FRČEK Jan 12.6.1896-8.6.1942: Porovnání verzí
(FRČEK_Jan_1896-8.6.1942) |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan FRČEK | | jméno = Jan FRČEK | ||
| obrázek = | | obrázek = Frcek Jan portret.JPG | ||
| datum narození = 1896 | | datum narození = 12.6.1896 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 8.6.1942 | | datum úmrtí = 8.6.1942 | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}}< | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 369 | ||
}} | |||
'''FRČEK, Jan''', ''* 12. 6. 1896 Praha, † 8. 6. 1942 Praha, filolog slavista'' | |||
Pocházel z nezámožné rodiny, po předčasné otcově smrti byl | |||
nucen již za středoškolských studií přivydělávat si na živobytí. | |||
Díky svému hudebnímu nadání hrával po večerech na klavír | |||
v biografech a později, při studiu na vysoké škole, i v restauracích | |||
a vinárnách; působil i v Hašlerově divadle Rokoko | |||
(1915/16). Maturoval s vyznamenáním na vinohradské reálce | |||
a 1916 si doplnil maturitu z latiny na Akademickém gymnáziu. | |||
Poté se věnoval studiu češtiny a francouzštiny na Filozofické | |||
fakultě UK, 1920 byl aprobován pro učitelství na středních | |||
školách. 1920–21 pobýval ve Francii na stipendium francouzské | |||
vlády. Aby se zdokonalil v cizích jazycích, prodloužil si | |||
pobyt jako klavírista ve službách francouzského zaoceánského | |||
loďstva na parnících Lafayette a France, jezdících mezi Evropou | |||
a Severní a Střední Amerikou. Po složení rigorózních | |||
zkoušek u prof. F. Pastrnka, E. Smetánky a M. Křepinského | |||
(1922) dosáhl doktorátu filozofie, poté učil na středních školách | |||
v Praze, Brně a Vídni. 1923–28 působil jako lektor na Národní | |||
škole živých východních jazyků v Paříži a jako tajemník | |||
československé sekce Denisova Slovanského ústavu na pařížské | |||
univerzitě se zasloužil o zřízení lektorátů češtiny v Lyonu, Lille | |||
a Bordeaux. Francouzský slavista Antoine Meillet ho podnítil | |||
k hlubšímu studiu staroslověnštiny a k práci na výzkumu staré | |||
hlaholské památky, ''Euchologia Sinajského''. Pod vlivem slavistů | |||
A. Mazona a A. Vaillanta se F. zaměřil na studium staroruské | |||
památky ''Zádonštiny''. Ve třicátých letech vyučoval opět | |||
na středních školách v Brně a v Praze, byl aktivním členem | |||
Pražského lingvistického kroužku a Společnosti pro slovanský | |||
jazykozpyt. Patřil mezi první členy Společnosti pro hospodářské a kulturní styky se SSSR, 1937 pobýval studijně v Moskvě a Leningradě. Od 1938 pracoval v pražské Slovanské knihovně | |||
na katalogizaci starých ruských tisků. Za heydrichiády byl zatčen | |||
a popraven na střelnici v Praze-Kobylisích; v Lužické ulici | |||
v Praze, kde bydlel, ho připomíná pamětní deska. | |||
1946 byl jmenován docentem UK in memoriam. Jeho odborné | |||
zájmy sahaly od kritických edic starých textů a jejich | |||
literární, textové i jazykové analýzy až po otázky kultury současného | |||
jazyka. Zabýval se rovněž prakticky i teoreticky koncepční | |||
problematikou organizace slavistiky. Vedle badatelských | |||
prací a větších odborných studií publikoval drobnější referáty, | |||
zprávy a bibliografické výtahy v odborném a denním tisku | |||
(''Byzantinoslavica'', ''Slovanský přehled'', ''Časopis pro moderní filologii'', | |||
''Lidové noviny'' aj.). | |||
'''D:''' edice: Euchologium Sinaiticum, Paris 1933, 1939; Zádonština, 1948. | |||
'''L:''' OSND 2/1, s. 737; Ročenka Slovanského ústavu 12, 1939–1946, | |||
s. 102–104; Kudělka–Šimeček, s. 123–124; V. Blažek, Bibliografický soupis | |||
publikační činnosti doc. Dr. J. F. s přehledem jeho činnosti, 1972; Tomeš 1, | |||
s. 338; <font color="red">Nacistická perzekuce, s. 178-181</font>. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/239367 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Jiří Vacek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] |
Aktuální verze z 29. 10. 2020, 18:12
Jan FRČEK | |
Narození | 12.6.1896 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 8.6.1942 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 55- Jazykovědec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 369 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55715 |
FRČEK, Jan, * 12. 6. 1896 Praha, † 8. 6. 1942 Praha, filolog slavista
Pocházel z nezámožné rodiny, po předčasné otcově smrti byl nucen již za středoškolských studií přivydělávat si na živobytí. Díky svému hudebnímu nadání hrával po večerech na klavír v biografech a později, při studiu na vysoké škole, i v restauracích a vinárnách; působil i v Hašlerově divadle Rokoko (1915/16). Maturoval s vyznamenáním na vinohradské reálce a 1916 si doplnil maturitu z latiny na Akademickém gymnáziu. Poté se věnoval studiu češtiny a francouzštiny na Filozofické fakultě UK, 1920 byl aprobován pro učitelství na středních školách. 1920–21 pobýval ve Francii na stipendium francouzské vlády. Aby se zdokonalil v cizích jazycích, prodloužil si pobyt jako klavírista ve službách francouzského zaoceánského loďstva na parnících Lafayette a France, jezdících mezi Evropou a Severní a Střední Amerikou. Po složení rigorózních zkoušek u prof. F. Pastrnka, E. Smetánky a M. Křepinského (1922) dosáhl doktorátu filozofie, poté učil na středních školách v Praze, Brně a Vídni. 1923–28 působil jako lektor na Národní škole živých východních jazyků v Paříži a jako tajemník československé sekce Denisova Slovanského ústavu na pařížské univerzitě se zasloužil o zřízení lektorátů češtiny v Lyonu, Lille a Bordeaux. Francouzský slavista Antoine Meillet ho podnítil k hlubšímu studiu staroslověnštiny a k práci na výzkumu staré hlaholské památky, Euchologia Sinajského. Pod vlivem slavistů A. Mazona a A. Vaillanta se F. zaměřil na studium staroruské památky Zádonštiny. Ve třicátých letech vyučoval opět na středních školách v Brně a v Praze, byl aktivním členem Pražského lingvistického kroužku a Společnosti pro slovanský jazykozpyt. Patřil mezi první členy Společnosti pro hospodářské a kulturní styky se SSSR, 1937 pobýval studijně v Moskvě a Leningradě. Od 1938 pracoval v pražské Slovanské knihovně na katalogizaci starých ruských tisků. Za heydrichiády byl zatčen a popraven na střelnici v Praze-Kobylisích; v Lužické ulici v Praze, kde bydlel, ho připomíná pamětní deska.
1946 byl jmenován docentem UK in memoriam. Jeho odborné zájmy sahaly od kritických edic starých textů a jejich literární, textové i jazykové analýzy až po otázky kultury současného jazyka. Zabýval se rovněž prakticky i teoreticky koncepční problematikou organizace slavistiky. Vedle badatelských prací a větších odborných studií publikoval drobnější referáty, zprávy a bibliografické výtahy v odborném a denním tisku (Byzantinoslavica, Slovanský přehled, Časopis pro moderní filologii, Lidové noviny aj.).
D: edice: Euchologium Sinaiticum, Paris 1933, 1939; Zádonština, 1948.
L: OSND 2/1, s. 737; Ročenka Slovanského ústavu 12, 1939–1946, s. 102–104; Kudělka–Šimeček, s. 123–124; V. Blažek, Bibliografický soupis publikační činnosti doc. Dr. J. F. s přehledem jeho činnosti, 1972; Tomeš 1, s. 338; Nacistická perzekuce, s. 178-181.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Vacek