DOUBEK Bohumil 14.10.1919-23.6.1975

Bohumil DOUBEK
Narození	14.10.1919
Místo narození	Praha
Úmrtí	23.6.1975
Místo úmrtí	Praha
Povolání	47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace	Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 340
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136909

DOUBEK, Bohumil, * 14. 10. 1919 Praha, † 23. 6. 1975 Praha, policejní důstojník, vyšetřovatel

Pocházel z komunistické rodiny. 1938 maturoval na gymnáziu v Praze a 1938/39 studoval na Lékařské fakultě UK. Po uzavření českých vysokých škol v listopadu 1939 pracoval jako úředník. 1945 vstoupil do KSČ a vzápětí nastoupil do stranického aparátu: 1945–49 postupně pracoval jako účetní, vedoucí revizního oddělení a tajemník pro kádry ústředního sekretariátu KSČ. 1949 se stal spolupracovníkem vedoucího odboru evidence ÚV KSČ K. Švába ve skupině, která měla odhalovat skryté nepřátele ve stranických řadách. 1950 byl jako kádrová posila převeden v hodnosti kapitána (poté štábního kapitána) do stavu Státní bezpečnosti (StB), kde působil jako vedoucí jedné z vyšetřovacích skupin, nejprve na zámku v Kolodějích, později ve věznici v Ruzyni. Pod vedením sovětských poradců se soustředil na hledání nepřátel uvnitř KSČ a bezpečnostních složek, shromažďování podezřelých informací o stranických funkcionářích či vedoucích pracovnících bezpečnosti a na přípravu politických procesů proti dosavadním prominentům režimu, včetně svých nadřízených. Pracoval zcela v intencích sovětských poradců a spolu se svými podřízenými prováděl nejrůznější formy násilí proti vyšetřovaným, vedoucí k jejich doznání a následnému odsouzení k dlouholetému žaláři nebo k smrti. V říjnu 1950 se stal jedním ze zástupců velitele VI. sektoru velitelství StB a hlavním vyšetřovatelem zatčeného bývalého krajského tajemníka KSČ v Brně Otty Šlinga. 1951 byl pověřen funkcí náčelníka vyšetřovacího sektoru VI., který byl součástí velitelství StB a do jehož náplně práce patřilo vyšetřování stranických činitelů; byl povýšen do hodnosti majora. Ve funkci setrval i po reorganizaci velitelství StB na hlavní správu StB. Vedl výslechy R. Slánského a dalších členů vykonstruovaného tzv. vedení protistátního spikleneckého centra v čele s R. Slánským a měl rozhodující podíl na přípravě monstrprocesu, který proběhl koncem listopadu 1952. Za úspěšné splnění úkolu byl 1953 jmenován podplukovníkem, současně mu byl udělen Řád republiky a přiznána odměna 30 000 Kč; téhož roku byl ustanoven do funkce náčelníka správy vyšetřování StB, resp. ministerstva vnitra. Tehdy se však z nejasných důvodů rozhodl pro odchod z StB (D. rozhodnutí bývá vysvětlováno frustrací z viny na justičních vraždách, resp. z nesplněného slibu, že bude odsouzeným ve Slánského procesu udělena milost, celkovou depresí z každodenních vyšetřovacích praktik i dlouhodobými problémy s alkoholem). Žádost byla sice zamítnuta, ale již v listopadu byl přesunut do funkce zástupce náčelníka Správy nápravných zařízení pro operativu a současně náčelníka jejího I. odboru. 1954 byl vyšetřován pro údajné finanční malverzace v předchozí funkci i na základě obvinění ze záměrných chyb ve vyšetřování a používání nezákonných metod, vzneseného příslušníky konkurenční vyšetřovací skupiny, a byl z rozhodnutí kolegia ministerstva vnitra propuštěn ze služeb resortu. Jeho postih zřejmě souvisel s vývojem v SSSR a dalších zemích východního bloku, signalizujícím kritiku stalinských represivních metod a revizi politických procesů i potrestání nositelů s nimi spojených nezákonností. Po odchodu z ministerstva vnitra pracoval jako úředník propagačního oddělení v podniku zahraničního obchodu Motokov. 1955 byl zatčen, obviněn z používání nezákonných vyšetřovacích metod a v květnu 1957 odsouzen senátem Vyššího vojenského soudu v Praze k devíti letům odnětí svobody; v pro sin ci byl však podmíněně propuštěn. Krátce pracoval v kont rolním oddělení Čedoku a vzhledem k vážným zdravotním problémům odešel do invalidního důchodu.

V době věznění otevřeně vypovídal o své vyšetřovatelské činnosti 1950–53 a sepsal dokumentárně cenné a relativně objektivní svědectví, umožňující poznat způsoby, jimiž byla získá vána doznání obviněných a připravovány vykonstruované soudní procesy.

L: P. Tomek, Vývoj systému agenturní činnosti ve vězeňských zařízeních československého komunistického režimu 1948–1989, Sešit č. 3, 2001; K. Kaplan, StB o sobě. Výpověď vyšetřovatele B. D., 2002; J. Dvořáková, Státní bezpečnost v letech 1945–1953 (Organizační vývoj zpravodajských a státně bezpečnostních složek), 2007.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Josef Tomeš