DLABAČ Alois 31.12.1863-21.1.1930

Alois DLABAČ
Narození	31.12.1863
Místo narození	Korunní (nyní Červené) Poříčí u Klatov
Úmrtí	21.1.1930
Povolání	74- Architekt
Citace	Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 240
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45521

DLABAČ, Alois, * 31. 12. 1863 Korunní (nyní Červené) Poříčí u Klatov, † 21. 1. 1930 ?, architekt

Byl synem stavitele Antonína D. z Hostivic u Prahy (kde i D. vila, Komenského čp. 140) a bratrem architekta Antonína D. (* 1853). Studoval inženýrské a pozemní stavitelství na české technice v Praze (1884–88). Byl členem SIA a JUV. Obesílal četné architektonické soutěže: 1898 prezentoval na výstavě architektury a inženýrství v Praze návrh přestavby zámku Wallsee u Amstettenu (Rakousko), jenž se tvaroslovím hlásil k renesanci a baroku (projekt byl oceněn stříbrnou státní medailí). 1898 rovněž získal I. cenu za návrh stavby Palackého mostu v Praze. 1901–03 vyhrál III. cenu soutěže na přestavbu a dostavbu Staroměstské radnice v Praze, které se zúčastnil znovu 1905.

Při realizacích spolupracoval s řadou architektů a stavitelů, mj. s F. J. Hodkem (vila J. Malijovského u Borohrádku 1905, dům A. Liebschera na Starém Městě pražském [Valentinská 1/ Platnéřská 15, 1903–04 či 1906?], Spolkový dům Vyšehradské záložny – Husův sbor ve Vratislavově ulici v Praze -Vyšehradě, 1908–09) či s R. Kříženeckým (Schierovy novobarokní domy v Pařížské ulici v Praze). Secesní vilu čp. 254 na Hradčanech (Mickiewiczova 6) spolu s ním realizoval J. Pfefferman. 1912–13 se podle D. projektu stavěly pražské hydrocentrály na Těšnově a na Štvanici. Podílel se též na stavbě domu čp. 776 na Václavském náměstí (sochařská výzdoba od L. Šalouna a V. Amorta). 1914 pracoval na přestavbě zámku v Brandýse nad Orlicí, kde dodal architektonický návrh, stavbu samotnou vykonával stavitel F. Sýkora. Na některých D. dílech spolupracoval, zejména jako autor sgrafit, také M. Aleš – mj. na D. vlastním domě ve Švédské ulici na Smíchově (Praha; objekt zbořen při budování Strahovského tunelu).

D. byl autorem budovy gymnázia v Karlových Varech, 1922 budoval státní cukrovar ve Zvoleněvsi u Slaného, 1924 projektoval přestavbu zámku ve Střezimíři u Tábora, přibližně v téže době stavěl také budovy úřadů v Třeboni, Vysokém Mýtě aj. Mezi 1928–29 upravoval průčelí zámku ve Všenorech u Prahy (práce prováděl stavební mistr K. Mrákota), literatura mu přičítá i dům manželů Stuchlíkových (tzv. Dlabačova vila, 1934) v ulici Na Krocínce 784/13 v Praze-Vysočanech.

Snad navrhl i dnes zbořený novobarokní tzv. Špačkův dům v Klimentské ulici, mezi nerealizované projekty patří studie schwarzenberského domu v Praze II (1920).

L: OSND 2/1, s. 177; MSN 2, s. 294; KSN 3, s. 387; Technický obzor 7, 1899, s. 274; Zprávy Spolku inženýrů a architektů 34 (39), 1900, s. 17, 74–75, tab. 26–27; F. Ruth, Kronika královského hlavního města Prahy a obcí sousedních 3, 1904, s. 1041, 1089; Architektonický obzor 2, 1903, tab. 46; 4, 1905, s. 4, 48–49, tab. 3–4; 5, 1906, tab. 58; 19, 1920, s. 33, 102; J. Teige – J. Herain, Staroměstský rynk, 1908, s. 200; A. Dolenský (ed.), Kulturní adresář ČSR, 1934, s. 72, 528; Toman 1, s. 164; E. Poche (ed.), Umělecké památky Čech 4, 1982, s. 285; R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu, 1994, s. 27, 524, 538; J. Svoboda – Z. Lukeš – E. Havlová, Praha 1891–1918. Kapitoly o architektuře velkoměsta, 1997, rejstřík; Umělecké památky Prahy – Nové Město a Vyšehrad, 1998, s. 748; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 178; Architekti, s. 142.

P: ANM Praha (2 kartony).

Jiří Sehnal