FILIP de Nova villa †20.10.1507: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FILIP_de_Novavilla_1440-20.10.1507)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = FILIP de Novavilla
| jméno = FILIP de Nova villa
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1440
| datum narození = ?
| místo narození =  
| místo narození =  
| datum úmrtí = 20.10.1507
| datum úmrtí = 20.10.1507
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Kutná Hora
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/> FILIP de Novavilla
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 188
}}
 
'''FILIP de Nova villa''' ''(též de Villanuova), * ?, † 20. 10. 1507 Kutná Hora, titulární biskup, generální vikář, představitel utrakvistické církve''
 
Pocházel z italské šlechtické rodiny. Datum a místo narození nebylo
dosud zjištěno. Věnoval se duchovní dráze, stal se titulárním
biskupem sidonským a generálním vikářem modenského biskupa.
Snad na výzvu pražských konšelů (a přes nesouhlas papeže
Julia II., který se mu v tom snažil zabránit) přišel na jaře 1504,
již v pozdním věku, do Čech, aby světil utrakvistické kněze. Následoval
tak příkladu svého krajana Augustina Lucianiho, který
v Čechách pobýval 1482–93. F. byl uvítán s nadšením zvláště
v Praze, kde zprvu pobýval v Karlově koleji a poté v domě u Staroměstské
radnice. Věnoval se biřmování mládeže, podávání
svátosti oltářní pod obojí způsobou, svěcení kněží, kostelů a oltářů.
S podporou konzervativních utrakvistů usiloval o převzetí
vedoucího postavení v utrakvistické církvi, s čímž vyslovil souhlas
i král Vladislav Jagellonský; dokonce se začal titulovat i jako
český biskup. Narazil však na odmítavé stanovisko utrakvistické
konzistoře v čele s jejím administrátorem Pavlem ze Žatce.
F. proto dočasně přerušil svěcení kněží a po zákroku pražských
konšelů proti jednomu z jeho přívrženců dokonce vyhlásil nad
Prahou interdikt. Ani následné usmíření nevedlo k trvalejšímu
klidu, a tak v červnu 1506 F. přesídlil do Kutné Hory a v listopadu
se pokusil o útěk z Čech. Byl však zadržen již v Soběslavi, odvezen
zpátky do Kutné Hory, kde zemřel. Jeho hrob v kutnohorském
chrámu sv. Barbory byl 1626 zničen jezuity.
 
'''D:''' J. J. Řehák (ed.), Kutnohorské diarium biskupa F. Villanuovy, in: Zprávy
KČSN 1879, s. 44–74.
 
'''L:''' J. J. Řehák, F. Villanuova, český biskup podobojí (1504–1507), 1878;
OSN 9, s. 202; MSN 2, s. 738; F. Hrejsa, Dějiny křesťanství v Československu
4, 1948, s. 165–170; J. Macek, Víra a zbožnost jagellonského věku,
2001, s. 131–138.
 
Jaroslav Boubín
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:1440]]
[[Kategorie:1507]]
[[Kategorie:1507]]
[[Kategorie:Kutná Hora]]

Aktuální verze z 18. 11. 2019, 18:06

FILIP de Nova villa
Narození ?
Úmrtí 20.10.1507
Místo úmrtí Kutná Hora
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 188
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=61410

FILIP de Nova villa (též de Villanuova), * ?, † 20. 10. 1507 Kutná Hora, titulární biskup, generální vikář, představitel utrakvistické církve

Pocházel z italské šlechtické rodiny. Datum a místo narození nebylo dosud zjištěno. Věnoval se duchovní dráze, stal se titulárním biskupem sidonským a generálním vikářem modenského biskupa. Snad na výzvu pražských konšelů (a přes nesouhlas papeže Julia II., který se mu v tom snažil zabránit) přišel na jaře 1504, již v pozdním věku, do Čech, aby světil utrakvistické kněze. Následoval tak příkladu svého krajana Augustina Lucianiho, který v Čechách pobýval 1482–93. F. byl uvítán s nadšením zvláště v Praze, kde zprvu pobýval v Karlově koleji a poté v domě u Staroměstské radnice. Věnoval se biřmování mládeže, podávání svátosti oltářní pod obojí způsobou, svěcení kněží, kostelů a oltářů. S podporou konzervativních utrakvistů usiloval o převzetí vedoucího postavení v utrakvistické církvi, s čímž vyslovil souhlas i král Vladislav Jagellonský; dokonce se začal titulovat i jako český biskup. Narazil však na odmítavé stanovisko utrakvistické konzistoře v čele s jejím administrátorem Pavlem ze Žatce. F. proto dočasně přerušil svěcení kněží a po zákroku pražských konšelů proti jednomu z jeho přívrženců dokonce vyhlásil nad Prahou interdikt. Ani následné usmíření nevedlo k trvalejšímu klidu, a tak v červnu 1506 F. přesídlil do Kutné Hory a v listopadu se pokusil o útěk z Čech. Byl však zadržen již v Soběslavi, odvezen zpátky do Kutné Hory, kde zemřel. Jeho hrob v kutnohorském chrámu sv. Barbory byl 1626 zničen jezuity.

D: J. J. Řehák (ed.), Kutnohorské diarium biskupa F. Villanuovy, in: Zprávy KČSN 1879, s. 44–74.

L: J. J. Řehák, F. Villanuova, český biskup podobojí (1504–1507), 1878; OSN 9, s. 202; MSN 2, s. 738; F. Hrejsa, Dějiny křesťanství v Československu 4, 1948, s. 165–170; J. Macek, Víra a zbožnost jagellonského věku, 2001, s. 131–138.

Jaroslav Boubín