HANDSCHUH František 6.12.1898-24.10.1969: Porovnání verzí
(HANDSCHUH_František_6.12.1898-24.10.1969) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.12.1898 | | datum narození = 6.12.1898 | ||
| místo narození = | | místo narození = Myslív (u Nepomuku) | ||
| datum úmrtí = 24.10.1969 | | datum úmrtí = 24.10.1969 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | | povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 172-173 | |||
}} | |||
'''HANDSCHUH, František''', ''* 6. 12. 1898 Myslív (u Nepomuku), † 24. 10. 1969 Praha, elektrotechnik'' | |||
Po maturitě na klasickém gymnáziu v Klatovech absolvoval | |||
strojní a elektrotechnický obor na ČVUT v Praze. Od 1930 | |||
na škole působil jako asistent prof. Ludvíka Šimka na stolici elektrotechniky. 1935 nastoupil do technických služeb Ředitelství pošt a telegrafů v Praze. Tomuto pracovišti zůstal věrný po celou profesní kariéru až do 1965, postupně zastával řadu | |||
významných funkcí a z podniku (který tehdy nesl jméno Správa radiokomunikací) odešel 1965 do důchodu. | |||
Odborně se věnoval rychle se rozvíjejícímu oboru slaboproudé elektrotechniky, především ochraně radiového a později | |||
také televizního vysílacího signálu před rušením. 1942 patřil ke spoluzakladatelům rozhlasové odrušovací služby, technické skupiny spadající pod poštovní správu. Byl jedním ze zakladatelů nového technického oboru, odrušovací techniky. | |||
1950 inicioval řadu ustanovení vtělených do zákona o ochraně provozu telekomunikačního zařízení. V šedesátých letech | |||
ve Výzkumném ústavu pošt a telekomunikací spolupracoval | |||
na několika československých normách pro odrušování. Jako | |||
externí pedagog přednášel také v Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky ČVUT, překládal technickou literaturu, přispíval články do řady odborných časopisů a účastnil se mezinárodních jednání k této problematice. | |||
'''D:''' výběr: Nové konstrukce spinačů na velké výkony, in: Vynálezy a pokroky | |||
24, 1934/35, č. 6, s. 81–82; č. 107, s. 101–102; Zážitky z odrušovací praxe, | |||
in: Naše pošta 24, 1942, č. 7–8 (přetisk in: ČLČ 82, 1943, č. 26, s. 746). | |||
'''L:''' V. Habáň, Zemřel Ing. F. H., in: Slaboproudý obzor 31, 1970, č. 1, s. 17. | |||
Marie Makariusová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | [[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | ||
[[Kategorie:1898]] | [[Kategorie:1898]] | ||
[[Kategorie:myslív]] | |||
[[Kategorie:1969]] | [[Kategorie:1969]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Aktuální verze z 13. 2. 2021, 09:13
| František HANDSCHUH | |
 | |
| Narození | 6.12.1898 |
|---|---|
| Místo narození | Myslív (u Nepomuku) |
| Úmrtí | 24.10.1969 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 28- Strojař nebo elektrotechnik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 172-173 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=70472 |
HANDSCHUH, František, * 6. 12. 1898 Myslív (u Nepomuku), † 24. 10. 1969 Praha, elektrotechnik
Po maturitě na klasickém gymnáziu v Klatovech absolvoval strojní a elektrotechnický obor na ČVUT v Praze. Od 1930 na škole působil jako asistent prof. Ludvíka Šimka na stolici elektrotechniky. 1935 nastoupil do technických služeb Ředitelství pošt a telegrafů v Praze. Tomuto pracovišti zůstal věrný po celou profesní kariéru až do 1965, postupně zastával řadu významných funkcí a z podniku (který tehdy nesl jméno Správa radiokomunikací) odešel 1965 do důchodu.
Odborně se věnoval rychle se rozvíjejícímu oboru slaboproudé elektrotechniky, především ochraně radiového a později také televizního vysílacího signálu před rušením. 1942 patřil ke spoluzakladatelům rozhlasové odrušovací služby, technické skupiny spadající pod poštovní správu. Byl jedním ze zakladatelů nového technického oboru, odrušovací techniky. 1950 inicioval řadu ustanovení vtělených do zákona o ochraně provozu telekomunikačního zařízení. V šedesátých letech ve Výzkumném ústavu pošt a telekomunikací spolupracoval na několika československých normách pro odrušování. Jako externí pedagog přednášel také v Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky ČVUT, překládal technickou literaturu, přispíval články do řady odborných časopisů a účastnil se mezinárodních jednání k této problematice.
D: výběr: Nové konstrukce spinačů na velké výkony, in: Vynálezy a pokroky 24, 1934/35, č. 6, s. 81–82; č. 107, s. 101–102; Zážitky z odrušovací praxe, in: Naše pošta 24, 1942, č. 7–8 (přetisk in: ČLČ 82, 1943, č. 26, s. 746).
L: V. Habáň, Zemřel Ing. F. H., in: Slaboproudý obzor 31, 1970, č. 1, s. 17.
Marie Makariusová