ČECHÁČ František 23.11.1853-25.8.1905: Porovnání verzí
(ČECHÁČ_František_Bedřich_25.11.1853-25.8.1905) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = František | | jméno = František ČECHÁČ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = 23.11.1853 | ||
| místo narození = | | místo narození = Kroměříž | ||
| datum úmrtí = 25.8.1905 | | datum úmrtí = 25.8.1905 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 2- Fyzik | | povolání = 2- Fyzik<br />87- Fotograf<br />63- Spisovatel<br />1- Matematik<br />61- Pedagog<br />28- Strojař nebo elektrotechnik<br /> | ||
87- Fotograf | |||
63- Spisovatel | |||
1- Matematik | |||
61- Pedagog | |||
28- Strojař nebo elektrotechnik | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 561-562 | ||
}} | |||
'''ČECHÁČ, František''' ''(též Bedřich, Friedrich), * 23. 11. 1853 Kroměříž, † 25. 8. 1905 Praha, technik, pedagog'' | |||
Středoškolské vzdělání získal na gymnáziu, nejprve v Kroměříži, | |||
od 1869 v Praze na Malé Straně, kde 1872 maturoval. | |||
1872–76 studoval odbor inženýrského stavitelství na pražské | |||
české technice. Po absolutoriu zůstal na škole a do 1881 působil | |||
jako asistent fyziky u profesora K. V. Zengera. Zabýval | |||
se aeromechanikou, dynamikou a naukou o vlnitém pohybu | |||
všeobecném. Po úspěšné habilitaci v oboru fotografie navrhla | |||
komise zvolená profesorským sborem, aby byl ustanoven | |||
soukromým docentem fotografie. Usnesením ministerstva | |||
kultu a vyučování z 21. 5. 1881 však bylo potvrzeno pouze | |||
jeho jmenování lektorem fotografie. 1878 vykonal Č. zkoušky | |||
z fyziky a matematiky pro učitelství na reálných školách. | |||
Po absolvování zkušebního roku učil do 1881 také na vyšší | |||
reálné škole v Praze. Na české technice zůstal do 24. 2. 1884, | |||
kdy rezignoval na pedagogickou činnost a nastoupil jako inženýr | |||
do elektrotechnických závodů firmy Křižík v Karlíně | |||
(Praha). Byl spolumajitelem cihelny v Dejvicích (Praha), kde | |||
se angažoval i v komunální politice jako člen obecního zastupitelstva. | |||
1880–90 patřil mezi přední české teoretiky letectví. | |||
Pro Zengerovu práci ''Fysika pokusná a výkonná'' napsal první | |||
díl ''Mechanika''. Přispěl do ''Ottova slovníku naučného'' heslem | |||
''Aeromechanika'' (včetně údaje o aerometrii), ve kterém | |||
se zabýval naukou o rovnováze (aerostatika) a pohybu (aerodynamika) | |||
plynů. 1880 se stal členem Spolku architektů | |||
a inženýrů v království Českém (SIA) v Praze, kde přednesl | |||
větší počet přednášek. Odborné stati z oboru publikoval | |||
ve ''Zprávách SIA, Časopise pro pěstování matematiky a fyziky'', | |||
''Světozoru'' aj. Zastával funkci generálního tajemníka pojišťovny | |||
rakousko-uherských průmyslníků. Byl členem pražského | |||
a dejvického Sokola a tamního Hlaholu. | |||
'''L:''' OSN 5, s. 893, 28, s. 193; nekrolog, in: Národní listy 26. 8. 1905; Pardubické | |||
listy 15. 8. 1885; A. V. Velflík – J. Kolář, Dějiny technického učení | |||
v Praze s dějinným přehledem nejstarších inženýrských škol… 2, 1910–1925, | |||
s. 327; E. Ženatý, Šedesát let činnosti Spolku československých inženýrů | |||
1865–1925, 1925, s. 20. | |||
'''P:''' Programm c. k. české vysoké školy technické v Praze na studijní rok | |||
1881/82, 1881, s. 52, 1883/84, s. 54; Výroční zpráva Spolku architektů | |||
a inženýrů v král. Českém, 1906, s. 8; Výroční zprávy Obecního gymnasia | |||
realního v Praze, 1870–72; Archiv ČVUT Praha, fond Polytechnický ústav | |||
1798–1869, katalogy posluchačů 1874/75–1875/76; fond Česká vysoká | |||
škola technická (ČVŠT), 1869–1920. | |||
Pavel Sviták, Jiřina Masnerová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:2- Fyzik]] | [[Kategorie:2- Fyzik]] | ||
Řádek 24: | Řádek 68: | ||
[[Kategorie:1853]] | [[Kategorie:1853]] | ||
[[Kategorie:Kroměříž]] | |||
[[Kategorie:1905]] | [[Kategorie:1905]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 09:05
František ČECHÁČ | |
Narození | 23.11.1853 |
---|---|
Místo narození | Kroměříž |
Úmrtí | 25.8.1905 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
2- Fyzik 87- Fotograf 63- Spisovatel 1- Matematik 61- Pedagog 28- Strojař nebo elektrotechnik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 561-562 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44590 |
ČECHÁČ, František (též Bedřich, Friedrich), * 23. 11. 1853 Kroměříž, † 25. 8. 1905 Praha, technik, pedagog
Středoškolské vzdělání získal na gymnáziu, nejprve v Kroměříži, od 1869 v Praze na Malé Straně, kde 1872 maturoval. 1872–76 studoval odbor inženýrského stavitelství na pražské české technice. Po absolutoriu zůstal na škole a do 1881 působil jako asistent fyziky u profesora K. V. Zengera. Zabýval se aeromechanikou, dynamikou a naukou o vlnitém pohybu všeobecném. Po úspěšné habilitaci v oboru fotografie navrhla komise zvolená profesorským sborem, aby byl ustanoven soukromým docentem fotografie. Usnesením ministerstva kultu a vyučování z 21. 5. 1881 však bylo potvrzeno pouze jeho jmenování lektorem fotografie. 1878 vykonal Č. zkoušky z fyziky a matematiky pro učitelství na reálných školách. Po absolvování zkušebního roku učil do 1881 také na vyšší reálné škole v Praze. Na české technice zůstal do 24. 2. 1884, kdy rezignoval na pedagogickou činnost a nastoupil jako inženýr do elektrotechnických závodů firmy Křižík v Karlíně (Praha). Byl spolumajitelem cihelny v Dejvicích (Praha), kde se angažoval i v komunální politice jako člen obecního zastupitelstva. 1880–90 patřil mezi přední české teoretiky letectví. Pro Zengerovu práci Fysika pokusná a výkonná napsal první díl Mechanika. Přispěl do Ottova slovníku naučného heslem Aeromechanika (včetně údaje o aerometrii), ve kterém se zabýval naukou o rovnováze (aerostatika) a pohybu (aerodynamika) plynů. 1880 se stal členem Spolku architektů a inženýrů v království Českém (SIA) v Praze, kde přednesl větší počet přednášek. Odborné stati z oboru publikoval ve Zprávách SIA, Časopise pro pěstování matematiky a fyziky, Světozoru aj. Zastával funkci generálního tajemníka pojišťovny rakousko-uherských průmyslníků. Byl členem pražského a dejvického Sokola a tamního Hlaholu.
L: OSN 5, s. 893, 28, s. 193; nekrolog, in: Národní listy 26. 8. 1905; Pardubické listy 15. 8. 1885; A. V. Velflík – J. Kolář, Dějiny technického učení v Praze s dějinným přehledem nejstarších inženýrských škol… 2, 1910–1925, s. 327; E. Ženatý, Šedesát let činnosti Spolku československých inženýrů 1865–1925, 1925, s. 20.
P: Programm c. k. české vysoké školy technické v Praze na studijní rok 1881/82, 1881, s. 52, 1883/84, s. 54; Výroční zpráva Spolku architektů a inženýrů v král. Českém, 1906, s. 8; Výroční zprávy Obecního gymnasia realního v Praze, 1870–72; Archiv ČVUT Praha, fond Polytechnický ústav 1798–1869, katalogy posluchačů 1874/75–1875/76; fond Česká vysoká škola technická (ČVŠT), 1869–1920.
Pavel Sviták, Jiřina Masnerová