n.; Průvodce po Státním archivu v Brně 1, 1954, s. 10n.; M. Meluzín, A. B. a národní obrození na Moravě, in: VVM 11, 1956, s. 54n., 101n.; E. Schieche, František Palacký, A. B. und der mährische Separatismus, in: Bohemia-Jahrbuch des Collegium Carolinum 13, 1972, s. 211n.; H. Valášek, A. B. – několik črt ze života, in: 155 let archivnictví v českých zemích, 1995, s. 85n.; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 92n. (zde i další literatura), OSN 4, s. 219n.; OSND 1/1, s. 654; BL 1, s. 113n.; ÖBL 1, s. 95; MČE 1, s. 495.
P: MZA Brno, inventář B. sbírka Libuše Urbánkové a Milady Wurmové (1954).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Milada Svobodová