BUKOVSKÝ Adolf Vojtěch 9.8.1889-12.3.1953: Porovnání verzí
(BUKOVSKÝ_Adolf_Vojtěch_9.8.1889-1953) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 9.8.1889 | | datum narození = 9.8.1889 | ||
| místo narození = | | místo narození = Martinice u Jilemnice | ||
| datum úmrtí = 1953 | | datum úmrtí = 12.3.1953 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Hrádek nad Nisou | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel | ||
62- Osvětový nebo veřejný činitel | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 304 | ||
}} | |||
'''BUKOVSKÝ, Adolf Vojtěch,''' ''* 9. 8. 1889 Martinice u Jilemnice, † 12. 3. 1953 Hrádek nad Nisou, dramatik, organizátor ochotnického divadelnictví, ošetřovatel, úředník'' | |||
Jeho otec Josef B. živil svou početnou rodinu v zimě jako tkadlec, | |||
v létě jako cihlářský dělník. B., pomáhající od dětství | |||
v živnosti, začal od 1903 pracovat jako dělník v tkalcovně | |||
v Martinicích. Při práci navštěvoval dvouletou textilní školu | |||
v Jilemnici a získal místo v expedici závodu jako měřič zboží, | |||
pak jako expedient. Pro neshody s vedením podniku byl – | |||
také v důsledku spoluorganizování stávky – propuštěn. 1904 | |||
odešel do textilky v Trutnově a stal se zároveň dopisovatelem | |||
''Lidových proudů'', náchodského časopisu národně socialistické | |||
strany. Předsedal klubu národně socialistické mládeže. | |||
V zimě 1912, po krachu textilky v důsledku balkánské války, | |||
se B. vrátil do rodiště a tkalcoval. 1913 nastoupil jako | |||
ošetřovatel duševně chorých v zemském ústavu pro choromyslné | |||
v Kosmonosích. 1925 přešel jako člen Socialistického | |||
sjednocení do KSČ a pracoval ve stranických orgánech. | |||
Organizoval dělnické ochotnické divadlo v Mladé Boleslavi, | |||
později byl zvolen do výboru Svazu DDOČ (Dělničtí divadelní | |||
ochotníci Československa). Ihned po okupaci 1939 byl | |||
tři týdny vězněn. Pro ilegální činnost byl 1940 znovu zatčen | |||
a odsouzen. Ve Zwickau vydával tajně časopis ''Kobka''. V květnu | |||
1944 se z Německa vrátil s podlomeným zdravím. Ilegálně | |||
se podílel na zakládání národních výborů (Kosmonosy, | |||
Bakov nad Jizerou, aj.). Poté působil v Praze v nakladatelství | |||
Svoboda. Pro nemoc se přestěhoval do Hrádku nad Nisou, | |||
kde zastával četné politické i osvětové funkce. Nejen ve svém | |||
životě, ale i v dílech, dříve dobově přeceňovaných, byl hlasatelem | |||
revolučních a komunistických ideálů dělnictva. Psal, | |||
méně již vydával, četná díla, aktovky (více než 34), básně | |||
(kniha proletářských básní ''Slunce východu''), pohádky (''O obru'' | |||
''Iljiči a jiné proletářské pohádky''), romány (z ovzduší blázince | |||
''Na křižovatce rozumu''). Pod pseudonymem AVE publikoval | |||
knihu satir (''Pošklebek dělníka'', 1928). Soustředil se zejména | |||
na dramata a hry, také hry se zpěvy či revuální (''Doly'', 1926; | |||
k 10. výročí ruské Říjnové revoluce napsal hru ''Majestát lidstva''; | |||
scénicky ''Hořící Čína'', 1930). Založil sbírku ''Revoluční'' | |||
''divadlo'', kterou v Kosmonosích sám vydával (4 sv., 1926–28, | |||
5. sv., Praha 1935). Drama chápal jako pokračování revolučního | |||
boje dělnické třídy a posílení revoluční aktivity proletariátu. | |||
B. byl ženatý, jeho manželkou byla Eliška B., rozená | |||
Turková. | |||
'''L:''' J. Kunc, Kdy zemřeli? Přehled čes. spisovatelů a publicistů zemřelých od | |||
1. 1. 1937 do 31. 12. 1962, 1962, s. 28; Bibliografický katalog, 1959, | |||
č. 16, s. 384; V. Říha, A. B., in: Program městského divadla v Boleslavi, 1959 | |||
(ke hře Hořící Čína); J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské | |||
literatuře, 1973, s. 439; LČL 1, s. 327; Dějiny českého divadla 4, 1983, | |||
s. 231, 608, 615; R. Jakešová – L. Švecová, A. V. B., 1999. | |||
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; Divadelní ústav Praha (kde dokumentace, | |||
bibliografie kritik, články, texty her aj.); LA PNP Praha. | |||
Marcella Husová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | [[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | ||
[[Kategorie:1889]] | [[Kategorie:1889]] | ||
[[Kategorie:Martinice]] | |||
[[Kategorie:1953]] | [[Kategorie:1953]] | ||
[[Kategorie:Hrádek nad Nisou]] |
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 16:51
Adolf Vojtěch BUKOVSKÝ | |
Narození | 9.8.1889 |
---|---|
Místo narození | Martinice u Jilemnice |
Úmrtí | 12.3.1953 |
Místo úmrtí | Hrádek nad Nisou |
Povolání |
63- Spisovatel 62- Osvětový nebo veřejný činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 304 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43236 |
BUKOVSKÝ, Adolf Vojtěch, * 9. 8. 1889 Martinice u Jilemnice, † 12. 3. 1953 Hrádek nad Nisou, dramatik, organizátor ochotnického divadelnictví, ošetřovatel, úředník
Jeho otec Josef B. živil svou početnou rodinu v zimě jako tkadlec, v létě jako cihlářský dělník. B., pomáhající od dětství v živnosti, začal od 1903 pracovat jako dělník v tkalcovně v Martinicích. Při práci navštěvoval dvouletou textilní školu v Jilemnici a získal místo v expedici závodu jako měřič zboží, pak jako expedient. Pro neshody s vedením podniku byl – také v důsledku spoluorganizování stávky – propuštěn. 1904 odešel do textilky v Trutnově a stal se zároveň dopisovatelem Lidových proudů, náchodského časopisu národně socialistické strany. Předsedal klubu národně socialistické mládeže. V zimě 1912, po krachu textilky v důsledku balkánské války, se B. vrátil do rodiště a tkalcoval. 1913 nastoupil jako ošetřovatel duševně chorých v zemském ústavu pro choromyslné v Kosmonosích. 1925 přešel jako člen Socialistického sjednocení do KSČ a pracoval ve stranických orgánech. Organizoval dělnické ochotnické divadlo v Mladé Boleslavi, později byl zvolen do výboru Svazu DDOČ (Dělničtí divadelní ochotníci Československa). Ihned po okupaci 1939 byl tři týdny vězněn. Pro ilegální činnost byl 1940 znovu zatčen a odsouzen. Ve Zwickau vydával tajně časopis Kobka. V květnu 1944 se z Německa vrátil s podlomeným zdravím. Ilegálně se podílel na zakládání národních výborů (Kosmonosy, Bakov nad Jizerou, aj.). Poté působil v Praze v nakladatelství Svoboda. Pro nemoc se přestěhoval do Hrádku nad Nisou, kde zastával četné politické i osvětové funkce. Nejen ve svém životě, ale i v dílech, dříve dobově přeceňovaných, byl hlasatelem revolučních a komunistických ideálů dělnictva. Psal, méně již vydával, četná díla, aktovky (více než 34), básně (kniha proletářských básní Slunce východu), pohádky (O obru Iljiči a jiné proletářské pohádky), romány (z ovzduší blázince Na křižovatce rozumu). Pod pseudonymem AVE publikoval knihu satir (Pošklebek dělníka, 1928). Soustředil se zejména na dramata a hry, také hry se zpěvy či revuální (Doly, 1926; k 10. výročí ruské Říjnové revoluce napsal hru Majestát lidstva; scénicky Hořící Čína, 1930). Založil sbírku Revoluční divadlo, kterou v Kosmonosích sám vydával (4 sv., 1926–28, 5. sv., Praha 1935). Drama chápal jako pokračování revolučního boje dělnické třídy a posílení revoluční aktivity proletariátu. B. byl ženatý, jeho manželkou byla Eliška B., rozená Turková.
L: J. Kunc, Kdy zemřeli? Přehled čes. spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962, 1962, s. 28; Bibliografický katalog, 1959, č. 16, s. 384; V. Říha, A. B., in: Program městského divadla v Boleslavi, 1959 (ke hře Hořící Čína); J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 439; LČL 1, s. 327; Dějiny českého divadla 4, 1983, s. 231, 608, 615; R. Jakešová – L. Švecová, A. V. B., 1999.
P: Biografický archiv ÚČL Praha; Divadelní ústav Praha (kde dokumentace, bibliografie kritik, články, texty her aj.); LA PNP Praha.
Marcella Husová