ČERNÝ Arnošt Julius 23.11.1857-16.8.1921: Porovnání verzí

	Arnošt Julius ČERNÝ
Narození	23.11.1857
Místo narození	Praha
Úmrtí	16.8.1921
Místo úmrtí	Praha
Povolání	77- Hudební skladatel; 78- Hudební interpret
Citace	Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 25-26
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44876

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 14. 10. 2019, 13:06

ČERNÝ, Arnošt Julius, * 23. 11. 1857 Praha, † 16. 8. 1921 Praha, hudební pedagog, skladatel

Studoval v Praze nižší gymnázium (1869–72), hudbu pak soukromě. 1880 vykonal státní zkoušku na pražské konzervatoři a otevřel hudební školu, která od 1884 sídlila na Královských Vinohradech a patřila k největším v Praze. Vyučoval též hře na varhany (od 1885), v devadesátých letech pořádal letní kursy pro učitele. Pro školu napsal značný počet instruktivních skladeb, jež tisklo nakladatelství Kotrba, Česká hudba v Kutné Hoře, později firma Urbánek, vzácněji Barvitius. Vycházely v různých verzích i posmrtně. Mezi skladbami vydanými tiskem měly největší rozsah šestidílná Škola pro piano (1906) a třídílná Neue Harmoniumschule, publikovaná 1904 v Hannoveru. Žákům sloužila cvičení ryze technická (Houslová cvičení polohová, 1918; Metodická cvičení technická pro housle, 1918, přetisk 1938), editovaná také posmrtně v různých výběrech (Slabikář malých houslistů, 1930). Vícekrát vycházely i úpravy známých skladeb (Smetanovy opery pro sólové housle, pro housle a klavír, pro dvoje housle a klavír, vše 1919, přetisk 1938; České tance pro piano na dvě ruce, 1932; České perly, 120 národních písní pro jedny nebo dvoje housle, b. d.). Vedle instruktivních skladeb komponoval hudbu pro společenské příležitosti (např. sbor Sokolská na slova A. Czecha z Czechenherzů, 1912) nebo pro domácí muzicírování (Štědrý večer, tónomalba pro housle a klavír nebo varhany, b. d.). Některé z jeho drobností se objevily jako hudební přílohy v časopisech (např. Nálada pro housle na G struně, in: Česká hudba 8, 1902, kde také písně). Napsal asi 150 skladeb pro klavír, housle (rkp. koncert 1893), pro varhany (rkp. koncert 1887) a pro různé obsazení a účel. Kompozičně byly nestejně vyspělé, po stylové stránce vesměs konzervativní.

Asi 1881 vydalo nakladatelství Mikuláš a Knap jeho hudební slovník, jeden z prvních českých osobních lexikonů. Pro své žáky psal učebnice dějin hudby, pomůcky pro studium hudební teorie a další praktické příručky. Zabýval se vyučováním hudby i teoreticky. Od 1902 téměř do smrti patřil k přispěvatelům hudebního listu Dalibor, 1906/07 vedl pedagogickou rubriku v učitelském časopisu Posel z Budče (nakladatel Skrejšovský). 1908–13 vydával v Kotrbově nakladatelství Hudební listy pro mládež, které přinášely i jeho instruktivní drobnosti. Náležel ke svědomitým učitelům, kteří se na přelomu 19. a 20. století snažili udržet v populaci hudebnost. Č. skladby kolovaly v opisech, některé tisky jsou uloženy v hudebním oddělení Národní knihovny v Praze.

D: Kapesní almanach českoslovanských hudebníků, [1881]; Stručný nástin dějin hudby, 1902; Slovníček názvů v nauce o tvarech hudebních obsažený a jich význam, 1903; Kapesní hudební slovník, 1913; Náčrtek reformy hudebních škol, in: Dalibor 24, 1901/02, s. 62, 71.

L: Nad starým klavírem a houslemi [vzpomínkové črty Č. bývalých žáků], 1946; Pazdírek, s. 166; HS 1, s. 194.

P: LA PNP Praha, osobní fond.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jitka Ludvová

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 | obrázek = No male portrait.png
 | datum narození = 23.11.1857
-| místo narození =
+| místo narození = Praha
 | datum úmrtí = 16.8.1921
-| místo úmrtí =
+| místo úmrtí = Praha
-| povolání = 77- Hudební skladatel
+| povolání = 77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret
-- Hudební interpret
 | jiná jména =
-}}<br/><br/>Arnošt Julius ČERNÝ
+| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 25-26
+}}
+'''ČERNÝ, Arnošt Julius''', ''* 23. 11. 1857 Praha, † 16. 8. 1921 Praha, hudební pedagog, skladatel''
+Studoval v Praze nižší gymnázium (1869–72), hudbu pak
+soukromě. 1880 vykonal státní zkoušku na pražské konzervatoři
+a otevřel hudební školu, která od 1884 sídlila na Královských
+Vinohradech a patřila k největším v Praze. Vyučoval
+též hře na varhany (od 1885), v devadesátých letech pořádal
+letní kursy pro učitele. Pro školu napsal značný počet instruktivních
+skladeb, jež tisklo nakladatelství Kotrba, Česká hudba
+v Kutné Hoře, později firma Urbánek, vzácněji Barvitius. Vycházely
+v různých verzích i posmrtně. Mezi skladbami vydanými
+tiskem měly největší rozsah šestidílná ''Škola pro piano''
+(1906) a třídílná ''Neue Harmoniumschule'', publikovaná 1904
+v Hannoveru. Žákům sloužila cvičení ryze technická (''Houslová''
+''cvičení polohová'', 1918; ''Metodická cvičení technická pro''
+''housle'', 1918, přetisk 1938), editovaná také posmrtně v různých
+výběrech (''Slabikář malých houslistů'', 1930). Vícekrát
+vycházely i úpravy známých skladeb (''Smetanovy opery'' pro sólové
+housle, pro housle a klavír, pro dvoje housle a klavír, vše
+, přetisk 1938; ''České tance'' pro piano na dvě ruce, 1932;
+''České perly'', 120 národních písní pro jedny nebo dvoje housle,
+b. d.). Vedle instruktivních skladeb komponoval hudbu pro
+společenské příležitosti (např. sbor ''Sokolská'' na slova A. Czecha
+z Czechenherzů, 1912) nebo pro domácí muzicírování
+(''Štědrý večer'', tónomalba pro housle a klavír nebo varhany, b.
+d.). Některé z jeho drobností se objevily jako hudební přílohy
+v časopisech (např. ''Nálada'' pro housle na G struně, in: ''Česká hudba'' 8, 1902, kde také písně). Napsal asi 150 skladeb pro klavír, housle (rkp. koncert 1893), pro varhany (rkp. koncert
+) a pro různé obsazení a účel. Kompozičně byly nestejně
+vyspělé, po stylové stránce vesměs konzervativní.
+Asi 1881 vydalo nakladatelství Mikuláš a Knap jeho hudební
+slovník, jeden z prvních českých osobních lexikonů. Pro své
+žáky psal učebnice dějin hudby, pomůcky pro studium hudební
+teorie a další praktické příručky. Zabýval se vyučováním
+hudby i teoreticky. Od 1902 téměř do smrti patřil k přispěvatelům
+hudebního listu ''Dalibor'', 1906/07 vedl pedagogickou
+rubriku v učitelském časopisu ''Posel z Budče'' (nakladatel Skrejšovský).
+–13 vydával v Kotrbově nakladatelství ''Hudební listy pro mládež'', které přinášely i jeho instruktivní drobnosti. Náležel ke svědomitým učitelům, kteří se na přelomu 19.
+a 20. století snažili udržet v populaci hudebnost. Č. skladby
+kolovaly v opisech, některé tisky jsou uloženy v hudebním
+oddělení Národní knihovny v Praze.
+'''D:''' Kapesní almanach českoslovanských hudebníků, [1881]; Stručný nástin
+dějin hudby, 1902; Slovníček názvů v nauce o tvarech hudebních obsažený
+a jich význam, 1903; Kapesní hudební slovník, 1913; Náčrtek reformy hudebních
+škol, in: Dalibor 24, 1901/02, s. 62, 71.
+'''L:''' Nad starým klavírem a houslemi [vzpomínkové črty Č. bývalých žáků],
+; Pazdírek, s. 166; HS 1, s. 194.
+'''P:''' LA PNP Praha, osobní fond.
+'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/274952 Bibliografie dějin Českých zemí]
+Jitka Ludvová
 [[Kategorie:D]]
 [[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
@@ Řádek 16: / Řádek 72: @@
 [[Kategorie:1857]]
+[[Kategorie:Praha]]
 [[Kategorie:1921]]
+[[Kategorie:Praha]]