FÜRST Bedřich Josef 16.2.1874-17.12.1961: Porovnání verzí
(FÜRST_Bedřich_16.2.1874-17.12.1961) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Bedřich FÜRST | | jméno = Bedřich Josef FÜRST | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 16.2.1874 | | datum narození = 16.2.1874 | ||
| místo narození = | | místo narození = Svojšice (u Pardubic) | ||
| datum úmrtí = 17.12.1961 | | datum úmrtí = 17.12.1961 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Mikulovice (u Pardubic) | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel<br />23- Lesník nebo myslivec | ||
23- Lesník nebo myslivec | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 508 | ||
}} | |||
'''FÜRST, Bedřich Josef,''' ''* 16. 2. 1874 Svojšice (u Pardubic), † 17. 12. 1961 Mikulovice (u Pardubic), lesník, geometr, spisovatel'' | |||
Byl synem Bedřicha F., lesního na svěřenském velkostatku | |||
Choltice (u Přelouče) hraběte Jana Thuna-Hohensteina, | |||
a Anny, roz. Jiřičkové, z Hořic. 1892 absolvoval reálné gymnázium | |||
v Praze a 1895 vyšší lesnickou školu v Bělé pod Bezdězem. | |||
Půl roku před maturitou na gymnáziu zemřel jeho | |||
otec, avšak Thunova podpora mu umožnila studia dokončit. | |||
Nastoupil do lesnické praxe na velkostatcích Choltice, | |||
Plasy a Petrohrad, kde 1898 složil zkoušku pro samostatné | |||
lesní hospodáře. Na podzim 1898 se zapsal jako řádný posluchač | |||
zeměměřičství na zemědělském oddělení české techniky | |||
v Praze a po absolutoriu složil autorizační zkoušku pro civilní | |||
geometry. Pokračoval jako praktický lesník na velkostatku | |||
v Chlumci nad Cidlinou. Odtud byl vyslán na velkostatek Petriș | |||
v Sedmihradsku, kde provedl lesotechnické, zeměměřičské | |||
a zařizovací práce, dal zrekonstruovat lesní dráhu a stavět | |||
dřevěné smyky. 1903 se ujal funkce okresního lesního technika | |||
v Nepomuku a zhotovoval lesní hospodářské plány obecních | |||
lesů, potom vykonával technické a zařizovací práce pro | |||
velkostatek Ledeč nad Sázavou. 1905 si otevřel vlastní lesní | |||
technickou a zeměměřičskou kancelář v Benešově (u Prahy). | |||
Od 1912 pracoval jako člen výboru a osvětový či kulturní referent | |||
Jednoty českých lesníků zemí Koruny české a po 1919 | |||
v Ústřední jednotě československého lesnictva. 1920–48 předsedal | |||
spolku Československá matice lesnická, jež se věnovala | |||
hlavně oborové literatuře a výstavnictví, 1921–33 stál v čele | |||
jednoty jako čestný předseda. 1924 se stal členem ČAZ, 1927 byl jmenován delegátem českého odboru Zemědělské rady pro | |||
Čechy a vykonával také funkci místopředsedy Inženýrské komory | |||
pro Čechy. Podílel se na založení a budování Slovanské | |||
obce lesnické, která ho zvolila svým prvním předsedou. Zúčastnil | |||
se mj. lesnického kongresu v Římě a lesnického veletrhu | |||
v Miláně (1926), několika zeměměřičských a jihoslovanských | |||
lesnických sjezdů. Soukromě procestoval Německo, Nizozemsko, | |||
Norsko, Švýcarsko, Itálii, Jugoslávii, Řecko, Egypt a Palestinu. | |||
Kromě své profese se F. snažil prosadit jako beletristický, divadelní | |||
a odborný spisovatel. Psal do ''Háje'', ''Národních listů'' | |||
od 1916 a do ''Národní politiky'' od 1918 náladové črty, obrázky | |||
a fejetony z přírody (soubory ''Obrázky a dojmy z přírody'', | |||
1917; ''Lesem a luhem'', 1920; ''Dojmy z přírody a z cest'', | |||
1940) a od 1931 navázal spolupráci také s deníkem ''Venkov''. | |||
Předtím vydal útlou beletristickou knížku autobiografického | |||
rázu ''Vzpomínky z života českého lesníka Václava Kaliny'' (1930). | |||
Otiskoval i články a úvahy v revuích a odborných časopisech | |||
či stavovských věstnících. Své nečetné divadelní hry postavil | |||
na jednostranně pojatém konfliktu mezi světem přírody i pravého | |||
lidství a mravně deformovaným panským a městským | |||
světem. Často přednášel hlavně o českém lesnictví a myslivosti, | |||
jejich osobnostech, seznamoval s přírodním svérázem Polabí, | |||
Benešovska, slovenských hor či regionů v cizině. | |||
Na výstavě myslivosti v Praze 1933 obdržel stříbrnou medaili | |||
Československé myslivecké jednoty za zásluhy o mysliveckou | |||
literaturu a také byl vyznamenán jihoslovanským Řádem | |||
sv. Sávy. | |||
'''D:''' výběr: vydaná dramata: Facír, 1919; Matka, 1933; Lesní kouzla, 1934; | |||
Zelené hnízdo, 1937; Světýlko na dlani, 1956. Přednášky: O škodách způsobených | |||
mniškou a větry vzhledem na lesní zařízení a jeho novodobé cíle, | |||
1923; Biolley, 1925; Staří Slované v ráji říše lesní, 1925; Ochrana přírodních | |||
krás a lesních památek, 1926; Mezi lesníky v Holandsku, 1928; Josef Ressel, | |||
1929; Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, 1931. Ostatní: Lesy a tvorba | |||
dramatická, in: Československý les 26, 1946, s. 199–200. | |||
'''L:''' LČL 1, s. 778 (se soupisem díla a literatury); Háj 47, 1918, s. 24; Lesnická | |||
práce 9, 1930, s. 196; J. Frič, Ing. B. F. šedesátníkem, in: VČAZ 10, 1934, | |||
s. 215–216; R. Friese, Ing. B. F. – sedmdesátníkem, in: Lesnická práce 23, | |||
1944, s. 127; Československý les 26, 1946, s. 48; G. Novotný, Tři lesní | |||
inženýři. Josef Opletal, Karel Šiman a Gustav Artner, 2015, s. 540, rejstřík. | |||
'''P:''' SOA, Zámrsk, matrika nar. řkt. f. ú. Svinčany, sign. 4406, fol. 109; Archiv | |||
Národního zemědělského muzea, Praha, F. B. 1918–1961 (1 kart.). | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
Řádek 16: | Řádek 93: | ||
[[Kategorie:1874]] | [[Kategorie:1874]] | ||
[[Kategorie:Svojšice]] | |||
[[Kategorie:1961]] | [[Kategorie:1961]] | ||
[[Kategorie:Mikulovice]] |
Aktuální verze z 27. 11. 2019, 16:19
Bedřich Josef FÜRST | |
Narození | 16.2.1874 |
---|---|
Místo narození | Svojšice (u Pardubic) |
Úmrtí | 17.12.1961 |
Místo úmrtí | Mikulovice (u Pardubic) |
Povolání |
63- Spisovatel 23- Lesník nebo myslivec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 508 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69334 |
FÜRST, Bedřich Josef, * 16. 2. 1874 Svojšice (u Pardubic), † 17. 12. 1961 Mikulovice (u Pardubic), lesník, geometr, spisovatel
Byl synem Bedřicha F., lesního na svěřenském velkostatku Choltice (u Přelouče) hraběte Jana Thuna-Hohensteina, a Anny, roz. Jiřičkové, z Hořic. 1892 absolvoval reálné gymnázium v Praze a 1895 vyšší lesnickou školu v Bělé pod Bezdězem. Půl roku před maturitou na gymnáziu zemřel jeho otec, avšak Thunova podpora mu umožnila studia dokončit. Nastoupil do lesnické praxe na velkostatcích Choltice, Plasy a Petrohrad, kde 1898 složil zkoušku pro samostatné lesní hospodáře. Na podzim 1898 se zapsal jako řádný posluchač zeměměřičství na zemědělském oddělení české techniky v Praze a po absolutoriu složil autorizační zkoušku pro civilní geometry. Pokračoval jako praktický lesník na velkostatku v Chlumci nad Cidlinou. Odtud byl vyslán na velkostatek Petriș v Sedmihradsku, kde provedl lesotechnické, zeměměřičské a zařizovací práce, dal zrekonstruovat lesní dráhu a stavět dřevěné smyky. 1903 se ujal funkce okresního lesního technika v Nepomuku a zhotovoval lesní hospodářské plány obecních lesů, potom vykonával technické a zařizovací práce pro velkostatek Ledeč nad Sázavou. 1905 si otevřel vlastní lesní technickou a zeměměřičskou kancelář v Benešově (u Prahy). Od 1912 pracoval jako člen výboru a osvětový či kulturní referent Jednoty českých lesníků zemí Koruny české a po 1919 v Ústřední jednotě československého lesnictva. 1920–48 předsedal spolku Československá matice lesnická, jež se věnovala hlavně oborové literatuře a výstavnictví, 1921–33 stál v čele jednoty jako čestný předseda. 1924 se stal členem ČAZ, 1927 byl jmenován delegátem českého odboru Zemědělské rady pro Čechy a vykonával také funkci místopředsedy Inženýrské komory pro Čechy. Podílel se na založení a budování Slovanské obce lesnické, která ho zvolila svým prvním předsedou. Zúčastnil se mj. lesnického kongresu v Římě a lesnického veletrhu v Miláně (1926), několika zeměměřičských a jihoslovanských lesnických sjezdů. Soukromě procestoval Německo, Nizozemsko, Norsko, Švýcarsko, Itálii, Jugoslávii, Řecko, Egypt a Palestinu.
Kromě své profese se F. snažil prosadit jako beletristický, divadelní a odborný spisovatel. Psal do Háje, Národních listů od 1916 a do Národní politiky od 1918 náladové črty, obrázky a fejetony z přírody (soubory Obrázky a dojmy z přírody, 1917; Lesem a luhem, 1920; Dojmy z přírody a z cest, 1940) a od 1931 navázal spolupráci také s deníkem Venkov. Předtím vydal útlou beletristickou knížku autobiografického rázu Vzpomínky z života českého lesníka Václava Kaliny (1930). Otiskoval i články a úvahy v revuích a odborných časopisech či stavovských věstnících. Své nečetné divadelní hry postavil na jednostranně pojatém konfliktu mezi světem přírody i pravého lidství a mravně deformovaným panským a městským světem. Často přednášel hlavně o českém lesnictví a myslivosti, jejich osobnostech, seznamoval s přírodním svérázem Polabí, Benešovska, slovenských hor či regionů v cizině.
Na výstavě myslivosti v Praze 1933 obdržel stříbrnou medaili Československé myslivecké jednoty za zásluhy o mysliveckou literaturu a také byl vyznamenán jihoslovanským Řádem sv. Sávy.
D: výběr: vydaná dramata: Facír, 1919; Matka, 1933; Lesní kouzla, 1934; Zelené hnízdo, 1937; Světýlko na dlani, 1956. Přednášky: O škodách způsobených mniškou a větry vzhledem na lesní zařízení a jeho novodobé cíle, 1923; Biolley, 1925; Staří Slované v ráji říše lesní, 1925; Ochrana přírodních krás a lesních památek, 1926; Mezi lesníky v Holandsku, 1928; Josef Ressel, 1929; Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, 1931. Ostatní: Lesy a tvorba dramatická, in: Československý les 26, 1946, s. 199–200.
L: LČL 1, s. 778 (se soupisem díla a literatury); Háj 47, 1918, s. 24; Lesnická práce 9, 1930, s. 196; J. Frič, Ing. B. F. šedesátníkem, in: VČAZ 10, 1934, s. 215–216; R. Friese, Ing. B. F. – sedmdesátníkem, in: Lesnická práce 23, 1944, s. 127; Československý les 26, 1946, s. 48; G. Novotný, Tři lesní inženýři. Josef Opletal, Karel Šiman a Gustav Artner, 2015, s. 540, rejstřík.
P: SOA, Zámrsk, matrika nar. řkt. f. ú. Svinčany, sign. 4406, fol. 109; Archiv Národního zemědělského muzea, Praha, F. B. 1918–1961 (1 kart.).
Gustav Novotný