ČERNÝ Arnošt Julius 23.11.1857-16.8.1921: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ČERNÝ_Arnošt_Julius_23.11.1857-16.8.1921)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 23.11.1857
| datum narození = 23.11.1857
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 16.8.1921
| datum úmrtí = 16.8.1921
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 77- Hudební skladatel
| povolání = 77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret
78- Hudební interpret


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Arnošt Julius ČERNÝ
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 25-26
}}
'''ČERNÝ, Arnošt Julius''', ''* 23. 11. 1857 Praha, † 16. 8. 1921 Praha, hudební pedagog, skladatel''
 
Studoval v Praze nižší gymnázium (1869–72), hudbu pak
soukromě. 1880 vykonal státní zkoušku na pražské konzervatoři
a otevřel hudební školu, která od 1884 sídlila na Královských
Vinohradech a patřila k největším v Praze. Vyučoval
též hře na varhany (od 1885), v devadesátých letech pořádal
letní kursy pro učitele. Pro školu napsal značný počet instruktivních
skladeb, jež tisklo nakladatelství Kotrba, Česká hudba
v Kutné Hoře, později firma Urbánek, vzácněji Barvitius. Vycházely
v různých verzích i posmrtně. Mezi skladbami vydanými
tiskem měly největší rozsah šestidílná ''Škola pro piano''
(1906) a třídílná ''Neue Harmoniumschule'', publikovaná 1904
v Hannoveru. Žákům sloužila cvičení ryze technická (''Houslová''
''cvičení polohová'', 1918; ''Metodická cvičení technická pro''
''housle'', 1918, přetisk 1938), editovaná také posmrtně v různých
výběrech (''Slabikář malých houslistů'', 1930). Vícekrát
vycházely i úpravy známých skladeb (''Smetanovy opery'' pro sólové
housle, pro housle a klavír, pro dvoje housle a klavír, vše
1919, přetisk 1938; ''České tance'' pro piano na dvě ruce, 1932;
''České perly'', 120 národních písní pro jedny nebo dvoje housle,
b. d.). Vedle instruktivních skladeb komponoval hudbu pro
společenské příležitosti (např. sbor ''Sokolská'' na slova A. Czecha
z Czechenherzů, 1912) nebo pro domácí muzicírování
(''Štědrý večer'', tónomalba pro housle a klavír nebo varhany, b.
d.). Některé z jeho drobností se objevily jako hudební přílohy
v časopisech (např. ''Nálada'' pro housle na G struně, in: ''Česká hudba'' 8, 1902, kde také písně). Napsal asi 150 skladeb pro klavír, housle (rkp. koncert 1893), pro varhany (rkp. koncert
1887) a pro různé obsazení a účel. Kompozičně byly nestejně
vyspělé, po stylové stránce vesměs konzervativní.
 
Asi 1881 vydalo nakladatelství Mikuláš a Knap jeho hudební
slovník, jeden z prvních českých osobních lexikonů. Pro své
žáky psal učebnice dějin hudby, pomůcky pro studium hudební
teorie a další praktické příručky. Zabýval se vyučováním
hudby i teoreticky. Od 1902 téměř do smrti patřil k přispěvatelům
hudebního listu ''Dalibor'', 1906/07 vedl pedagogickou
rubriku v učitelském časopisu ''Posel z Budče'' (nakladatel Skrejšovský).
1908–13 vydával v Kotrbově nakladatelství ''Hudební listy pro mládež'', které přinášely i jeho instruktivní drobnosti. Náležel ke svědomitým učitelům, kteří se na přelomu 19.
a 20. století snažili udržet v populaci hudebnost. Č. skladby
kolovaly v opisech, některé tisky jsou uloženy v hudebním
oddělení Národní knihovny v Praze.
 
'''D:''' Kapesní almanach českoslovanských hudebníků, [1881]; Stručný nástin
dějin hudby, 1902; Slovníček názvů v nauce o tvarech hudebních obsažený
a jich význam, 1903; Kapesní hudební slovník, 1913; Náčrtek reformy hudebních
škol, in: Dalibor 24, 1901/02, s. 62, 71.
 
'''L:''' Nad starým klavírem a houslemi [vzpomínkové črty Č. bývalých žáků],
1946; Pazdírek, s. 166; HS 1, s. 194.
 
'''P:''' LA PNP Praha, osobní fond.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/274952 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
Jitka Ludvová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
Řádek 16: Řádek 72:


[[Kategorie:1857]]
[[Kategorie:1857]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1921]]
[[Kategorie:1921]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 14. 10. 2019, 13:06

Arnošt Julius ČERNÝ
Narození 23.11.1857
Místo narození Praha
Úmrtí 16.8.1921
Místo úmrtí Praha
Povolání 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 25-26
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44876

ČERNÝ, Arnošt Julius, * 23. 11. 1857 Praha, † 16. 8. 1921 Praha, hudební pedagog, skladatel

Studoval v Praze nižší gymnázium (1869–72), hudbu pak soukromě. 1880 vykonal státní zkoušku na pražské konzervatoři a otevřel hudební školu, která od 1884 sídlila na Královských Vinohradech a patřila k největším v Praze. Vyučoval též hře na varhany (od 1885), v devadesátých letech pořádal letní kursy pro učitele. Pro školu napsal značný počet instruktivních skladeb, jež tisklo nakladatelství Kotrba, Česká hudba v Kutné Hoře, později firma Urbánek, vzácněji Barvitius. Vycházely v různých verzích i posmrtně. Mezi skladbami vydanými tiskem měly největší rozsah šestidílná Škola pro piano (1906) a třídílná Neue Harmoniumschule, publikovaná 1904 v Hannoveru. Žákům sloužila cvičení ryze technická (Houslová cvičení polohová, 1918; Metodická cvičení technická pro housle, 1918, přetisk 1938), editovaná také posmrtně v různých výběrech (Slabikář malých houslistů, 1930). Vícekrát vycházely i úpravy známých skladeb (Smetanovy opery pro sólové housle, pro housle a klavír, pro dvoje housle a klavír, vše 1919, přetisk 1938; České tance pro piano na dvě ruce, 1932; České perly, 120 národních písní pro jedny nebo dvoje housle, b. d.). Vedle instruktivních skladeb komponoval hudbu pro společenské příležitosti (např. sbor Sokolská na slova A. Czecha z Czechenherzů, 1912) nebo pro domácí muzicírování (Štědrý večer, tónomalba pro housle a klavír nebo varhany, b. d.). Některé z jeho drobností se objevily jako hudební přílohy v časopisech (např. Nálada pro housle na G struně, in: Česká hudba 8, 1902, kde také písně). Napsal asi 150 skladeb pro klavír, housle (rkp. koncert 1893), pro varhany (rkp. koncert 1887) a pro různé obsazení a účel. Kompozičně byly nestejně vyspělé, po stylové stránce vesměs konzervativní.

Asi 1881 vydalo nakladatelství Mikuláš a Knap jeho hudební slovník, jeden z prvních českých osobních lexikonů. Pro své žáky psal učebnice dějin hudby, pomůcky pro studium hudební teorie a další praktické příručky. Zabýval se vyučováním hudby i teoreticky. Od 1902 téměř do smrti patřil k přispěvatelům hudebního listu Dalibor, 1906/07 vedl pedagogickou rubriku v učitelském časopisu Posel z Budče (nakladatel Skrejšovský). 1908–13 vydával v Kotrbově nakladatelství Hudební listy pro mládež, které přinášely i jeho instruktivní drobnosti. Náležel ke svědomitým učitelům, kteří se na přelomu 19. a 20. století snažili udržet v populaci hudebnost. Č. skladby kolovaly v opisech, některé tisky jsou uloženy v hudebním oddělení Národní knihovny v Praze.

D: Kapesní almanach českoslovanských hudebníků, [1881]; Stručný nástin dějin hudby, 1902; Slovníček názvů v nauce o tvarech hudebních obsažený a jich význam, 1903; Kapesní hudební slovník, 1913; Náčrtek reformy hudebních škol, in: Dalibor 24, 1901/02, s. 62, 71.

L: Nad starým klavírem a houslemi [vzpomínkové črty Č. bývalých žáků], 1946; Pazdírek, s. 166; HS 1, s. 194.

P: LA PNP Praha, osobní fond.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jitka Ludvová