FILCÍK Jan Nepomuk Josef 19.11.1785-25.1.1837: Porovnání verzí
(FILCÍK_Jan_Nepomuk_Josef_19.11.1785-25.1.1837) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan Nepomuk Josef FILCÍK | | jméno = Jan Nepomuk Josef FILCÍK | ||
| obrázek = | | obrázek = Filcik Jan Nepomuk portret.jpg | ||
| datum narození = 19.11.1785 | | datum narození = 19.11.1785 | ||
| místo narození = Kopidlno | | místo narození = Kopidlno | ||
| datum úmrtí = 25.1.1837 | | datum úmrtí = 25.1.1837 | ||
| místo úmrtí = Chrast | | místo úmrtí = Chrast (u Chrudimi) | ||
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel<br />63- Spisovatel<br />78- Hudební interpret<br /> | ||
62- Osvětový nebo veřejný činitel | | jiná jména = | ||
63- Spisovatel | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 182-183 | ||
78- Hudební interpret | }} | ||
'''FILCÍK, Jan Nepomuk Josef,''' ''* 19. 11. 1785 Kopidlno, † 25. 1. 1837 Chrast (u Chrudimi), učitel, hudebník, skladatel, pedagogický spisovatel'' | |||
Pro učitelskou dráhu se rozhodl už v mládí navzdory nepříznivým | |||
podmínkám týkajícím se zabezpečení výuky i vlastní existence. | |||
Výchozí pedagogické vzdělání získal 1803 podobně jako | |||
většina učitelů triviálek v několikaměsíčním kursu při hlavní | |||
škole v Jičíně. 1804 nastoupil jako pomocný učitel do školy | |||
v Kolíně. Brzy však poznal, že pro pedagogickou práci byl tzv. | |||
preparandou připraven zcela nedostatečně. Rozhodl se proto | |||
své znalosti prohloubit a pokračoval ve svém vzdělávání v Praze, | |||
kde navštěvoval 1805 tzv. normální školu. Ta nabízela kvalitnější | |||
výuku, ovšem jen v němčině. Pro F., ačkoli celý život učil a působil | |||
v českém prostředí, to však nebyla vážná překážka a školu | |||
úspěšně v témže roce zakončil. Další dvě léta učil v Praze na | |||
Hradčanech, poté se vrátil do rodného kraje, kde získal postupně | |||
místo pomocného učitele v Ostružné a v Hrochově Týnci. | |||
1812 přesídlil už jako skutečný učitel do Chrasti, kde žil a pracoval | |||
až do smrti. Jeho učitelské působení bylo oceňováno nejen | |||
žáky i rodiči, ale také školskými a církevními institucemi. Obdržel | |||
několik pochvalných dekretů od zemských úřadů a královéhradecké | |||
biskupské konzistoře, 1830 mu byl udělen titul vzorný | |||
učitel. Vedle vlastní výuky se věnoval i tvorbě učebnic, | |||
zejména pro základní výuku matematiky, přírodopisu, psaní, | |||
vlastivědy apod. Některá díla vyšla až po jeho smrti a řada prací | |||
zůstala v rukopisu. Významnou kapitolu v F. činnosti zaujímala | |||
hudba. Vzápětí po příchodu do Chrasti založil smíšený sbor, se | |||
kterým uváděl i náročné skladby J. Haydna, W. A. Mozarta ad. | |||
K vrcholným hudebním produkcím pod F. vedením patřilo | |||
např. 1831 Mozartovo ''Requiem'' a v následujícím roce uvedené | |||
''Miserere'' téhož skladatele. V souladu s osvícenskými tradicemi | |||
nevěnoval ve výuce pozornost jen čtení, psaní a počítání (tzv. | |||
triviu), ale také základům přírodovědy, historie, zeměpisu a zmíněné | |||
hudbě, dále také praktickým dovednostem, především | |||
včelařství a sadařství. K F. žákům patřila přímo i nepřímo řada | |||
českých učitelů. K jeho odkazu se v následující generaci hlásil | |||
především F. Čupr a později další až do dneška. 1864 byl na | |||
chrasteckém hřbitově odhalen F. pomník a při té příležitosti shrnul | |||
F. Čupr jako jeden z prvních jeho životní osudy a pedagogické | |||
zásluhy. Ani později nebyl F. zapomenut a Základní umělecká | |||
škola v Chrasti nese jeho jméno. Některá F. díla zůstala v rukopisech, | |||
např.: ''Početní kniha'', ''Vyučování řeči německé'', ''Generálbas český aneb pravidla varhanická''. | |||
'''D:''' Pravidla dobropísemnosti české, 1822 (2., rozšířené vyd. 1827); Proč | |||
a proto při umění početním, 1824 (další rozšířená vyd. pod názvem Rychlý | |||
počtář, 1830, 1833); Písemnosti pro nejútlejší mládež českou a moravskou, | |||
1831;Houslí škola, 1832; Mravný kalendář s uvedením do zpěvu, 1833; Přírodopis | |||
co kratochvilník školní, 1835; Starožitnosti, 1843; Zahradníček, | |||
1844, 1849. | |||
'''L:''' RSN 3, s. 90; OSN 9, s. 198; MSN 2, s. 736; HS 1, s. 321; MČE 2, s. 428; | |||
Koleška D, s. 72; V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského, | |||
1885, s. 91–94; J. V. Novák – K. Vorovka, Kniha moudrosti, sborník | |||
aforismů a sentencí pedagogických, 1892, s. 311; J. Šmíd, Obraz života a působení | |||
J. N. F., in: Beseda učitelská 1900; M. Veleta, Některé východočeské | |||
kantorské rody a česká hudebně výchovná tradice, in: Sborník Pedagogické | |||
fakulty Hradec Králové 14, 1971, zvl. s. 21–30 (rodokmen); J. Ludvová, | |||
Česká hudební teorie 1750–1850, in: Studie ČSAV 23, 1985, rejstřík (s bibliografií); | |||
H. Prchalová, J. N. F., 1785–1837: životopisný medailonek k 200. | |||
výročí narození pedagoga, 1985; M. Králová, Chrastecký učitel J. N. F. a jeho | |||
metoda vyučování německého jazyka, 1996, bakalářská práce, Univerzita Pardubice; J. Kučera – J. Zeman a kol., Spisovatelé Chrudimska 1, 1999, s. | |||
69–73; D. Luxová, J. N. F. aneb národní buditel světa učitelského, 2008, bakalářská | |||
práce UP, Olomouc (se soupisem pramenů a literatury). | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/230192 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Pavla Vošahlíková | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
Řádek 23: | Řádek 85: | ||
[[Kategorie:1785]] | [[Kategorie:1785]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Kopidlno]] | ||
[[Kategorie:1837]] | [[Kategorie:1837]] | ||
[[Kategorie:Chrast]] | [[Kategorie:Chrast]] |
Aktuální verze z 10. 6. 2020, 14:32
Jan Nepomuk Josef FILCÍK | |
Narození | 19.11.1785 |
---|---|
Místo narození | Kopidlno |
Úmrtí | 25.1.1837 |
Místo úmrtí | Chrast (u Chrudimi) |
Povolání |
61- Pedagog 62- Osvětový nebo veřejný činitel 63- Spisovatel 78- Hudební interpret |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 182-183 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55093 |
FILCÍK, Jan Nepomuk Josef, * 19. 11. 1785 Kopidlno, † 25. 1. 1837 Chrast (u Chrudimi), učitel, hudebník, skladatel, pedagogický spisovatel
Pro učitelskou dráhu se rozhodl už v mládí navzdory nepříznivým podmínkám týkajícím se zabezpečení výuky i vlastní existence. Výchozí pedagogické vzdělání získal 1803 podobně jako většina učitelů triviálek v několikaměsíčním kursu při hlavní škole v Jičíně. 1804 nastoupil jako pomocný učitel do školy v Kolíně. Brzy však poznal, že pro pedagogickou práci byl tzv. preparandou připraven zcela nedostatečně. Rozhodl se proto své znalosti prohloubit a pokračoval ve svém vzdělávání v Praze, kde navštěvoval 1805 tzv. normální školu. Ta nabízela kvalitnější výuku, ovšem jen v němčině. Pro F., ačkoli celý život učil a působil v českém prostředí, to však nebyla vážná překážka a školu úspěšně v témže roce zakončil. Další dvě léta učil v Praze na Hradčanech, poté se vrátil do rodného kraje, kde získal postupně místo pomocného učitele v Ostružné a v Hrochově Týnci. 1812 přesídlil už jako skutečný učitel do Chrasti, kde žil a pracoval až do smrti. Jeho učitelské působení bylo oceňováno nejen žáky i rodiči, ale také školskými a církevními institucemi. Obdržel několik pochvalných dekretů od zemských úřadů a královéhradecké biskupské konzistoře, 1830 mu byl udělen titul vzorný učitel. Vedle vlastní výuky se věnoval i tvorbě učebnic, zejména pro základní výuku matematiky, přírodopisu, psaní, vlastivědy apod. Některá díla vyšla až po jeho smrti a řada prací zůstala v rukopisu. Významnou kapitolu v F. činnosti zaujímala hudba. Vzápětí po příchodu do Chrasti založil smíšený sbor, se kterým uváděl i náročné skladby J. Haydna, W. A. Mozarta ad. K vrcholným hudebním produkcím pod F. vedením patřilo např. 1831 Mozartovo Requiem a v následujícím roce uvedené Miserere téhož skladatele. V souladu s osvícenskými tradicemi nevěnoval ve výuce pozornost jen čtení, psaní a počítání (tzv. triviu), ale také základům přírodovědy, historie, zeměpisu a zmíněné hudbě, dále také praktickým dovednostem, především včelařství a sadařství. K F. žákům patřila přímo i nepřímo řada českých učitelů. K jeho odkazu se v následující generaci hlásil především F. Čupr a později další až do dneška. 1864 byl na chrasteckém hřbitově odhalen F. pomník a při té příležitosti shrnul F. Čupr jako jeden z prvních jeho životní osudy a pedagogické zásluhy. Ani později nebyl F. zapomenut a Základní umělecká škola v Chrasti nese jeho jméno. Některá F. díla zůstala v rukopisech, např.: Početní kniha, Vyučování řeči německé, Generálbas český aneb pravidla varhanická.
D: Pravidla dobropísemnosti české, 1822 (2., rozšířené vyd. 1827); Proč a proto při umění početním, 1824 (další rozšířená vyd. pod názvem Rychlý počtář, 1830, 1833); Písemnosti pro nejútlejší mládež českou a moravskou, 1831;Houslí škola, 1832; Mravný kalendář s uvedením do zpěvu, 1833; Přírodopis co kratochvilník školní, 1835; Starožitnosti, 1843; Zahradníček, 1844, 1849.
L: RSN 3, s. 90; OSN 9, s. 198; MSN 2, s. 736; HS 1, s. 321; MČE 2, s. 428; Koleška D, s. 72; V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského, 1885, s. 91–94; J. V. Novák – K. Vorovka, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí pedagogických, 1892, s. 311; J. Šmíd, Obraz života a působení J. N. F., in: Beseda učitelská 1900; M. Veleta, Některé východočeské kantorské rody a česká hudebně výchovná tradice, in: Sborník Pedagogické fakulty Hradec Králové 14, 1971, zvl. s. 21–30 (rodokmen); J. Ludvová, Česká hudební teorie 1750–1850, in: Studie ČSAV 23, 1985, rejstřík (s bibliografií); H. Prchalová, J. N. F., 1785–1837: životopisný medailonek k 200. výročí narození pedagoga, 1985; M. Králová, Chrastecký učitel J. N. F. a jeho metoda vyučování německého jazyka, 1996, bakalářská práce, Univerzita Pardubice; J. Kučera – J. Zeman a kol., Spisovatelé Chrudimska 1, 1999, s. 69–73; D. Luxová, J. N. F. aneb národní buditel světa učitelského, 2008, bakalářská práce UP, Olomouc (se soupisem pramenů a literatury).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavla Vošahlíková