FRUWEIN z Podolí Benjamin ?1550-?1637: Porovnání verzí
(FRUWEIN_z_Podolí_Benjamin_1550-1637) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Benjamin FRUWEIN z Podolí | | jméno = Benjamin FRUWEIN z Podolí | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = 2. pol. 16. století | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 1637 | | datum úmrtí = ?1637 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 43- Významný představitel obecní správy | | povolání = 43- Významný představitel obecní správy<br />46- Představitel povstání do r. 1848 | ||
46- Představitel povstání do r. 1848 | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 462 | ||
}} | |||
'''FRUWEIN z Podolí, Benjamin''' ''(též FRUEWEIN, FRUVEIN, FRUVEJN), * 2. pol. 16. století ?, † ? 1637 Praha, sekretář direktoria, účastník 2. stavovského povstání, císařský rada'' | |||
Podle historika J. Janáčka se měl narodit v dolnoslezském | |||
městě Goldbergu (dnes polská Złotoryja). Do Čech následoval | |||
bratra Martina, který byl staroměstským prokurátorem | |||
a purkrabím desk zemských, někdy po 1600. Usadil se nejprve | |||
na Novém Městě pražském, kde 1607 získal domovské právo, | |||
a 1615 se přestěhoval na Staré Město. Vykonával rovněž úřad | |||
prokurátora desk zemských. Rychle zbohatl. K jeho majetku | |||
náležely tři domy v Praze, statek Mezno na Táborsku s pivovarem | |||
a dvěma mlýny, dva dvory a vinice ve vsi Vysočany u Prahy, | |||
několik vinic v Šárce, na Karlově a u Litoměřic. Zapojil se | |||
do stavovského povstání, stal se apelačním radou a od 1618 | |||
vykonával funkci sekretáře direktoria. 1619 byl Fridrichem | |||
Falckým povýšen do rytířského stavu s přídomkem z Podolí. | |||
Po bitvě na Bílé hoře uprchl ze země a majetek mu byl | |||
zkonfiskován. Později dostal od Ferdinanda II. milost, vrátil se | |||
do Čech, přijal katolickou víru a vstoupil do císařských služeb. | |||
Stal se císařským radou, od 1626 prokurátorem české komory | |||
a 1635–37 zastával úřad místosudího Království českého. 1630 | |||
byl přijat do rytířského stavu rodů starožitných v Římské říši | |||
a Království českém. Zakoupil si statky Liblín a Žíkov na Plzeňsku. | |||
Jeho syn Adam založil linii F. usedlých na Plzeňsku, Klatovsku | |||
a Prácheňsku, která kolem 1740 vystavěla zámek v Čachrově. | |||
Adamův syn Karel byl od 1685 pánem na Kolinci a Podolí, | |||
1693 přikoupil k oběma statkům ještě Ujčín a zemřel 1695. | |||
Zůstali po něm tři synové: Oldřich Benjamin Ehrenfried, | |||
Václav Vojtěch a František Vojtěch, ze kterých Oldřich držel | |||
1736 Čachrov, Březí, Nemilkov a Tvrdoslav. Václav byl pánem | |||
na Vlčkovicích 1696–98, ale již 1709 zemřel. Třetí bratr | |||
František koupil 1695 Kněžice na Klatovsku a později (1736) | |||
sídlil v Kladrubech (u Horažďovic), tehdy se též připomínalo | |||
jeho sedm synů (Jan, Josef, Oldřich, František, Antonín, Karel | |||
a Ferdinand). O Oldřichově synu Maxmiliánovi je známo jen | |||
to, že podle závěti Václava F. dostal 1709 peníze na studie. Josef, | |||
Františkův syn, držel 1745 Strunkov (u Sušice) a Ferdinand | |||
převzal 1764 po svém otci správu statku v Kladrubech. 1788 | |||
žilo kromě Jana F. ještě pět bratří: Josef, Oldřich, František, | |||
Antonín a Karel Jáchym, snad synové Františka Kladrubského | |||
zmiňovaní 1736. Poté veškeré zprávy o rodu Fruweinů mizí. | |||
'''L:''' RSN 3, s. 257; OSN 9, s. 738–739; MSN 2, s. 890; OSND 2/1, s. 756; | |||
M. Churaň, Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918, 1999, s. 109; | |||
A. Gindely, Dějiny českého povstání léta 1618 I–IV, 1870–1880, passim; | |||
P. Bílek, Dějiny konfiskací v Čechách po roce 1620 I., 1882, passim; J. A. | |||
Komenský, Historie o těžkých protivenstvích církve české, 1902, passim; | |||
P. Skála ze Zhoře, Historie česká, J. Janáček (ed.), 1984, passim; J. Petráň, | |||
Staroměstská exekuce, 1971, passim; L. Kobrová, M. F., 2006 (bakalářská | |||
práce, FF UK, Praha). | |||
Zdeněk Doskočil | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | [[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | ||
| Řádek 17: | Řádek 70: | ||
[[Kategorie:1550]] | [[Kategorie:1550]] | ||
[[Kategorie:1637]] | [[Kategorie:1637]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Aktuální verze z 17. 11. 2019, 16:59
| Benjamin FRUWEIN z Podolí | |
 | |
| Narození | 2. pol. 16. století |
|---|---|
| Úmrtí | ?1637 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
43- Významný představitel obecní správy 46- Představitel povstání do r. 1848 |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 462 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56009 |
FRUWEIN z Podolí, Benjamin (též FRUEWEIN, FRUVEIN, FRUVEJN), * 2. pol. 16. století ?, † ? 1637 Praha, sekretář direktoria, účastník 2. stavovského povstání, císařský rada
Podle historika J. Janáčka se měl narodit v dolnoslezském městě Goldbergu (dnes polská Złotoryja). Do Čech následoval bratra Martina, který byl staroměstským prokurátorem a purkrabím desk zemských, někdy po 1600. Usadil se nejprve na Novém Městě pražském, kde 1607 získal domovské právo, a 1615 se přestěhoval na Staré Město. Vykonával rovněž úřad prokurátora desk zemských. Rychle zbohatl. K jeho majetku náležely tři domy v Praze, statek Mezno na Táborsku s pivovarem a dvěma mlýny, dva dvory a vinice ve vsi Vysočany u Prahy, několik vinic v Šárce, na Karlově a u Litoměřic. Zapojil se do stavovského povstání, stal se apelačním radou a od 1618 vykonával funkci sekretáře direktoria. 1619 byl Fridrichem Falckým povýšen do rytířského stavu s přídomkem z Podolí. Po bitvě na Bílé hoře uprchl ze země a majetek mu byl zkonfiskován. Později dostal od Ferdinanda II. milost, vrátil se do Čech, přijal katolickou víru a vstoupil do císařských služeb. Stal se císařským radou, od 1626 prokurátorem české komory a 1635–37 zastával úřad místosudího Království českého. 1630 byl přijat do rytířského stavu rodů starožitných v Římské říši a Království českém. Zakoupil si statky Liblín a Žíkov na Plzeňsku.
Jeho syn Adam založil linii F. usedlých na Plzeňsku, Klatovsku a Prácheňsku, která kolem 1740 vystavěla zámek v Čachrově. Adamův syn Karel byl od 1685 pánem na Kolinci a Podolí, 1693 přikoupil k oběma statkům ještě Ujčín a zemřel 1695. Zůstali po něm tři synové: Oldřich Benjamin Ehrenfried, Václav Vojtěch a František Vojtěch, ze kterých Oldřich držel 1736 Čachrov, Březí, Nemilkov a Tvrdoslav. Václav byl pánem na Vlčkovicích 1696–98, ale již 1709 zemřel. Třetí bratr František koupil 1695 Kněžice na Klatovsku a později (1736) sídlil v Kladrubech (u Horažďovic), tehdy se též připomínalo jeho sedm synů (Jan, Josef, Oldřich, František, Antonín, Karel a Ferdinand). O Oldřichově synu Maxmiliánovi je známo jen to, že podle závěti Václava F. dostal 1709 peníze na studie. Josef, Františkův syn, držel 1745 Strunkov (u Sušice) a Ferdinand převzal 1764 po svém otci správu statku v Kladrubech. 1788 žilo kromě Jana F. ještě pět bratří: Josef, Oldřich, František, Antonín a Karel Jáchym, snad synové Františka Kladrubského zmiňovaní 1736. Poté veškeré zprávy o rodu Fruweinů mizí.
L: RSN 3, s. 257; OSN 9, s. 738–739; MSN 2, s. 890; OSND 2/1, s. 756; M. Churaň, Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918, 1999, s. 109; A. Gindely, Dějiny českého povstání léta 1618 I–IV, 1870–1880, passim; P. Bílek, Dějiny konfiskací v Čechách po roce 1620 I., 1882, passim; J. A. Komenský, Historie o těžkých protivenstvích církve české, 1902, passim; P. Skála ze Zhoře, Historie česká, J. Janáček (ed.), 1984, passim; J. Petráň, Staroměstská exekuce, 1971, passim; L. Kobrová, M. F., 2006 (bakalářská práce, FF UK, Praha).
Zdeněk Doskočil