DAVID František 26.5.1873-31.10.1951: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DAVID_František_26.5.1873-31.10.1951)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 26.5.1873
| datum narození = 26.5.1873
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 31.10.1951
| datum úmrtí = 31.10.1951
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
| povolání = 63- Spisovatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František DAVID
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 141
}}
'''DAVID, František''' ''(vl. jm. Vodrážka), * 26. 5. 1873 Praha, † 31. 10. 1951 Praha, úředník, spisovatel, dramatik''
 
V rodišti vystudoval měšťanskou, pak soukromou obchodní
školu. Rok působil u nakladatele J. R. Vilímka jako úředník,
od 1892 v kanceláři Ústřední matice školské. 1894 se stal zaměstnancem
finančního odboru obce pražské. 1927 odešel do
důchodu.
 
Od mládí inklinoval k divadlu. K prvním pokusům veseloherního
typu se odhodlal 1901 a své snažení spojil na dalších
čtrnáct let s P. M. Mallochem (''Ve slabých chvilkách'', 1901; ''Ta''
''první láska'', 1902; ''Když vrány táhnou'', 1903; ''Dobráček'', 1904;
''Šansoneta kuchařkou'', 1905 ad.). Řadu lidových her a frašek
publikoval v Šimáčkově ediční řadě Repertoár českých divadel,
od 1925 v Rosendorfově knižnici Lidové hry českého jeviště,
vycházející za řízení literárního kritika J. O. Novotného
a od 1930 také u nakladatele A. Neuberta ve sbírce původních
českých her určených pro méně náročné publikum ''Naše scéna''.
Počínaje 1906 spolupracoval D. s J. Bonnem, mírný ohlas
zaznamenala tendenční hra proti alkoholismu ''Životní elixír''
(1906). Tematicky čerpal ve svých divadelních pokusech lehčího
žánru ze soudobé společnosti, jak odpovídalo potřebám
pražských lidových zábavních scén. Frašky, veselohry a satirické
skeče psal podle tradičního schématu rozvíjeného kolem
osudů starých záletníků (''Dobráček'', 1904; ''Kolem čeho se svět''
''točí?'', 1925), vdavekchtivých žen (''Žaludské eso'', 1916), situačních
zápletek (''Tichý blázen'', 1918), sňatků a majetků, módního
spiritismu (''Hledá se médium'', 1930), kartářek a židovských
obchodníků. O nich sepsal i politický skeč ''Strach z Palestiny''
''aneb „Co se nám Čechům může stát?“'' (1919). Podobné náplně
byla i řada satirických komedií (''Nahá Eva aneb Jak člověk vystřízliví'',
1919; ''Lidský zvěřinec'', 1922; ''Není nad protekci'', 1923
a mnoho nedatovaných děl: ''Ďáblův triumf'', ''Věštkyně'', ''Svět zlodějů''
aj.).
 
V období kolem 1918 publikoval D. několik her sám, od 1919
se spojil s překladatelem z francouzštiny Janem E. Beránkem
(Janem B. Polomem), od 1925 spolupracoval s V. Voženílkem,
poté opět s J. Beránkem. Od 1921 přispíval do repertoáru dobových
kabaretů, které Josef Šváb Malostranský vydával ve své
knižnici Divadlo hrůzy. Jednou z posledních D. prací se stala
sbírka vtipů a anekdot ''Tisíc pum a granátníků'' (1931) a veseloherním
pokusem hra ''Právo na lásku'' (1932). Poté se umělecky
až do smrti odmlčel. Některé literární příručky uvádějí datum
úmrtí 15. 11.
 
'''L:''' J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973,
s. 1392 (pod František Vodrážka); LČL 1, s. 515.
 
'''P:''' Biografický archiv ÚČL, Praha; Divadelní ústav Praha.
 
Marcella Husová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]


[[Kategorie:1873]]
[[Kategorie:1873]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1951]]
[[Kategorie:1951]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 21. 10. 2019, 14:24

František DAVID
Narození 26.5.1873
Místo narození Praha
Úmrtí 31.10.1951
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 141
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45313

DAVID, František (vl. jm. Vodrážka), * 26. 5. 1873 Praha, † 31. 10. 1951 Praha, úředník, spisovatel, dramatik

V rodišti vystudoval měšťanskou, pak soukromou obchodní školu. Rok působil u nakladatele J. R. Vilímka jako úředník, od 1892 v kanceláři Ústřední matice školské. 1894 se stal zaměstnancem finančního odboru obce pražské. 1927 odešel do důchodu.

Od mládí inklinoval k divadlu. K prvním pokusům veseloherního typu se odhodlal 1901 a své snažení spojil na dalších čtrnáct let s P. M. Mallochem (Ve slabých chvilkách, 1901; Ta první láska, 1902; Když vrány táhnou, 1903; Dobráček, 1904; Šansoneta kuchařkou, 1905 ad.). Řadu lidových her a frašek publikoval v Šimáčkově ediční řadě Repertoár českých divadel, od 1925 v Rosendorfově knižnici Lidové hry českého jeviště, vycházející za řízení literárního kritika J. O. Novotného a od 1930 také u nakladatele A. Neuberta ve sbírce původních českých her určených pro méně náročné publikum Naše scéna. Počínaje 1906 spolupracoval D. s J. Bonnem, mírný ohlas zaznamenala tendenční hra proti alkoholismu Životní elixír (1906). Tematicky čerpal ve svých divadelních pokusech lehčího žánru ze soudobé společnosti, jak odpovídalo potřebám pražských lidových zábavních scén. Frašky, veselohry a satirické skeče psal podle tradičního schématu rozvíjeného kolem osudů starých záletníků (Dobráček, 1904; Kolem čeho se svět točí?, 1925), vdavekchtivých žen (Žaludské eso, 1916), situačních zápletek (Tichý blázen, 1918), sňatků a majetků, módního spiritismu (Hledá se médium, 1930), kartářek a židovských obchodníků. O nich sepsal i politický skeč Strach z Palestiny aneb „Co se nám Čechům může stát?“ (1919). Podobné náplně byla i řada satirických komedií (Nahá Eva aneb Jak člověk vystřízliví, 1919; Lidský zvěřinec, 1922; Není nad protekci, 1923 a mnoho nedatovaných děl: Ďáblův triumf, Věštkyně, Svět zlodějů aj.).

V období kolem 1918 publikoval D. několik her sám, od 1919 se spojil s překladatelem z francouzštiny Janem E. Beránkem (Janem B. Polomem), od 1925 spolupracoval s V. Voženílkem, poté opět s J. Beránkem. Od 1921 přispíval do repertoáru dobových kabaretů, které Josef Šváb Malostranský vydával ve své knižnici Divadlo hrůzy. Jednou z posledních D. prací se stala sbírka vtipů a anekdot Tisíc pum a granátníků (1931) a veseloherním pokusem hra Právo na lásku (1932). Poté se umělecky až do smrti odmlčel. Některé literární příručky uvádějí datum úmrtí 15. 11.

L: J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 1392 (pod František Vodrážka); LČL 1, s. 515.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha; Divadelní ústav Praha.

Marcella Husová