GOTŠALK ?1115-18.2.1184: Porovnání verzí
(GOTŠALK_1116-18.2.1184) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = GOTŠALK | | jméno = GOTŠALK | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1116 | | datum narození = 1115/1116 | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 18.2.1184 | | datum úmrtí = 18.2.1184 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Louňovice pod Blaníkem | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 692 | ||
}} | |||
'''GOTŠALK,''' ''* 1115/1116 ?, † 18. 2. 1184 Louňovice pod Blaníkem, kněz'' | |||
Pocházel z Porýní, jeho otec Verner (Bernherus) a matka Herka byli ministeriály kostela sv. Petra v kolínské diecézi. Základní vzdělání získal v Kolíně nad Rýnem, potom studoval artes v Paříži. Věnoval se lékařství a hodlal prý pokračovat ve studiu. Vážná choroba ho však ve dvaceti letech přiměla ke změně záměru a ke vstupu do premonstrátské kanonie ve Steinfeldu. Strávil tam třináct let a dosáhl kněžského svěcení a církevních hodností. 1142 odešel se steinfeldským proboštem a dalšími premonstráty do Prahy, kde se podíleli na založení premonstrátské kanonie na Strahově. Po její konsolidaci se G. vrátil do Steinfeldu. 1149 byl na žádost pražského biskupa Daniela I. s dalšími premonstráty vyslán do nově zřizované kanonie v Želivě, kde se stal opatem. Ženská větev želivské kanonie byla zřízena v Louňovicích pod Blaníkem, kam G. přivedl premonstrátky z Dünewaldu v Porýní, mezi nimiž byly i jeho příbuzné. Věnoval se správě obou kanonií a současně pečoval o šíření premonstrátského řádu ve střední Evropě. Ze Želiva a z Louňovic byli vysíláni řeholní kanovníci a kanovnice do nově zakládaných kanonií: 1153 do mužské kanonie v Gerasu a 1155 do kanonie premonstrátek v Perneggu (obě v Dolních Rakousích); 1183 uvedl G. premonstrátky z Louňovic do Dolních Kounic na jižní Moravě. Udržoval kontakty se členy panovnického rodu i s církevními činiteli, při slavnostních příležitostech kázal pro světské i církevní představitele. Při návratu z jedné z návštěv generální kapituly v Prémontré ve Francii (zřejmě 1177) přivezl do Čech tehdy asi dvanáctiletého Jarlocha, pozdějšího opata premonstrátské kanonie v Milevsku a autora českého letopisu pro období 1167–98, který se tehdy vzdělával v klášteře v Zell (později Oberzell) ve Würzburgu. Po G. boku se novic Jarloch jako jeho kaplan a služebník připravoval pro církevní službu a řízení církevních institucí. Jarloch, který jako jediný podal o G. zprávu, oceňoval zbožnost, moudrost, mravnost a skromnost svého učitele, méně již chválil jeho prý málo srozumitelný mluvený projev. G. byl pohřben 22. února v Želivě, pohřbu se zúčastnil také pražský biskup Břetislav Přemyslovec. | |||
'''L:''' V. Novotný, České dějiny I/2, 1913, rejstřík. | |||
'''P:''' Letopis Jarlocha, opata kláštera milevského, J. Emler (ed.), in: FRB 2, 1875, s. 461–516. | |||
Marie Bláhová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:1115]] | ||
[[Kategorie:1184]] | [[Kategorie:1184]] | ||
[[Kategorie:Louňovice pod Blaníkem]] |
Aktuální verze z 6. 12. 2019, 11:02
GOTŠALK | |
![]() | |
Narození | 1115/1116 |
---|---|
Úmrtí | 18.2.1184 |
Místo úmrtí | Louňovice pod Blaníkem |
Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 692 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46505 |
GOTŠALK, * 1115/1116 ?, † 18. 2. 1184 Louňovice pod Blaníkem, kněz
Pocházel z Porýní, jeho otec Verner (Bernherus) a matka Herka byli ministeriály kostela sv. Petra v kolínské diecézi. Základní vzdělání získal v Kolíně nad Rýnem, potom studoval artes v Paříži. Věnoval se lékařství a hodlal prý pokračovat ve studiu. Vážná choroba ho však ve dvaceti letech přiměla ke změně záměru a ke vstupu do premonstrátské kanonie ve Steinfeldu. Strávil tam třináct let a dosáhl kněžského svěcení a církevních hodností. 1142 odešel se steinfeldským proboštem a dalšími premonstráty do Prahy, kde se podíleli na založení premonstrátské kanonie na Strahově. Po její konsolidaci se G. vrátil do Steinfeldu. 1149 byl na žádost pražského biskupa Daniela I. s dalšími premonstráty vyslán do nově zřizované kanonie v Želivě, kde se stal opatem. Ženská větev želivské kanonie byla zřízena v Louňovicích pod Blaníkem, kam G. přivedl premonstrátky z Dünewaldu v Porýní, mezi nimiž byly i jeho příbuzné. Věnoval se správě obou kanonií a současně pečoval o šíření premonstrátského řádu ve střední Evropě. Ze Želiva a z Louňovic byli vysíláni řeholní kanovníci a kanovnice do nově zakládaných kanonií: 1153 do mužské kanonie v Gerasu a 1155 do kanonie premonstrátek v Perneggu (obě v Dolních Rakousích); 1183 uvedl G. premonstrátky z Louňovic do Dolních Kounic na jižní Moravě. Udržoval kontakty se členy panovnického rodu i s církevními činiteli, při slavnostních příležitostech kázal pro světské i církevní představitele. Při návratu z jedné z návštěv generální kapituly v Prémontré ve Francii (zřejmě 1177) přivezl do Čech tehdy asi dvanáctiletého Jarlocha, pozdějšího opata premonstrátské kanonie v Milevsku a autora českého letopisu pro období 1167–98, který se tehdy vzdělával v klášteře v Zell (později Oberzell) ve Würzburgu. Po G. boku se novic Jarloch jako jeho kaplan a služebník připravoval pro církevní službu a řízení církevních institucí. Jarloch, který jako jediný podal o G. zprávu, oceňoval zbožnost, moudrost, mravnost a skromnost svého učitele, méně již chválil jeho prý málo srozumitelný mluvený projev. G. byl pohřben 22. února v Želivě, pohřbu se zúčastnil také pražský biskup Břetislav Přemyslovec.
L: V. Novotný, České dějiny I/2, 1913, rejstřík.
P: Letopis Jarlocha, opata kláštera milevského, J. Emler (ed.), in: FRB 2, 1875, s. 461–516.
Marie Bláhová