GLOBIC Samuel ?1618-6.12.1693: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(GLOBICZ_z_Bučína_Samuel_1618-1693)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Samuel GLOBICZ z Bučína
| jméno = Samuel GLOBIC
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1618
| datum narození = asi 1618
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 1693
| datum úmrtí = 6.12.1693
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 12- Geograf
| povolání = 12- Geograf<br />13- Geodet nebo kartograf
13- Geodet nebo kartograf


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Samuel GLOBICZ z Bučína
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 651
}}
 
'''GLOBIC, Samuel,''' ''* asi 1618 Praha, † 6. 12. 1693 Praha, zemský měřič, kartograf''
 
Syn pražského měšťana Baltazara G. a jeho manželky Zuzany.
Byl měšťanem na Starém Městě pražském, majitelem několika
domů, nákladníkem vaření piva, 1647–53 působil ve staroměstské radě. Za aktivní účast při obraně města proti Švédům
1648 byl 1653 povýšen privilegiem Ferdinanda III. do šlechtického stavu s přídomkem z Bučína. Po smrti první ženy
Judity se 1680 podruhé oženil s Lidmilou Kobrovou. Z dětí
z prvního manželství byl Samuel Rafael (1640–1665) malířem,
žákem K. Škréty (je pohřben v Římě, v kostele Santa Maria
del Popolo), Samuel (cca 1650–1713) koncipistou na místodržitelství, Jan Daniel († 1680) studoval medicínu u J. Marka
Marciho z Kronlandu; o dcerách Juditě (provd. Reismanové)
a Veronice není nic bližšího známo.
 
Jako zemský měřič u desk zemských působil G. pravděpodobně od počátku padesátých let 17. století, činnost ukončil zřejmě 1691. Od 1687 se jeho pomocníkem stal O. B. Klauser,
pozdější G. nástupce. Z jeho děl byla signována např. mapa
sporných pozemků u Choltic a Heřmanova Městce (1659)
či panství Kynžvart (1668, dochováno pouze v novější kopii
J. J. Manna z roku 1753). G. kartografická díla jsou vesměs
matematicky i umělecky velice zdařilá a vyznačují se typickými znaky, díky nimž mu lze připsat i některé nesignované
mapy, např. tzv. Křižovnický plán Starého Města pražského
(cca 1649–60), mapu Krkonoš (1668), soubor map pozemků
u Hostivaře a Průhonic (sedmdesátá léta). G. pracoval rovněž
pro Českou komoru, od 1663 byl členem revizní komise pro
pražskou fortifikaci (např. mapové náčrty opevnění Nového
Města pražského a Vyšehradu), podílel se také na vyměřování
chebské fortifikace (1667).
 
G. vypátral a získal ztracený spis svého předchůdce, zemského
měřiče Šimona Podolského z Podolí, ''Knížky o měrách zemských'', který Podolský sepsal 1617 ve snaze o sjednocení měr
v českých zemích. Od 1679G. usiloval o jeho vytištění, povolení získal až 1683 pod podmínkou, že spis vyjde v češtině
i němčině. Téhož roku kniha vyšla v Praze v obou jazykových
mutacích jako soukromý tisk u Jana Nigrina.
 
'''L:''' OSN 10, s. 197; J. Petřík, S. Globicz z Bučína, in: Zeměměřický věstník 21,
1933, č. 2, s. 29–30; E. Bílková, S. G. z B. a zeměměřictví v Čechách
v 2. polovině 17. století, in: Historická geografe 32, 2003, s. 31–61 (se
soupisem děl).
 
Jitka Močičková
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:12- Geograf]]
[[Kategorie:12- Geograf]]
Řádek 16: Řádek 57:


[[Kategorie:1618]]
[[Kategorie:1618]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1693]]
[[Kategorie:1693]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 3. 12. 2019, 18:48

Samuel GLOBIC
Narození asi 1618
Místo narození Praha
Úmrtí 6.12.1693
Místo úmrtí Praha
Povolání 12- Geograf
13- Geodet nebo kartograf
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 651
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=70462

GLOBIC, Samuel, * asi 1618 Praha, † 6. 12. 1693 Praha, zemský měřič, kartograf

Syn pražského měšťana Baltazara G. a jeho manželky Zuzany. Byl měšťanem na Starém Městě pražském, majitelem několika domů, nákladníkem vaření piva, 1647–53 působil ve staroměstské radě. Za aktivní účast při obraně města proti Švédům 1648 byl 1653 povýšen privilegiem Ferdinanda III. do šlechtického stavu s přídomkem z Bučína. Po smrti první ženy Judity se 1680 podruhé oženil s Lidmilou Kobrovou. Z dětí z prvního manželství byl Samuel Rafael (1640–1665) malířem, žákem K. Škréty (je pohřben v Římě, v kostele Santa Maria del Popolo), Samuel (cca 1650–1713) koncipistou na místodržitelství, Jan Daniel († 1680) studoval medicínu u J. Marka Marciho z Kronlandu; o dcerách Juditě (provd. Reismanové) a Veronice není nic bližšího známo.

Jako zemský měřič u desk zemských působil G. pravděpodobně od počátku padesátých let 17. století, činnost ukončil zřejmě 1691. Od 1687 se jeho pomocníkem stal O. B. Klauser, pozdější G. nástupce. Z jeho děl byla signována např. mapa sporných pozemků u Choltic a Heřmanova Městce (1659) či panství Kynžvart (1668, dochováno pouze v novější kopii J. J. Manna z roku 1753). G. kartografická díla jsou vesměs matematicky i umělecky velice zdařilá a vyznačují se typickými znaky, díky nimž mu lze připsat i některé nesignované mapy, např. tzv. Křižovnický plán Starého Města pražského (cca 1649–60), mapu Krkonoš (1668), soubor map pozemků u Hostivaře a Průhonic (sedmdesátá léta). G. pracoval rovněž pro Českou komoru, od 1663 byl členem revizní komise pro pražskou fortifikaci (např. mapové náčrty opevnění Nového Města pražského a Vyšehradu), podílel se také na vyměřování chebské fortifikace (1667).

G. vypátral a získal ztracený spis svého předchůdce, zemského měřiče Šimona Podolského z Podolí, Knížky o měrách zemských, který Podolský sepsal 1617 ve snaze o sjednocení měr v českých zemích. Od 1679G. usiloval o jeho vytištění, povolení získal až 1683 pod podmínkou, že spis vyjde v češtině i němčině. Téhož roku kniha vyšla v Praze v obou jazykových mutacích jako soukromý tisk u Jana Nigrina.

L: OSN 10, s. 197; J. Petřík, S. Globicz z Bučína, in: Zeměměřický věstník 21, 1933, č. 2, s. 29–30; E. Bílková, S. G. z B. a zeměměřictví v Čechách v 2. polovině 17. století, in: Historická geografe 32, 2003, s. 31–61 (se soupisem děl).

Jitka Močičková