DREYSCHOCK Raimund 30.8.1824-6.2.1869: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DREYSCHOCK_Raimund_30.8.1824-1869)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Raimund DREYSCHOCK
| jméno = Raimund DREYSCHOCK
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Dreyschock Raimund portret.jpg
| datum narození = 30.8.1824
| datum narození = 30.8.1824
| místo narození = Žáky u Čáslavi
| místo narození = Žáky u Čáslavi
| datum úmrtí = 1869
| datum úmrtí = 6.2.1869
| místo úmrtí = Lipsko
| místo úmrtí = Stötteritz u Lipska (Německo)
| povolání = 78- Hudební interpret
| povolání = 78- Hudební interpret
77- Hudební skladatel
77- Hudební skladatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Raimund DREYSCHOCK
}}
'''DREYSCHOCK, Raimund''' ''(též DREYŠOK, Raymund), * 30. 8. 1824 Žáky u Čáslavi, † 6. 2. 1869 Stötteritz u Lipska (Německo), houslista''
 
Hru na housle studoval 1834–40 na pražské konzervatoři
u Bedřicha (Friedricha) Pixise, poprvé sólově vystoupil 1842
v Kutné Hoře. 1850 odešel do Lipska, tam působil jako druhý
koncertní mistr orchestru ve spolku Gewandhaus (prvním
koncertním mistrem byl F. David) a profesor houslové hry na
konzervatoři, kde se stal nástupcem J. Joachima. Díky D. byl
na lipskou konzervatoř přijat jeho o mnoho let mladší nevlastní
bratranec Z. Fibich (studoval 1865–67). D. vystupoval též
spolu s bratrem, klavíristou Alexandrem D. (1818–1869).
S úspěchem hostoval dvakrát v Praze. 1858 hrál na pozvání
pražské konzervatoře ve Stavovském divadle v rámci oslav
čtyřicátého výročí založení Jednoty pro zvelebení hudby
v Čechách (''Koncert pro housle'' F. Davida) a 1866, opět na pozvání konzervatoře, v sále Konviktu houslový part v ''Septetu'' L. van Beethovena. U příležitosti D. druhého pražského hostování
s ním vedení pražské konzervatoře vyjednávalo, aby
nastoupil na místo profesora po zesnulém M. Mildnerovi. D.
odmítl, na místo byl vypsán konkurs, z nějž vyšel vítězně
A. Bennewitz. 1851 se D. oženil s '''Elisabethou''', roz. Noseovou (* 12. 3. 1832 nebo 1834 Kolín nad Rýnem, Německo, † ?. 7. 1911 Kolín nad Rýnem, Německo), koncertní altistkou,
vystupující především v Gewandhausu. 1867 založila
v Lipsku soukromý pěvecký ústav, který po manželově smrti
přeložila do Berlína. Syn '''Felix D.''' (* 27. 12. 1860 Lipsko,
Německo, † 1. 8. 1906 Berlín, Německo) byl klavírista a autor
drobných klavírních skladeb a písní, vyučoval v Berlíně na
Sternově konzervatoři.
 
'''L:''' O. Paul, Handlexikon der Tonkunst, Leipzig 1873, s. 274; Wurzbach
3, s. 383; OSN 8, s. 24; P. Frank – W. Altmann, Kurzgefaßtes Tonkünstler-Lexikon, Wilhelmshaven 1936, s. 133; Riemann (1929), s. 428;
Pazdírek 3, s. 838; HS 1, s. 266; MGG 5, sl. 1425–1426; Grove 7 (2001),
s. 594; R. Flotzinger (ed.), Oesterreichisches Musiklexikon 1, Wien 2002,
s. 347; LDM 1, s. 505–506; E. Meliš, in: Lumír 7, 1857, s. 1145; A. Ehrlich, Celebrated Violinists, Past and Present Robin H. Legge (ed.), London
1897; J. Branberger, Konzervatoř hudby v Praze, 1911 (soupis žáků, rejstřík); A. Richter, Aus Leipzigs musikalischer Glanzzeit. Erinnerungen eines
Musikers, Lehmstedt 2004 (autobiografie, zvl. kapitola Das Gewandhausund
Theaterorchester unter Carl Reinecke, 1860–1895).
 
Vlasta Reittererová


== Literatura ==
LDM 1, 311; OSN 8, s. 24; KSN III, 493; Wurz. III/383;
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
Řádek 19: Řádek 53:


[[Kategorie:1824]]
[[Kategorie:1824]]
[[Kategorie:Žáky_u_Čáslavi]]
[[Kategorie:Žáky]]
[[Kategorie:1869]]
[[Kategorie:1869]]
[[Kategorie:Lipsko]]
[[Kategorie:Stötteritz]]

Aktuální verze z 13. 1. 2020, 15:49

Raimund DREYSCHOCK
Narození 30.8.1824
Místo narození Žáky u Čáslavi
Úmrtí 6.2.1869
Místo úmrtí Stötteritz u Lipska (Německo)
Povolání

78- Hudební interpret

77- Hudební skladatel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45860

DREYSCHOCK, Raimund (též DREYŠOK, Raymund), * 30. 8. 1824 Žáky u Čáslavi, † 6. 2. 1869 Stötteritz u Lipska (Německo), houslista

Hru na housle studoval 1834–40 na pražské konzervatoři u Bedřicha (Friedricha) Pixise, poprvé sólově vystoupil 1842 v Kutné Hoře. 1850 odešel do Lipska, tam působil jako druhý koncertní mistr orchestru ve spolku Gewandhaus (prvním koncertním mistrem byl F. David) a profesor houslové hry na konzervatoři, kde se stal nástupcem J. Joachima. Díky D. byl na lipskou konzervatoř přijat jeho o mnoho let mladší nevlastní bratranec Z. Fibich (studoval 1865–67). D. vystupoval též spolu s bratrem, klavíristou Alexandrem D. (1818–1869). S úspěchem hostoval dvakrát v Praze. 1858 hrál na pozvání pražské konzervatoře ve Stavovském divadle v rámci oslav čtyřicátého výročí založení Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách (Koncert pro housle F. Davida) a 1866, opět na pozvání konzervatoře, v sále Konviktu houslový part v Septetu L. van Beethovena. U příležitosti D. druhého pražského hostování s ním vedení pražské konzervatoře vyjednávalo, aby nastoupil na místo profesora po zesnulém M. Mildnerovi. D. odmítl, na místo byl vypsán konkurs, z nějž vyšel vítězně A. Bennewitz. 1851 se D. oženil s Elisabethou, roz. Noseovou (* 12. 3. 1832 nebo 1834 Kolín nad Rýnem, Německo, † ?. 7. 1911 Kolín nad Rýnem, Německo), koncertní altistkou, vystupující především v Gewandhausu. 1867 založila v Lipsku soukromý pěvecký ústav, který po manželově smrti přeložila do Berlína. Syn Felix D. (* 27. 12. 1860 Lipsko, Německo, † 1. 8. 1906 Berlín, Německo) byl klavírista a autor drobných klavírních skladeb a písní, vyučoval v Berlíně na Sternově konzervatoři.

L: O. Paul, Handlexikon der Tonkunst, Leipzig 1873, s. 274; Wurzbach 3, s. 383; OSN 8, s. 24; P. Frank – W. Altmann, Kurzgefaßtes Tonkünstler-Lexikon, Wilhelmshaven 1936, s. 133; Riemann (1929), s. 428; Pazdírek 3, s. 838; HS 1, s. 266; MGG 5, sl. 1425–1426; Grove 7 (2001), s. 594; R. Flotzinger (ed.), Oesterreichisches Musiklexikon 1, Wien 2002, s. 347; LDM 1, s. 505–506; E. Meliš, in: Lumír 7, 1857, s. 1145; A. Ehrlich, Celebrated Violinists, Past and Present Robin H. Legge (ed.), London 1897; J. Branberger, Konzervatoř hudby v Praze, 1911 (soupis žáků, rejstřík); A. Richter, Aus Leipzigs musikalischer Glanzzeit. Erinnerungen eines Musikers, Lehmstedt 2004 (autobiografie, zvl. kapitola Das Gewandhausund Theaterorchester unter Carl Reinecke, 1860–1895).

Vlasta Reittererová