FÜHMANN Franz 15.1.1922-8.7.1984: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = FÜHMANN Franz | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum…“)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
  | jméno = FÜHMANN Franz
  | jméno = Franz FÜHMANN
  | obrázek = No male portrait.png
  | obrázek = Fuhmann Franz portret.jpg
  | velikost obrázku =  
  | velikost obrázku =  
  | popisek obrázku =  
  | popisek obrázku =  
  | rodné jméno =  
  | rodné jméno =  
  | datum narození = 15.1.1922
  | datum narození = 15.1.1922
  | místo narození = Rokytnice nad Jizerou
  | místo narození = Rokytnice nad Jizerou
  | datum úmrtí = 8.7.1984
  | datum úmrtí = 8.7.1984
  | místo úmrtí = Berlín (Německo)
  | místo úmrtí = Berlín (Německo)
Řádek 18: Řádek 18:
  | alma mater =  
  | alma mater =  
  | zaměstnavatel =  
  | zaměstnavatel =  
  | povolání = 63-spisovatel; 64-překladatel
  | povolání = 63- Spisovatel<br />64-překladatel
  | titul =  
  | titul =  
  | ocenění =  
  | ocenění =  
Řádek 34: Řádek 34:
  | příbuzní =  
  | příbuzní =  
  | poznámky =  
  | poznámky =  
| web =  
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 480-481
}}Literatura: Slovník spisovatelů německého jazyka, s. 250-251
}}
 
'''FÜHMANN, Franz,''' ''* 15. 1. 1922 Rokytnice nad Jizerou, † 8. 7. 1984 Berlín (Německo), spisovatel, překladatel''
 
Narodil se v rodině lékárníka. Prošel výchovou v jezuitském
konviktu v Kalksburgu (Vídeň), od 1936 navštěvoval německé
reálné gymnázium v Liberci. 1941 musel narukovat do wehrmachtu,
nejprve bojoval v Řecku, od 1942 na východní frontě.
1945 padl do sovětského zajetí, do 1949 byl v zajateckém táboře
v Noginsku u Moskvy. 1949 repatrioval do východoněmeckého Výmaru, od 1950 žil v Berlíně (NDR). Politicky
pracoval 1958–72 v Národně demokratické straně Německa.
Psal poemy a reflexivní lyriku, knížky pro děti, povídky, eseje,
filmové scénáře, překládal do němčiny českou, maďarskou
a polskou poezii. Reprezentoval – podobně jako H. Böll, S. Lenz
nebo G. Grass – humanistický směr v německé literatuře,
který se bolestně vyrovnával s dědictvím nacistické diktatury.
S českou kulturou souzněl živými vzpomínkami na dětství
a mládí strávené v Čechách. F. poema ''Die Fahrt'' ''nach Stalingrad''
(1953, česky ''Proměna'', 1957) zobrazila zlomové zkušenosti
jeho generace; tragické české téma pak ''Lidice-Kantate''
(1959). V několika básnických sbírkách ceněných německou
literární kritikou F. evokoval prostředky pohádek, mýtů a legend
závažné problémy a rysy dobové reality. Osobní, generační
i národní sebereflexi obsahovaly sbírky povídek a novely,
např. ''Kameraden'' (1955; česky ''Pohraniční stanice'', 1961), ''Stürzende Schatten'' (1958), ''Das Judenauto'' (1962; česky ''Žluté auto'',
1964), ''Böhmen am Meer'' (1962), ''Barlach in Güstrow'' (1963;
česky ''Vznášející se anděl'', 1982), ''Der Jongleur im Kino'' (1970;
česky ''Žonglér v kině'', 1974). Závažný filozofický význam má
próza ''Saiäns Fiktschen'' (1981; česky ''Sajens fikšn'', 1987). Všudypřítomná
očistná německá sebereflexe se odrazila též v deníkové
próze z pobytu v Maďarsku ''Zweiundzwanzig Tage oder die Hälfte des Lebens''
(1973; česky ''Dvaadvacet dní, aneb Půle života'', 1979) a ve sbírce esejů ''Erfahrungen und Widersprüche''
(1975). Důležité eseje věnoval spisovatelům E. T. A. Hoffmannovi
a G. Traklovi, podílel se na řadě filmů. Vydal antologii
překladů z české poezie ''Die Glasträne'' (1966) a výbory z díla
F. Halase (1970) a V. Nezvala (1978). Patřil ke klíčovým osobnostem
literatury bývalé NDR. 1956 byl vyznamenán cenou
H. Manna, 1957 a 1974 státní cenou NDR, 1977 Cenou německé
kritiky, tehdy též jmenován členem německé akademie
(Akademie der Künste).
 
'''L:''' Slovník spisovatelů německého jazyka, 1987, s. 250–251; Zwischen
Erzählen und Schweigen, H. Simon (ed.), 1987; I. Wagner, F. F., 1989;
H. Richter, F. F., 1992; F. F., B. Heinze (ed.), 1998; https://de.wikipedia.org/
(stav k 13. 3. 2015); http://www.cbdb.cz (stav k 13. 3. 2015).
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/44768 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
Martin Kučera
 
[[Kategorie:1922]]
[[Kategorie:1922]]
[[Kategorie:Rokytnice_nad_Jizerou]]
[[Kategorie:Rokytnice_nad_Jizerou]]
[[Kategorie:1984]]
[[Kategorie:1984]]
[[Kategorie:Berlín]]
[[Kategorie:Berlín]]

Aktuální verze z 3. 1. 2021, 19:51

Franz FÜHMANN
Narození 15.1.1922
Místo narození Rokytnice nad Jizerou
Úmrtí 8.7.1984
Místo úmrtí Berlín (Německo)
Povolání 63- Spisovatel
64-překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 480-481
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137307

FÜHMANN, Franz, * 15. 1. 1922 Rokytnice nad Jizerou, † 8. 7. 1984 Berlín (Německo), spisovatel, překladatel

Narodil se v rodině lékárníka. Prošel výchovou v jezuitském konviktu v Kalksburgu (Vídeň), od 1936 navštěvoval německé reálné gymnázium v Liberci. 1941 musel narukovat do wehrmachtu, nejprve bojoval v Řecku, od 1942 na východní frontě. 1945 padl do sovětského zajetí, do 1949 byl v zajateckém táboře v Noginsku u Moskvy. 1949 repatrioval do východoněmeckého Výmaru, od 1950 žil v Berlíně (NDR). Politicky pracoval 1958–72 v Národně demokratické straně Německa. Psal poemy a reflexivní lyriku, knížky pro děti, povídky, eseje, filmové scénáře, překládal do němčiny českou, maďarskou a polskou poezii. Reprezentoval – podobně jako H. Böll, S. Lenz nebo G. Grass – humanistický směr v německé literatuře, který se bolestně vyrovnával s dědictvím nacistické diktatury. S českou kulturou souzněl živými vzpomínkami na dětství a mládí strávené v Čechách. F. poema Die Fahrt nach Stalingrad (1953, česky Proměna, 1957) zobrazila zlomové zkušenosti jeho generace; tragické české téma pak Lidice-Kantate (1959). V několika básnických sbírkách ceněných německou literární kritikou F. evokoval prostředky pohádek, mýtů a legend závažné problémy a rysy dobové reality. Osobní, generační i národní sebereflexi obsahovaly sbírky povídek a novely, např. Kameraden (1955; česky Pohraniční stanice, 1961), Stürzende Schatten (1958), Das Judenauto (1962; česky Žluté auto, 1964), Böhmen am Meer (1962), Barlach in Güstrow (1963; česky Vznášející se anděl, 1982), Der Jongleur im Kino (1970; česky Žonglér v kině, 1974). Závažný filozofický význam má próza Saiäns Fiktschen (1981; česky Sajens fikšn, 1987). Všudypřítomná očistná německá sebereflexe se odrazila též v deníkové próze z pobytu v Maďarsku Zweiundzwanzig Tage oder die Hälfte des Lebens (1973; česky Dvaadvacet dní, aneb Půle života, 1979) a ve sbírce esejů Erfahrungen und Widersprüche (1975). Důležité eseje věnoval spisovatelům E. T. A. Hoffmannovi a G. Traklovi, podílel se na řadě filmů. Vydal antologii překladů z české poezie Die Glasträne (1966) a výbory z díla F. Halase (1970) a V. Nezvala (1978). Patřil ke klíčovým osobnostem literatury bývalé NDR. 1956 byl vyznamenán cenou H. Manna, 1957 a 1974 státní cenou NDR, 1977 Cenou německé kritiky, tehdy též jmenován členem německé akademie (Akademie der Künste).

L: Slovník spisovatelů německého jazyka, 1987, s. 250–251; Zwischen Erzählen und Schweigen, H. Simon (ed.), 1987; I. Wagner, F. F., 1989; H. Richter, F. F., 1992; F. F., B. Heinze (ed.), 1998; https://de.wikipedia.org/ (stav k 13. 3. 2015); http://www.cbdb.cz (stav k 13. 3. 2015).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera