ČERMÁK Jaroslav 16.7.1894-27.6.1946: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ČERMÁK_Jaroslav_16.7.1894-27.6.1946)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Jaroslav ČERMÁK
| jméno = Jaroslav ČERMÁK
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Cermak Jaroslav portret1.gif
| datum narození = 16.7.1894
| datum narození = 16.7.1894
| místo narození = Ústí n. Labem
| místo narození = Ústí nad Labem
| datum úmrtí = 27.6.1946
| datum úmrtí = 27.6.1946
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
| povolání = 447- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství
32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jaroslav ČERMÁK
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 598
}}
'''ČERMÁK, Jaroslav''', ''* 16. 7. 1894 Ústí nad Labem, † 27. 6. 1946 Praha, podnikatel, politik''


== Literatura ==
Za první světové války přešel z rakousko-uherské armády
na ruskou stranu a vstoupil, stejně jako jeho dva bratři, do
československých legií. Do vlasti se vrátil jako kapitán. Po
návratu se bohatě oženil a stal se majitelem továrny na lepenkové
zboží v Praze-Záběhlicích. Za první republiky se politicky
neangažoval, teprve 1939 se zapojil do činnosti Vlajky,
záhy jako člen jejího vedení (i proto, že na činnost českých
fašistů věnoval značný obnos – 100 000 korun). Od února
1940 velel její ozbrojené složce, Svatoplukovým gardám.
Patřil k propagátorům bezvýhradného spojenectví s Německem,
byl obdivovatelem Hitlera. Jeho továrna pracovala pro
nacistickou zbrojní mašinérii (vyráběly se v ní raketové nábojnice).
 
Č. se zařadil k nejaktivnějším českým fašistům a účastnil
se ozbrojených akcí, mj. protižidovských útoků v Příbrami
a Dobříši (22. 7. 1939) nebo útoku na pražské sídlo Národního
souručenství (8. 8. 1940). Přes svůj radikalismus
se ve vedení Vlajky nepohodl a 19. 2. 1941 rezignoval na
funkci. Přešel (např. s F. Teunerem) k E. Moravcovi, který ho
jmenoval vedoucím Veřejné osvětové služby v Praze III–VI.
J. Rys-Rozsévač následně 8. 3. 1941 Č. a několik členů bývalého
vedení z Vlajky vyloučil. Č. další role ve vývoji českého
fašismu byla už jen pasivní (např. v jeho bytě na Palackého
nábřeží se konala v únoru 1942 neúspěšná schůzka J. Rysa
s E. Moravcem). Zůstal však nadšeným příznivcem nacismu
a 1944 se dokonce neúspěšně pokusil o přijetí do zbraní SS.
Jeho syn Boris Č. (* 1922) byl významným činitelem Kuratoria
pro výchovu mládeže; naopak jeden z bratří sloužil
v československé zahraniční armádě v Anglii a vrátil se v hodnosti
plukovníka.
 
Po válce byl Č. zatčen a v procesu s činiteli Vlajky odsouzen
k trestu smrti; mj. mu bylo dáváno za vinu, že udal gestapu
kazatele N. F. Čapka (to sice svědci vyvrátili, přesto
byl Č. uznán vinným) a několik dalších lidí, včetně dělnic
z vlastní továrny. Byl oběšen spolu s J. Rysem a J. Burdou
v pankrácké věznici.
 
'''L:''' T. Pasák, Český fašismus 1922–1945 a kolaborace 1939–1945, 1999, rejstřík;
M. Nakonečný, Vlajka, 2001, s. 306 a passim.
 
Jiří Martínek
    
    
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
Řádek 19: Řádek 61:


[[Kategorie:1894]]
[[Kategorie:1894]]
[[Kategorie:Ústí_n._Labem]]
[[Kategorie:Ústí nad Labem]]
[[Kategorie:1946]]
[[Kategorie:1946]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 10:04

Jaroslav ČERMÁK
Narození 16.7.1894
Místo narození Ústí nad Labem
Úmrtí 27.6.1946
Místo úmrtí Praha
Povolání 447- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 598
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=133551

ČERMÁK, Jaroslav, * 16. 7. 1894 Ústí nad Labem, † 27. 6. 1946 Praha, podnikatel, politik

Za první světové války přešel z rakousko-uherské armády na ruskou stranu a vstoupil, stejně jako jeho dva bratři, do československých legií. Do vlasti se vrátil jako kapitán. Po návratu se bohatě oženil a stal se majitelem továrny na lepenkové zboží v Praze-Záběhlicích. Za první republiky se politicky neangažoval, teprve 1939 se zapojil do činnosti Vlajky, záhy jako člen jejího vedení (i proto, že na činnost českých fašistů věnoval značný obnos – 100 000 korun). Od února 1940 velel její ozbrojené složce, Svatoplukovým gardám. Patřil k propagátorům bezvýhradného spojenectví s Německem, byl obdivovatelem Hitlera. Jeho továrna pracovala pro nacistickou zbrojní mašinérii (vyráběly se v ní raketové nábojnice).

Č. se zařadil k nejaktivnějším českým fašistům a účastnil se ozbrojených akcí, mj. protižidovských útoků v Příbrami a Dobříši (22. 7. 1939) nebo útoku na pražské sídlo Národního souručenství (8. 8. 1940). Přes svůj radikalismus se ve vedení Vlajky nepohodl a 19. 2. 1941 rezignoval na funkci. Přešel (např. s F. Teunerem) k E. Moravcovi, který ho jmenoval vedoucím Veřejné osvětové služby v Praze III–VI. J. Rys-Rozsévač následně 8. 3. 1941 Č. a několik členů bývalého vedení z Vlajky vyloučil. Č. další role ve vývoji českého fašismu byla už jen pasivní (např. v jeho bytě na Palackého nábřeží se konala v únoru 1942 neúspěšná schůzka J. Rysa s E. Moravcem). Zůstal však nadšeným příznivcem nacismu a 1944 se dokonce neúspěšně pokusil o přijetí do zbraní SS. Jeho syn Boris Č. (* 1922) byl významným činitelem Kuratoria pro výchovu mládeže; naopak jeden z bratří sloužil v československé zahraniční armádě v Anglii a vrátil se v hodnosti plukovníka.

Po válce byl Č. zatčen a v procesu s činiteli Vlajky odsouzen k trestu smrti; mj. mu bylo dáváno za vinu, že udal gestapu kazatele N. F. Čapka (to sice svědci vyvrátili, přesto byl Č. uznán vinným) a několik dalších lidí, včetně dělnic z vlastní továrny. Byl oběšen spolu s J. Rysem a J. Burdou v pankrácké věznici.

L: T. Pasák, Český fašismus 1922–1945 a kolaborace 1939–1945, 1999, rejstřík; M. Nakonečný, Vlajka, 2001, s. 306 a passim.

Jiří Martínek