FÜHMANN Franz 15.1.1922-8.7.1984: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = FÜHMANN Franz | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum…“) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = FÜHMANN | | jméno = Franz FÜHMANN | ||
| obrázek = | | obrázek = Fuhmann Franz portret.jpg | ||
| velikost obrázku = | | velikost obrázku = | ||
| popisek obrázku = | | popisek obrázku = | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 15.1.1922 | | datum narození = 15.1.1922 | ||
| místo narození = | | místo narození = Rokytnice nad Jizerou | ||
| datum úmrtí = 8.7.1984 | | datum úmrtí = 8.7.1984 | ||
| místo úmrtí = Berlín (Německo) | | místo úmrtí = Berlín (Německo) | ||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
| alma mater = | | alma mater = | ||
| zaměstnavatel = | | zaměstnavatel = | ||
| povolání = 63- | | povolání = 63- Spisovatel<br />64-překladatel | ||
| titul = | | titul = | ||
| ocenění = | | ocenění = | ||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
| příbuzní = | | příbuzní = | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 480-481 | |||
}} | }} | ||
'''FÜHMANN, Franz,''' ''* 15. 1. 1922 Rokytnice nad Jizerou, † 8. 7. 1984 Berlín (Německo), spisovatel, překladatel'' | |||
Narodil se v rodině lékárníka. Prošel výchovou v jezuitském | |||
konviktu v Kalksburgu (Vídeň), od 1936 navštěvoval německé | |||
reálné gymnázium v Liberci. 1941 musel narukovat do wehrmachtu, | |||
nejprve bojoval v Řecku, od 1942 na východní frontě. | |||
1945 padl do sovětského zajetí, do 1949 byl v zajateckém táboře | |||
v Noginsku u Moskvy. 1949 repatrioval do východoněmeckého Výmaru, od 1950 žil v Berlíně (NDR). Politicky | |||
pracoval 1958–72 v Národně demokratické straně Německa. | |||
Psal poemy a reflexivní lyriku, knížky pro děti, povídky, eseje, | |||
filmové scénáře, překládal do němčiny českou, maďarskou | |||
a polskou poezii. Reprezentoval – podobně jako H. Böll, S. Lenz | |||
nebo G. Grass – humanistický směr v německé literatuře, | |||
který se bolestně vyrovnával s dědictvím nacistické diktatury. | |||
S českou kulturou souzněl živými vzpomínkami na dětství | |||
a mládí strávené v Čechách. F. poema ''Die Fahrt'' ''nach Stalingrad'' | |||
(1953, česky ''Proměna'', 1957) zobrazila zlomové zkušenosti | |||
jeho generace; tragické české téma pak ''Lidice-Kantate'' | |||
(1959). V několika básnických sbírkách ceněných německou | |||
literární kritikou F. evokoval prostředky pohádek, mýtů a legend | |||
závažné problémy a rysy dobové reality. Osobní, generační | |||
i národní sebereflexi obsahovaly sbírky povídek a novely, | |||
např. ''Kameraden'' (1955; česky ''Pohraniční stanice'', 1961), ''Stürzende Schatten'' (1958), ''Das Judenauto'' (1962; česky ''Žluté auto'', | |||
1964), ''Böhmen am Meer'' (1962), ''Barlach in Güstrow'' (1963; | |||
česky ''Vznášející se anděl'', 1982), ''Der Jongleur im Kino'' (1970; | |||
česky ''Žonglér v kině'', 1974). Závažný filozofický význam má | |||
próza ''Saiäns Fiktschen'' (1981; česky ''Sajens fikšn'', 1987). Všudypřítomná | |||
očistná německá sebereflexe se odrazila též v deníkové | |||
próze z pobytu v Maďarsku ''Zweiundzwanzig Tage oder die Hälfte des Lebens'' | |||
(1973; česky ''Dvaadvacet dní, aneb Půle života'', 1979) a ve sbírce esejů ''Erfahrungen und Widersprüche'' | |||
(1975). Důležité eseje věnoval spisovatelům E. T. A. Hoffmannovi | |||
a G. Traklovi, podílel se na řadě filmů. Vydal antologii | |||
překladů z české poezie ''Die Glasträne'' (1966) a výbory z díla | |||
F. Halase (1970) a V. Nezvala (1978). Patřil ke klíčovým osobnostem | |||
literatury bývalé NDR. 1956 byl vyznamenán cenou | |||
H. Manna, 1957 a 1974 státní cenou NDR, 1977 Cenou německé | |||
kritiky, tehdy též jmenován členem německé akademie | |||
(Akademie der Künste). | |||
'''L:''' Slovník spisovatelů německého jazyka, 1987, s. 250–251; Zwischen | |||
Erzählen und Schweigen, H. Simon (ed.), 1987; I. Wagner, F. F., 1989; | |||
H. Richter, F. F., 1992; F. F., B. Heinze (ed.), 1998; https://de.wikipedia.org/ | |||
(stav k 13. 3. 2015); http://www.cbdb.cz (stav k 13. 3. 2015). | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/44768 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:1922]] | [[Kategorie:1922]] | ||
[[Kategorie:Rokytnice_nad_Jizerou]] | [[Kategorie:Rokytnice_nad_Jizerou]] | ||
[[Kategorie:1984]] | [[Kategorie:1984]] | ||
[[Kategorie:Berlín]] | [[Kategorie:Berlín]] | ||
Aktuální verze z 3. 1. 2021, 19:51
| Franz FÜHMANN | |
 | |
| Narození | 15.1.1922 |
|---|---|
| Místo narození | Rokytnice nad Jizerou |
| Úmrtí | 8.7.1984 |
| Místo úmrtí | Berlín (Německo) |
| Povolání |
63- Spisovatel 64-překladatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 480-481 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137307 |
FÜHMANN, Franz, * 15. 1. 1922 Rokytnice nad Jizerou, † 8. 7. 1984 Berlín (Německo), spisovatel, překladatel
Narodil se v rodině lékárníka. Prošel výchovou v jezuitském konviktu v Kalksburgu (Vídeň), od 1936 navštěvoval německé reálné gymnázium v Liberci. 1941 musel narukovat do wehrmachtu, nejprve bojoval v Řecku, od 1942 na východní frontě. 1945 padl do sovětského zajetí, do 1949 byl v zajateckém táboře v Noginsku u Moskvy. 1949 repatrioval do východoněmeckého Výmaru, od 1950 žil v Berlíně (NDR). Politicky pracoval 1958–72 v Národně demokratické straně Německa. Psal poemy a reflexivní lyriku, knížky pro děti, povídky, eseje, filmové scénáře, překládal do němčiny českou, maďarskou a polskou poezii. Reprezentoval – podobně jako H. Böll, S. Lenz nebo G. Grass – humanistický směr v německé literatuře, který se bolestně vyrovnával s dědictvím nacistické diktatury. S českou kulturou souzněl živými vzpomínkami na dětství a mládí strávené v Čechách. F. poema Die Fahrt nach Stalingrad (1953, česky Proměna, 1957) zobrazila zlomové zkušenosti jeho generace; tragické české téma pak Lidice-Kantate (1959). V několika básnických sbírkách ceněných německou literární kritikou F. evokoval prostředky pohádek, mýtů a legend závažné problémy a rysy dobové reality. Osobní, generační i národní sebereflexi obsahovaly sbírky povídek a novely, např. Kameraden (1955; česky Pohraniční stanice, 1961), Stürzende Schatten (1958), Das Judenauto (1962; česky Žluté auto, 1964), Böhmen am Meer (1962), Barlach in Güstrow (1963; česky Vznášející se anděl, 1982), Der Jongleur im Kino (1970; česky Žonglér v kině, 1974). Závažný filozofický význam má próza Saiäns Fiktschen (1981; česky Sajens fikšn, 1987). Všudypřítomná očistná německá sebereflexe se odrazila též v deníkové próze z pobytu v Maďarsku Zweiundzwanzig Tage oder die Hälfte des Lebens (1973; česky Dvaadvacet dní, aneb Půle života, 1979) a ve sbírce esejů Erfahrungen und Widersprüche (1975). Důležité eseje věnoval spisovatelům E. T. A. Hoffmannovi a G. Traklovi, podílel se na řadě filmů. Vydal antologii překladů z české poezie Die Glasträne (1966) a výbory z díla F. Halase (1970) a V. Nezvala (1978). Patřil ke klíčovým osobnostem literatury bývalé NDR. 1956 byl vyznamenán cenou H. Manna, 1957 a 1974 státní cenou NDR, 1977 Cenou německé kritiky, tehdy též jmenován členem německé akademie (Akademie der Künste).
L: Slovník spisovatelů německého jazyka, 1987, s. 250–251; Zwischen Erzählen und Schweigen, H. Simon (ed.), 1987; I. Wagner, F. F., 1989; H. Richter, F. F., 1992; F. F., B. Heinze (ed.), 1998; https://de.wikipedia.org/ (stav k 13. 3. 2015); http://www.cbdb.cz (stav k 13. 3. 2015).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera