FRIEDRICH Habsbursko-Lotrinský 4.6.1856-30.12.1936: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = FRIEDRICH Habsbursko-Lotrinský | | jméno = FRIEDRICH Habsbursko-Lotrinský | ||
| obrázek = | | obrázek = Friedrich Habsbursko Lotrinsky portret.jpg | ||
| datum narození = 4.6.1856 | | datum narození = 4.6.1856 | ||
| místo narození = Židlochovice | | místo narození = Židlochovice | ||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
| povolání = 45- Voják nebo partyzán<br /> | | povolání = 45- Voják nebo partyzán<br /> | ||
| jiná jména = markýz Gero | | jiná jména = markýz Gero | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 429 | ||
}} | |||
'''FRIEDRICH Habsbursko-Lotrinský''', ''* 4. 6. 1856 Židlochovice, † 30. 12. 1936 Mosonmagyaróvár (Maďarsko), arcivévoda, vojevůdce'' | |||
Plným jménem Friedrich Maria Albrecht. Byl synem arcivévody | |||
Karla Ferdinanda (1818–1874) a Alžběty (1831–1903), | |||
pocházející z uherské větve habsbursko-lotrinské dynastie. Byl | |||
vychován k vojenské kariéře, ale rovněž jako předurčený dědic | |||
rozlehlých statků svého strýce Albrechta, který také F. po otcově | |||
smrti adoptoval (sám měl jen dcery). 1878 se F. oženil s Isabelou, | |||
hraběnkou Croy-Dülmen, s níž měl osm dcer, až 1897 | |||
se jako posledního dítěte dočkal vytouženého syna Albrechta. | |||
V armádních hodnostech rychle postupoval, stal se velitelem | |||
5. armádního sboru, s nímž sídlil v Bratislavě (žil v Grassalkovičově, | |||
dnes prezidentském paláci). 1895 po smrti strýce zdědil | |||
ohromný majetek, zejména velkostatky Těšín, Frýdek, Żywiec a Mosonmagyaróvár, které dále rozšiřoval, mj. o Topolovac ve Vojvodině. Byl považován za hospodářského odborníka, | |||
své majetky značně zvelebil a dále tím zbohatl (mj. z jeho velkostatků | |||
pocházela velká část ve Vídni spotřebovaného mléka). | |||
Od 1905 žil ve vídeňském Hofburgu (v Albrechtově křídle). | |||
V názorech na vojenské záležitosti se rozešel s následníkem trůnu | |||
Františkem Ferdinandem d’Este a plánoval, že 1915 odejde | |||
z armády; po sarajevském atentátu se situace radikálně změnila | |||
a F., povýšený koncem 1914 na polního maršála, se jako v armádní | |||
hierarchii nejvýše působící člen panovnického domu stal | |||
vrchním velitelem rakousko-uherského vojska, v té době zataženého | |||
do první světové války. Hlavní štáb zřídil na svém zámku | |||
v Těšíně. Úřad vykonával až do smrti Františka Josefa a nástupu | |||
nového císaře Karla I., jenž v únoru 1917 převzal velení nad | |||
armádou a F. odvolal. Arcivévoda se stáhl na své uherské statky, | |||
kde dožil. Do politiky se již nezapojoval, ačkoli uvažoval o nástupu | |||
syna Albrechta na neobsazený, leč formálně stále existující | |||
maďarský trůn. Pohřben byl v Mosonmagyaróváru. | |||
F. postava se objevila také v krásné literatuře, K. Kraus v románu | |||
''Poslední dnové lidstva'' ho vylíčil jako prosťáčka („Bumsti“). | |||
V české poezii pak rezonuje zejména jako nelítostný vykořisťovatel | |||
a germanizátor Těšínska, jehož Petr Bezruč ve Slezských | |||
písních označil přezdívkou markýz Gero podle známého podmanitele | |||
polabských Slovanů z 10. století. | |||
'''L:''' Wurzbach 6, s. 275; ÖBL 1, s. 366; E. Gleise von Horstenau, Feldmarschall | |||
Erzherzog F., Wien 1936; NDB 5, s. 525–526; B. Hamannová a kol., | |||
Habsburkové – životopisná encyklopedie, česky 1996, s. 149–150; J. Pernes, | |||
Habsburkové bez trůnu, 1995, s. 166–179; H. Zeinar, Geschichte des | |||
österreichischen Generalstabes, Wien 2006, passim. | |||
Jiří Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | |||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
[[Kategorie:1865]] | [[Kategorie:1865]] | ||
[[Kategorie:Židlochovice]] | [[Kategorie:Židlochovice]] | ||
[[Kategorie:1936]] | [[Kategorie:1936]] | ||
[[Kategorie:Mosonmagyaróvár]] | [[Kategorie:Mosonmagyaróvár]] | ||
Verze z 26. 11. 2020, 09:54
| FRIEDRICH Habsbursko-Lotrinský | |
| Soubor:Friedrich Habsbursko Lotrinsky portret.jpg | |
| Narození | 4.6.1856 |
|---|---|
| Místo narození | Židlochovice |
| Úmrtí | 30.12.1936 |
| Místo úmrtí | Mosonmagyaróvár (Maďarsko) |
| Jiná jména | markýz Gero |
| Povolání |
45- Voják nebo partyzán |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 429 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58020 |
FRIEDRICH Habsbursko-Lotrinský, * 4. 6. 1856 Židlochovice, † 30. 12. 1936 Mosonmagyaróvár (Maďarsko), arcivévoda, vojevůdce
Plným jménem Friedrich Maria Albrecht. Byl synem arcivévody Karla Ferdinanda (1818–1874) a Alžběty (1831–1903), pocházející z uherské větve habsbursko-lotrinské dynastie. Byl vychován k vojenské kariéře, ale rovněž jako předurčený dědic rozlehlých statků svého strýce Albrechta, který také F. po otcově smrti adoptoval (sám měl jen dcery). 1878 se F. oženil s Isabelou, hraběnkou Croy-Dülmen, s níž měl osm dcer, až 1897 se jako posledního dítěte dočkal vytouženého syna Albrechta. V armádních hodnostech rychle postupoval, stal se velitelem 5. armádního sboru, s nímž sídlil v Bratislavě (žil v Grassalkovičově, dnes prezidentském paláci). 1895 po smrti strýce zdědil ohromný majetek, zejména velkostatky Těšín, Frýdek, Żywiec a Mosonmagyaróvár, které dále rozšiřoval, mj. o Topolovac ve Vojvodině. Byl považován za hospodářského odborníka, své majetky značně zvelebil a dále tím zbohatl (mj. z jeho velkostatků pocházela velká část ve Vídni spotřebovaného mléka). Od 1905 žil ve vídeňském Hofburgu (v Albrechtově křídle). V názorech na vojenské záležitosti se rozešel s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem d’Este a plánoval, že 1915 odejde z armády; po sarajevském atentátu se situace radikálně změnila a F., povýšený koncem 1914 na polního maršála, se jako v armádní hierarchii nejvýše působící člen panovnického domu stal vrchním velitelem rakousko-uherského vojska, v té době zataženého do první světové války. Hlavní štáb zřídil na svém zámku v Těšíně. Úřad vykonával až do smrti Františka Josefa a nástupu nového císaře Karla I., jenž v únoru 1917 převzal velení nad armádou a F. odvolal. Arcivévoda se stáhl na své uherské statky, kde dožil. Do politiky se již nezapojoval, ačkoli uvažoval o nástupu syna Albrechta na neobsazený, leč formálně stále existující maďarský trůn. Pohřben byl v Mosonmagyaróváru.
F. postava se objevila také v krásné literatuře, K. Kraus v románu Poslední dnové lidstva ho vylíčil jako prosťáčka („Bumsti“). V české poezii pak rezonuje zejména jako nelítostný vykořisťovatel a germanizátor Těšínska, jehož Petr Bezruč ve Slezských písních označil přezdívkou markýz Gero podle známého podmanitele polabských Slovanů z 10. století.
L: Wurzbach 6, s. 275; ÖBL 1, s. 366; E. Gleise von Horstenau, Feldmarschall Erzherzog F., Wien 1936; NDB 5, s. 525–526; B. Hamannová a kol., Habsburkové – životopisná encyklopedie, česky 1996, s. 149–150; J. Pernes, Habsburkové bez trůnu, 1995, s. 166–179; H. Zeinar, Geschichte des österreichischen Generalstabes, Wien 2006, passim.
Jiří Martínek