GEBAUER Jan 17.8.1889-1.9.1945: Porovnání verzí
(GEBAUER_Jan_17.8.1889-1.9.1945) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 17.8.1889 | | datum narození = 17.8.1889 | ||
| místo narození = | | místo narození = Železnice (u Jičína) | ||
| datum úmrtí = 1.9.1945 | | datum úmrtí = 1.9.1945 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 1- Matematik | | povolání = 1- Matematik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 586 | ||
}} | |||
'''GEBAUER, Jan,''' ''* 17. 8. 1889 Železnice (u Jičína), † 1. 9. 1945 Praha, matematik, balistik'' | |||
Byl synem učitele Josefa G. (1856–1925) a synovcem filologa | |||
Jana G. (1838–1907). Maturoval na reálce v Jičíně, studoval | |||
na strojním odboru české techniky v Praze, po první státní | |||
zkoušce (1909) přešel na Filozofickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde 1912 získal oprávnění vyučovat | |||
matematiku a fyziku na vyšších reálkách. Po jednoroční vojenské | |||
prezenční službě byl až do vypuknutí první světové války | |||
1914 odborným učitelem na české měšťanské škole J. A. Komenského | |||
ve Vídni. Za války sloužil u pevnostního a později | |||
protiletadlového dělostřelectva v Pule (dnes Chorvatsko). | |||
1919 se stal profesorem matematiky a fyziky na českém vyšším | |||
gymnáziu v Praze, téhož roku nastoupil jako důstojník z povolání | |||
na Ministerstvo národní obrany Československé republiky. | |||
1921–24 učil na vojenské akademii v Hranicích matematiku | |||
a balistiku, potom až do 1939 vedl oddělení vnější balistiky | |||
Vojenského technického ústavu v Praze (od 1933 Vojenský | |||
technický a letecký ústav). Kromě toho přednášel 1922–39 | |||
vnější balistiku jako honorovaný docent na Vysoké škole strojního | |||
a elektrotechnického inženýrství ČVUT; na škole mu byl | |||
udělen doktorát technických věd (Dr. techn.). Své práce věnované | |||
teorii střelby na letadla, výpočtu časování střel, výpočtu | |||
drah leteckých pum aj. publikoval např. v časopisech ''Vojenské rozhledy'', ''Vojenské technické zprávy'', | |||
''Časopis pro pěstování matematiky a fysiky'', ''Elektrotechnický obzor'' nebo ''Strojnický obzor''. Napsal dvě rozsáhlé monografie. Stal se nositelem francouzského | |||
Řádu akademických palem (2. třída – důstojník), | |||
jugoslávského Řádu sv. Sávy a dalších zahraničních i domácích | |||
vyznamenání. Dcera Hana (1928–1984) byla ekonomka, další | |||
dcera Eva (* 1934) působila od 1960 jako sólistka opery v Ostravě | |||
a hudební pedagožka. | |||
'''D:''' výběr: Aplikovaná matematika pro vojsko I, 1927; II (s A. Spáčilem), | |||
1931; Balistika vnější, 1938. | |||
'''L:''' OSND 2/2, s. 811; F. Svoboda, Dr. techn. J. G., in: Časopis pro pěstování | |||
matematiky a fysiky 71, 1946, s. D25–D27; † J. G., in: Svobodné slovo | |||
4. 9. 1945, s. 2; České vysoké učení technické v Praze 1938–1945, J. Milbauer | |||
(ed.), 1948, s. 58; J. Kunc, Kdy zemřeli …, 1962, s. 64. | |||
Ivo Kraus | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:1- Matematik]] | [[Kategorie:1- Matematik]] | ||
[[Kategorie:1889]] | [[Kategorie:1889]] | ||
[[Kategorie:Železnice]] | |||
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Aktuální verze z 29. 11. 2019, 16:35
| Jan GEBAUER | |
 | |
| Narození | 17.8.1889 |
|---|---|
| Místo narození | Železnice (u Jičína) |
| Úmrtí | 1.9.1945 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 1- Matematik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 586 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46392 |
GEBAUER, Jan, * 17. 8. 1889 Železnice (u Jičína), † 1. 9. 1945 Praha, matematik, balistik
Byl synem učitele Josefa G. (1856–1925) a synovcem filologa Jana G. (1838–1907). Maturoval na reálce v Jičíně, studoval na strojním odboru české techniky v Praze, po první státní zkoušce (1909) přešel na Filozofickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde 1912 získal oprávnění vyučovat matematiku a fyziku na vyšších reálkách. Po jednoroční vojenské prezenční službě byl až do vypuknutí první světové války 1914 odborným učitelem na české měšťanské škole J. A. Komenského ve Vídni. Za války sloužil u pevnostního a později protiletadlového dělostřelectva v Pule (dnes Chorvatsko). 1919 se stal profesorem matematiky a fyziky na českém vyšším gymnáziu v Praze, téhož roku nastoupil jako důstojník z povolání na Ministerstvo národní obrany Československé republiky. 1921–24 učil na vojenské akademii v Hranicích matematiku a balistiku, potom až do 1939 vedl oddělení vnější balistiky Vojenského technického ústavu v Praze (od 1933 Vojenský technický a letecký ústav). Kromě toho přednášel 1922–39 vnější balistiku jako honorovaný docent na Vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT; na škole mu byl udělen doktorát technických věd (Dr. techn.). Své práce věnované teorii střelby na letadla, výpočtu časování střel, výpočtu drah leteckých pum aj. publikoval např. v časopisech Vojenské rozhledy, Vojenské technické zprávy, Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, Elektrotechnický obzor nebo Strojnický obzor. Napsal dvě rozsáhlé monografie. Stal se nositelem francouzského Řádu akademických palem (2. třída – důstojník), jugoslávského Řádu sv. Sávy a dalších zahraničních i domácích vyznamenání. Dcera Hana (1928–1984) byla ekonomka, další dcera Eva (* 1934) působila od 1960 jako sólistka opery v Ostravě a hudební pedagožka.
D: výběr: Aplikovaná matematika pro vojsko I, 1927; II (s A. Spáčilem), 1931; Balistika vnější, 1938.
L: OSND 2/2, s. 811; F. Svoboda, Dr. techn. J. G., in: Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 71, 1946, s. D25–D27; † J. G., in: Svobodné slovo 4. 9. 1945, s. 2; České vysoké učení technické v Praze 1938–1945, J. Milbauer (ed.), 1948, s. 58; J. Kunc, Kdy zemřeli …, 1962, s. 64.
Ivo Kraus